Museum Kampa zahajuje v těchto dnech výstavu Jiřího Šalamouna s názvem Kdo neviděl, neuvěří, to mně věřte!, která potrvá až do konce září. Předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových Jiří Pospíšil v rozhovoru pro deník FORUM 24, který je mediálním partnerem Musea Kampa, popisuje, na co všechno se mohou návštěvníci těšit.
Co vás vedlo k uspořádání právě této výstavy?
Není to zdaleka první výstava tohoto typu. Museum Kampa v minulosti věnovalo slavným českým ilustrátorům už několik výstav. Vystavovali jsme například díla Adolfa Borna či Josefa Lady. Tahle výstava je možná specifická v tom, že je určena opravdu všem Čechům, protože Šalamounova díla zná opravdu každý, byť si to možná ani neuvědomuje. Já jsem kupříkladu na Maxipsu Fíkovi vyrostl. Takže si myslím, že pro mnohé návštěvníky bude až překvapivé, co všechno je Jiří Šalamoun a co všechno je jeho dílem.
Na co jste v souvislosti s aktuální výstavou nejvíce hrdí?
Jak už bývá pro naše Museum zvykem, na výstavě jsou díla z autorova archivu, která dosud nebyly opravdu nikdy vystavená. Jedná se o autorovy přípravné kresby, náčrtky, animace, ale i studie ke scénářům. Další zajímavostí je, že bude část děl vystavena ve speciálních vitrínách, které si budou návštěvníci sami otevírat a které mají evokovat autorův blízký vztah k archivnictví. Ostatně, tato forma uchovávaní kreseb a scénářů je Šalamounovi vlastní.
Šalamoun není ani zdaleka „jen“ ilustrátor Maxipsa Fíka. Je něco z jeho tvorby, co i vás samotného překvapilo?
Rozhodně. Jak jsem řekl na začátku, i já jsem byl mile překvapen, co vše je Šalamounovým dílem. Například jsem vůbec neznal jeho kreslené scénáře k filmům Sestřičky od režiséra Václava Mergla nebo Holka na zabití od Juraje Herze, které detailně popisují a zobrazují konkrétní příběhy a které jsou na výstavě také ke zhlédnutí.
Pozval byste na tuto výstavu rodiny i s dětmi? Bude je to bavit?
Určitě. Myslím si, že nenajdete dítě, které nemiluje Maxipsa Fíka, pana Tau a další. Navíc, součástí expozice je i takový umělecký „dětský koutek“ s videoprojekcí, takže i dnešní děti, zvyklé na techniku, si přijdou na své.
Zajímavé jsou také Šalamounovy knihy. I o nich se něco návštěvník výstavy dozví?
Ano, knižní ilustrace tvoří podstatnou část výstavy. Navíc část expozice tvoří i vyhraněný prostor, kde budu mít návštěvnici k dispozici knihy, kterými si budou moci listovat a číst si v nich. Já osobně za zásadní část této výstavy považuji sekci věnovanou Poslednímu Mohykánovi, což byla pro jednu generaci přímo ikonická kniha. Právě na jejím příkladu můžeme vidět, že ačkoliv je Šalamounův výtvarný projev velmi charakteristicky a čitelný, dokáže se velmi proměňovat podle tématu, které zpracovává. A dokáže paralelní děje zobrazit zcela odlišným vizuálním pojetím.
V souvislosti s výstavou vychází taktéž monografie. Jak dlouho se připravovala a co zájemcům nabízí?
Nejedná se o katalog k výstavě, ale skutečně, jak říkáte, o druhou Šalamounovu monografii, která je oproti té první kompaktnější. Takže mapuje všechny kapitoly autorovy tvorby a stejně jako výstava i ona ukazuje dosud neuveřejněné práce z jeho archivu. Není proto s podivem, že příprava této kniha vyšla takřka na tři roky.
Co dalšího Museum Kampa chystá?
Kdyby to byl audio rozhovor, tak posluchač nyní jistě pozná určité zklamání v hlase. Kvůli covidové situaci jsme totiž byli nuceni výstavní program Musea redukovat a upravit.
Hlavní výstavou podzimu bude výstava legendárního českého výtvarníka Vladimíra Kopeckého k jeho 90. narozeninám. A překvapením, i pro znalce umění, bude výstava krnovského umělce Svatoslava Böhma, který v 60. letech vytvářel mimořádně zajímavé konstruktivistické dřevěné reliéfy. Z toho mám opravdu velkou radost.
