Komunistické shromáždění za spravedlivé volby v Moskvě v roce 2019. FOTO: commons.wikimedia.org/CC0/Denis Nosov
FOTO: commons.wikimedia.org/CC0/Denis Nosov
Na jednom z posledních zasedání ruské Státní dumy došlo k výměně názorů mezi komunistickým poslancem Denisem Parfjonovem a předsedou dumy Vjačeslavem Volodinem. Komunista si dokonce dovolil kritická slova o Vladimiru Putinovi. Volodin na to reagoval posměšky.
Slovní přestřelku popisuje web Dzen.ru. Svůj projev člen komunistické frakce Denis Parfjonov zahájil slovy, že rusofobní a antisovětská agenda se dnes nešíří výhradně na Západě nebo v republikách bývalého SSSR, ale i v Rusku. Jako příklad poslanec uvedl pomník zakladatele bolševické tajné policie Čeka Felixe Dzeržinského, který byl zbourán v roce 1991 a „dosud nebyl obnoven“. Leninovo mauzoleum je každoročně při přehlídce vítězství zahalováno a diskutuje se o přejmenování Leninovy a Kirovovy ulice a podobně.
Podle Parfjonova po „zrádném rozpadu Sovětského svazu“ celý svět včetně Ruska zahájil rychlý proces ofenzívy monopolního kapitálu proti sociálním výdobytkům dělnické třídy.
„V Rusku to můžeme pozorovat také, jinak by se úřady a velké podniky nesnažily lobbovat za prodloužení pracovního dne, zvýšení cen a cel. Neprošla by ani takzvaná důchodová reforma, proti které je naše frakce doteď. Vládnoucí třída stále více a více utužuje vykořisťování pracujících a ti, kdo nesouhlasí, jsou okamžitě a nevybíravě označeni za kolaboranty západních mocností, zrádce a špiony,“ řekl Parfjonov.
Rusko bylo dle komunistova názoru po rozpadu Sovětského svazu násilně vtaženo do světové kapitalistické ekonomiky a od té doby je v podstatě jejím surovinovým přívěskem. „V této nezáviděníhodné roli se stále nacházíme a speciální operace (válka na Ukrajině, pozn. red.) tuto situaci nijak zásadně nezměnila. Zašmodrchaný sociálně-ekonomický kurs zůstává takový, jaký je.“
Ruské úřady jsou teď podle něj nuceny poněkud změnit rétoriku a snažit se přizpůsobit svá prohlášení levicově-patriotickým snahám občanů, ale slova zůstávají jen slovy a ke skutečným činům nedošlo.
Pak se poslanec ve svém projevu dotkl samotného nejvyššího vůdce.
„Nedávno z úst prezidenta zněly věci typu, že Lenin položil atomovou bombu pod Rusko (skutečně to řekl, pozn. red), nebo že Sovětský svaz vyráběl jenom galoše. Nyní slyšíme z úst první osoby státu něco docela jiného, že kapitalismus se dostal do slepé uličky a socialismus není tak špatný, a aktivní je i antikoloniální rétorika. To však není důvod k tomu, abychom polevili, po slovech musí následovat činy,“ prohlásil Parfjonov.
Pak vyjmenoval komunistický program s body jako „radikálně změnit dosavadní společensko-ekonomický kurs a poté i formaci; znárodnění strategických odvětví, odstranit oligarchii z řízení domácí ekonomiky“ a podobně.
Komunista dokonce vládnoucí elitu obvinil z toho, že se bojí otevřené a upřímné diskuse ve volbách, a proto se stále častěji uchyluje k manipulaci prostřednictvím třídenního, elektronického a domovního hlasování.
„Vláda se zjevně bojí mas lidí, jejich požadavků a práva na nezávislou volbu. Možnosti odborové činnosti byly omezeny na minimum. Svoboda protisovětských aktivistů, jejichž symbolem je toto hanebné Jelcinovo centrum, pokračuje.“
„V rámci stávající politiky nebude možné vyřešit strategické úkoly rozvoje země! Toho může dosáhnout pouze socialismus!“ prohlásil nakonec.
Předsedy dumy Vjačeslav Volodin na tyto výroky reagoval.
„Pokud jde o to, že jedině socialismus může změnit situaci v zemi k lepšímu. No, v první řadě měl být socialismus v tomto případě obhajován. Kdo zničil právě tento socialismus? …. Tady on (Parfjonov, pozn. autora) přijde ráno do práce a říká: ‚Všechno je pochmurné.‘ No a je to tak? To přece není možné! Lidé ráno vstávají, probouzejí se s nadějí, že všechno bude dobré. A politik říká: ‚Všechno je pochmurné‘, a je třeba všechno zase zničit do základů. Vždyť už jsme to jednou zničili!“ řekl Volodin.
Autor článku na webu Dzen.ru sympatizuje s komunistou Parfjonovem a kritizuje Volodina za falešný optimismus.
„Vůbec, upřímně řečeno, začíná být děsivé, když člověk poslouchá tyto vysoce postavené pány, jak nám se samolibými tvářemi říkají, že máme s nadějí hledět do světlé budoucnosti. Chtěl bych se podívat do očí Vjačeslava Viktoroviče a vidět v nich optimismus, kdyby měl žít z důchodu 20 tisíc rublů. Bohužel je to jen nesplnitelný sen. Oni pevně uchopili moc do svých rukou a už ji nikdy nepustí. P.S. Najednou se mi vybavila Leninova slova: Ke spravedlnosti se lze dostat pažbami pušek do bran paláců.“
