Ruská armáda se možná vrátí na Kubu, která leží jen 150 kilometrů od Spojených států. Náměstek ministra obrany Nikolaj Pankov řekl podle ruského serveru Moscow Times poslancům Státní dumy, že jeho resort zvažuje opětovné otevření vojenských základen na Kubě a ve Vietnamu.
Mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov tyto plány nepopřel a poznamenal, že „situace se stále proměňuje“. Podle serveru tak zvýšil obavy z posunu konfrontace mezi Ruskem a Západem na ještě vyšší úroveň.
Jestli Moskva skutečně otevře na Kubě vojenskou základnu, bude to poprvé od roku 2002, kdy uzavřela svou špionážní stanici v Lourdes nedaleko Havany. Sověti ji vybudovali v roce 1962, aby odposlouchávali Američany. Působilo na ní několik tisíc zpravodajských specialistů sovětské KGB a kubánské rozvědky DGI a spolu s nimi agenti východoevropských zemí. Po rozpadu Sovětského svazu byla stanice v Lourdes největším zahraničním zařízením ruské rozvědky SVR.
Příliš drahá základna
Zatím ruské zdroje hovoří v souvislosti s Kubou o obnovení odposlouchávací stanice, potvrdil expert Anatolij Cyganok z ruského Vojenského prognostického střediska. Připustil však také možnost, že se po vybudování odposlouchávacího zařízení vrátí na Kubu i ruské rakety. V narážce na stažení amerických jaderných střel v roce 1962 výměnou za to, že Sovětský svaz odstraní z Kuby své rakety, označil Cyganok ostrov za „nástroj nátlaku na Spojené státy“.
Vybudování základny na Kubě však nemusí být tak jednoduché, jak se může zdát. Havana od roku 2014 zlepšuje vztahy se Spojenými státy a povolení ruské vojenské základny by tento proces zastavilo. Jde ale i o peníze. Náklady byly hlavním důvodem, proč Putin hned na počátku své prezidentské dráhy zrušil na Kubě odposlouchávací stanici.
A Kuba by dnes už nemusela požadovat jen 200 milionů dolarů ročně ve formě „podpory“ jako tenkrát. Ať by už ale stanovila jakoukoli částku, Kreml by ji musel zvážit i s ohledem na náklady na budování stálé námořní základny v Sýrii na podporu režimu prezidenta Bašára Asada. Podobné finanční břemeno zatěžuje Moskvu i na Ukrajině, kde financuje samozvanou Doněckou a Luhanskou republiku. Pokulhávající ruská ekonomika by možná další zátěž už neunesla.
Nejde jen o peníze
Řada ruských expertů přesto nepochybuje, že stavba základny na Kubě je proveditelná. Ruský generál ve výslužbě a ředitel ruského Střediska politologie Jevgenij Bužinskij je přesvědčen, že by ji Rusko financovat dokázalo. Podle něj by zřejmě nešlo o „základnu“, ale spíš jen „stanici“. Bužinskij, který Kubu mnohokrát navštívil, také pochybuje, že by kubánský režim ruskou žádost odmítl jen proto, aby si udržel vztahy s Amerikou. Vládnoucí generace, která v Havaně rozhoduje, je stále protiamerická, zdůraznil.
Naopak další oslovený expert, Ruslan Puchov z moskevského Střediska analýzy strategií a technologií, je skeptičtější. Podle něj Kuba vztahy s Amerikou nezahodí a základnu Rusku nepovolí. Za ještě nepravděpodobnější považuje obnovení ruské základny ve Vietnamu, protože zahraniční vojenské zařízení na vietnamském území odporuje současné strategii země.
Puchov je přesvědčen, že ani Vietnam, ani Kuba by něco takového nepovolily pouze kvůli penězům. „Vietnam má dnes prosperující ekonomiku a Kuba získá mnohem víc od Spojených států jen tím, že na ostrov budou jezdit američtí turisté,“ zdůraznil Puchov.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí John Kirby otázku ruských základen na Kubě a ve Vietnamu bagatelizoval. Poznamenal, že „i Spojené státy mají základny v zámoří“ a že „taková rozhodnutí musí přijmout jen země, jichž se týkají“. Ať už ale Washington zaujme jakékoli stanovisko, případný ruský návrat na Kubu by zcela jistě vyvolal vzpomínky na sovětsko-americkou jadernou krizi v době studené války, soudí Moscow Times.
