Neonacistická paramilitární skupina Rusič složená z neonacistů, kteří se účastní války na Ukrajině již od roku 2014 na straně samozvaných republik a po letošní únorové invazi bojovali po boku ruské armády, oslovila své členy, aby poskytli vedení skupiny všechny informace, jež mají o vojenské činnosti Lotyšska, Litvy a Estonska. Západní rozvědky se obávají, že Kreml plánuje útok na Pobaltí.
„Pohyb skupiny Rusič vyvolává obavy z nečestných polovojenských útoků na pobaltské země Lotyšsko, Litvu a Estonsko,“ píše se v článku v The Guardian.
Podle příspěvku na telegramovém účtu skupiny, který zhlédlo více než 97 tisíc lidí, se doslova píše: „Vážení předplatitelé žijící v pobaltských zemích (Litva, Lotyšsko, Estonsko), žádáme vás o anonymní sdílení informací o přítomnosti následujících objektů na územích dočasných republik, jako jsou: 1. Vojenské jednotky. Nejlépe s číslem jednotky, vámi známou specializací tohoto útvaru, technikou, známými údaji zaměstnanců, s jejich pozicemi, údaji o příbuzných zaměstnanců (pokud jsou známy), údaji o osobní dopravě (značky, čísla, barva auta). 2. Umístění hraničních přechodů, sledovacích kamer, údaje o pohybu hlídek na ochranu státních hranic pobaltských států, pokud existují, údaje o vozidlech, a to jak oficiální, tak osobní. 3. Umístění komunikačních věží v pohraničních oblastech, bezpečnostní systémy, jsou-li známy. 4. Souřadnice skladů PHM v příhraničních oblastech, systém jejich ochrany.“
Podle The Guardian také neonacisté z jednotky Rusič apelují na získávání zpravodajských informací o členských státech NATO.
Rusič je napojen na nechvalně známou Wagnerovu skupinu, která se v současné době snaží pro Putina dobýt ukrajinský Bachmut.
Zdroje, s nimiž The Guardian hovořil, pod podmínkou anonymity uvedly, že tento „mimořádný“ krok neonacistů ze skupiny Rusič by mohl „poukazovat na rozčarování z Kremlu a frustraci z toho, jak Putinova válka na Ukrajině probíhá“. Podle těchto zdrojů by Putin mohl nad těmito svými krajně pravicovými polovojenskými organizacemi ztratit kontrolu, což vyvolává obavy z eskalace konfliktu, protože v případě napadení kteréhokoliv z pobaltských států by došlo k přímému napadení člena NATO.
The Guardian uvádí, že „je nepravděpodobné, že by do této akce byl Kreml přímo zapojen“, ale spíše to „naznačuje fragmentaci v rámci ruského systému“. Zároveň však poznamenává, že nikdo neví, co by se stalo, kdyby Rusové „ztratili kontrolu nad podobnými polovojenskými skupinami“, které by začaly páchat „darebácké akce“, což by vedlo k eskalaci celé situace. „Otázka tedy zní: Jak velkou kontrolu nad nimi má skutečně Kreml?“ ptá se The Guardian.