Čtvrtý týden nové válečné éry se chýlí ke konci. Po zahájení ruské agrese proti Ukrajině se svět změnil. Mnoho zdánlivě neotřesitelných jistot se zhroutilo. Demokratický svět zasahuje, nebo se chystá rázně zasáhnout do záležitostí, které dříve považoval prakticky za nedotknutelné. To se týká odstřihnutí se od ruské ropy, ruského plynu a některých dalších surovin. Stále však existuje něco, co zůstává stejné. Tím je politická korektnost. Na Západě je tento narativ stále neúprosně využíván – jde však o válku Putina, nikoliv ruského lidu.

Pomalu každý, kdo mohl, se již obrátil na ruský lid. Arnold Schwarzenegger mluvil obecně k ruským vojákům podmanivě vřele a emotivně. Ale! Všechny apely bez ohledu na míru emocionality ještě nedorazily ke svému publiku. Mají jeden, ale dost velký problém. Jsou racionální, jsou politicky správné. Řídí se jednoduchou myšlenkou. Válku rozpoutal Putin a lidé ji nepodporují. To je samozřejmě nejjednodušší vysvětlení. A také je to smyslem politické korektnosti, kdy černou nelze nazvat černou a bílou bílou.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM: Strašlivé číslo 86 a reportáž ze Lvova, kde „chce každý bojovat s Rusem“

To „strašlivé“ číslo je 86 a je tak vysoké, že dosáhlo až na titulní stánku nového vydání našeho týdeníku, které…

A v tomto ohledu se okamžitě objevují záběry z oslav dalšího výročí dobytí Krymu. Statisíce lidí přivezených proti své vůli, tak jak to bývalo za socialismu, Putina a jeho šašky, kteří mimochodem z neznámého důvodu ještě nepropadli sankcím, nevypískaly, ale tleskaly jim. Ruská armáda, skládající se ze stejných lidí, páchá velké množství válečných zločinů. Koneckonců, piloti a střelci jako zástupci tohoto lidu mohli alespoň minout civilní cíle. Ale oni to neudělali. A ruský lid, navzdory přítomnosti odporných násilníků, nevyjadřuje žádnou touhu aktivně se postavit proti válce. A není zde prostor pro výmluvy o všemohoucnosti režimu!

Vojenské síly, které má ruský režim k dispozici, jsou schopny bez použití speciálního vybavení shromáždit na půl milionu lidí a s použitím speciálního vybavení kolem milionu  vojáků. A to bez ohledu na skutečnost, že ozbrojené síly Ukrajiny již Putinovu armádu výrazně oslabily a v některých regionech ji dokonce zcela zničily. Pokud by minimálně půl milionu lidí vyšlo do ulic Moskvy a St. Petěrburgu, tak by policejní složky včetně speciálních sil SOBR byly bezmocné.

Kreml přitom nemá prostředky schopné podnítit všeobecný strach. Jenomže válka pokračuje a v Rusku neexistuje žádné vážné protiválečné hnutí, které by ji mohlo zastavit. Bez ohledu na to, jak se hledají záminky k odstranění Putina, bez ohledu na to, jak moc se někteří jednotliví odvážlivci o to snaží. Jak to lze vysvětlit? S Ukrajinou neválčí válečný zločinec Vladimír Putin, ale ruský Matrix. Je to Matrix, který skvěle popsal Andrej Pelipenko a který stojí na třech pilířích. Jsou jimi imperialismus, antiosobnost a autokracie.

Dále čtěte

Putinovi pomahači: lháři, fanatici, cynici a váleční štváči

Poté, co Rusko brutálně napadlo Ukrajinu, asi již nikdo soudný nepochybuje, že ruský prezident Vladimir Putin je nejen válečný…

Imperialismus vyžaduje rozšíření již tak neomezeného životního prostoru. Antiosobnost spojena s pohrdáním lidskými životy snižuje cenu této expanze na nulu. Autokracie v osobě Putina používá obojí. Nyní nikdo nemůže pochopit motivaci Vladimira Putina. A ani ji nelze racionálně pochopit. Celý problém je ale v tom, že v Rusku je toho bohužel příliš mnoho nastaveno iracionálně. A sociokulturní fenomén zvaný ruský Matrix to potvrzuje. Navíc je důležité zdůraznit jeden důležitý detail. Rusko v krátké době sklouzne na úroveň darebáckých států. Ale je tu jeden rozdíl. Země jako KLDR, Írán, Sýrie byly vždy darebácké a nikdy se nedostaly na úroveň, kterou samo Rusko opustilo a začalo se posouvat dolů. Sám Putin svým jednáním vlastně anuloval vše, co jemu a jeho okolí se za ta léta drancování země dostalo. Píšu to proto, aby si nikdo nedělal iluze o budoucnosti.

Každý chápe, že Rusko prohrálo. Z jeho současné situace neexistuje žádné institucionální východisko, a dokonce ani odpor k narůstajícímu chaosu v souvislosti s tím. Možnost vrátit situaci do původního stavu je ztracena. Putin ztratil všechny zbytky důvěry, není schopen s nikým vyjednávat a podat si ruku. Elity představují stejnou ruskou matrici, jsou jen koncentrovanější. Jedná se o hejno Věrných Ruslanů (strážných psů) ze stejnojmenného románu ruského disidentského spisovatele Georgije  Vladimova. A právě s celým tímto hejnem, a to není méně než 100 tisíc lidí, se vůdce Kremlu bude muset vyrovnat se sankcemi a následně s trestní odpovědností. A postavení Ruska, které toto hejno přivedlo do podobného stavu, je zcela srovnatelné se situací v příběhu „Zkušenost“ slavného ruského spisovatele Arkadije Averčenka, který jako jeden z prvních rozpoznal skutečnou tvář komunismu a neváhal Lenina a jeho bolševickou bandu označit za zločince a vrahy. Dochází tak nejen ke zhroucení Putinova režimu a rovněž možnému zhroucení Ruska, ale také k demontáži ruského Matrixu, na kterém je toto vše založeno.

Autor je ruský podnikatel žijící v České republice.