Severokorejský vůdce Kim Čong-un a ruský prezident Vladimir Putin během setkání na ruském Dálném východě. FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibitskyj prozradil, kolik munice dostalo Rusko od Severní Koreje. Největší dodávky se prý uskutečnily během září, října a listopadu loňského roku. Skibitskyj to řekl v rozhovoru pro ukrajinský web RBC. Rusko se během snah o zavedení a zvýšení výroby zbraní a munice ale potýká s řadou problémů. Patří mezi ně zastaralé vybavení, nedostatek vyškolených pracovníků schopných vykonávat takovouto špičkovou práci a nedostatek komponentů.
Z KLDR získává Rusko především munici ráže 122 mm a 152 mm. „Podle našich odhadů hovoříme o zhruba jednom milionu kusů této dělostřelecké munice, která byla dodána do Ruské federace. To je právě ten deficit, který Moskva v nábojích má a který nemůže pokrýt na úkor vlastní výroby,“ prohlásil zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky s tím, že nejaktivnější dodávky munice ze Severní Koreje probíhaly v září, říjnu a listopadu.
Na jejich kvalitu si ale už v minulosti podle agentury UNIAN stěžovali ruští vojáci. Špatný stav těchto dodávek na sociální síti facebook potvrdil i ukrajinský generální štáb. Ruské síly na levém břehu Dněpru v ukrajinské Chersonské oblasti jsou podle zprávy velení ukrajinské armády kvůli nedostatku vlastní munice nuceny používat tu dodanou ze Severní Koreje. Vzhledem k jejímu nevyhovujícímu stavu ale často vybuchuje přímo v hlavních děl a minometů, což vede ke ztrátám na technice i personálu.
Pokud se údaje potvrdí, pak budeme jednat
Podle Bílého domu Rusko ze Severní Koreje dováží i balistické rakety, které na Ukrajině už i použilo. Tvrzení Spojených států potvrdil i poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. „Rusko v rámci své genocidní války poprvé zasáhlo ukrajinské území raketami ze Severní Koreje. Masky jsou strženy. Moskevský režim již neskrývá své záměry a ani se nesnaží vydávat rozsáhlou útočnou válku za mytickou ‚denacifikaci‘,“ napsal Podoljak na sociální síti X.
„Teď napadá Ukrajince raketami ze státu, kde jsou občané mučeni v koncentračních táborech za to, že nenahlásili rozhlasový přijímač, hovořili s turistou či se dívali na televizi. Nikdy dříve v dějinách nevypadala ‚osa zla‘ tak groteskně darebácky: Rusko – Írán – KLDR,“ dodal Podoljak.
Ukrajinská vojenská rozvědka prý informace o použití a dodávkách takových zbraní na Ukrajinu shromažďuje. „Pokud se údaje potvrdí, pak budeme jednat,“ řekl v rozhovoru pro web RBC Skibitskyj. První důkazy o tom, že Ruská federace při útoku skutečně použila rakety vyrobené v Severní Koreji, má prý generální prokurátor Andrej Kostin.
Spolupráce mezi Korejskou lidově demokratickou republikou a Ruskou federací se začala prohlubovat vloni v červenci, kdy Korejský poloostrov navštívil ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Cílem schůzky mělo být prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi, státníci spolu diskutovali ale i o vojenských otázkách i regionální a mezinárodní bezpečnosti.
Kim Čong-un se vloni setkal i se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Oba státníci se sešli na kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě, kde Putin prohlásil, že Rusko pomůže KLDR v oblasti vesmírných družic. Předmětem rozhovorů byla ale i možnost vyslání severokorejského kosmonauta do vesmíru.
Rusko se potýká s řadou problémů
Hlavní úsilí podle Vadyma Skibitského Rusko nyní soustřeďuje na obnovu techniky, která byla poškozena nebo zasažena na bojišti. „Další otázkou je obnova a příprava k bojovému použití zbraní a vojenské techniky, které jsou vyřazovány z arzenálů a dlouhodobých skladů, aby byly uvedeny do normálního stavu a odeslány na Ukrajinu pro bojové operace. Třetím úkolem je výroba nových zbraní, především dělostřeleckých systémů, obrněných vozidel, obrněných transportérů a bojových vozidel pěchoty. Čtvrtým úkolem je výroba munice a raket,“ popsal.
Z ukrajinských zpravodajských informací potom vyplývá, že vše, co dnes Rusko vyrábí, je okamžitě odesíláno na frontu a používáno proti Ukrajině. Proto není vidět, že by Moskva výrazně zvyšovala počet zbraní a objem výroby zbraní a vojenské techniky.
„Skutečnost, že jim chybí vlastní munice, potvrzuje fakt, že nakupují munici z Íránu a Severní Koreje, a také odvoz téměř veškeré munice z běloruských skladů. Hovoříme-li například o dělostřelecké munici ráže 122 a 152, ruské podniky vyrobily v roce 2023 asi dva miliony kusů této munice. To však nepokrývá veškeré potřeby ozbrojených sil Ruské federace,“ dodal zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky.
Rusko se během snah o zavedení a zvýšení výroby zbraní a munice ale potýká s řadou problémů. „Patří mezi ně zastaralé vybavení, nedostatek vyškolených pracovníků schopných vykonávat takovouto špičkovou práci a nedostatek komponentů. Skutečnost, že Rusko má kapacity na výrobu vojenských zbraní a vybavení, však pro nás zůstává hrozbou,“ řekl v rozhovoru pro ukrajinský web RBC.
