Šanghaj ve víru viru: Čínská strategie nulového covidu vyvolává mezi lidmi šílenství

Čínská Šanghaj žije drsnými covidovými restrikcemi a upadá do deprese (MiLu24 (CC BY-SA 3.0))

Čínská Šanghaj žije drsnými covidovými restrikcemi a upadá do deprese | FOTO: MiLu24 (CC BY-SA 3.0)

V rámci čínské strategie úplného vymýcení nemoci covid-19 došlo nyní po dvou letech i na uzávěru Šanghaje, nejlidnatějšího města Čínské lidové republiky. Původně „rychlý“ lockdown, teď ovšem úřady prodloužený na neurčito, provází řada problémů a rostoucí nevole obyvatel.

Čína se momentálně potýká s dosud největší vlnou covidu-19, svým rozsahem již nyní srovnatelnou s prvotním vypuknutím pandemie ve Wu-chanu na začátku roku 2020. Po Si-anu, který procházel lockdownem zkraje tohoto roku, a po severovýchodní provincii Ťi-lin, kde situace stále není zcela pod kontrolou, se v centru boje proti pandemii ocitla největší čínská metropole Šanghaj s deklarovanými dvaceti šesti miliony obyvatel.

Serhij Žadan patří k nejvýznamnějším ukrajinským literátům současnosti (Vodnik / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0)

Šanghajské úřady 27. března s ohledem na stoupající čísla nakažených (v řádu tisíců) vyhlásily strategii všeobecného statického managementu (全域静态管理) a oznámily, že město na obou stranách řeky Chuang-pchu čeká postupná týdenní uzávěra, která má pomoci ke stabilizaci situace.

Nejprve došlo k plošnému uzavření celé západní historické části města a v úterý 5. dubna ji měla vystřídat moderní východní část na druhém břehu řeky, Pchu-tung, s ikonickou věží Perla orientu obklopenou mrakodrapy.

Banner Nová Orientace

Tento scénář se však – jak mnozí tušili již předem – nenaplnil a během pondělí 4. dubna bylo ohlášeno nejen prodloužení uzávěry západní části, ale zároveň i její rozšíření na celou aglomeraci. V úterý 6. dubna Šanghaj zaznamenala oficiálně téměř osmnáct tisíc pozitivních testů, z toho údajně 313 symptomatických případů covidu. Celkově už počet aktivních pozitivních případů přesáhl devadesát tisíc.

Nula za každou cenu

Peking od počátku prosazuje v celé zemi strategii nulového covidu, přičemž se úřady snaží, i za cenu drastických opatření, která svět nevěřícně sledoval už před dvěma lety ve Wu-chanu, o efektivní izolaci všech infikovaných i jejich kontaktů. Proto je i současný lockdown v Šanghaji nesrovnatelně přísnější, než kdy byla opatření v západních zemích. Lidé zde prakticky nesmějí vycházet z domu, zavřené je všechno včetně prodejen potravin a továren, zastavena byla i veškerá doprava. Na internetu kolovaly fotografie liduprázdných ulic v místech, kde se běžně ve dne v noci tlačí davy lidí, a opuštěných mnohaproudých několikaúrovňových komunikací, jindy zcela zaplněných auty. Organizace takto razantních opatření však mnohde vázne, alespoň podle toho, co lze soudit z čínských sociálních sítí.

Hned po oznámení nadcházejícího lockdownu se na Weibo a dalších čínských sociálních sítích začala objevovat videa davů, které vyrazily nakupovat trvanlivé potraviny. Úřady se snažily obyvatele odradit od panického nakupování příslibem, že i během lockdownu bude fungovat zásobování a rozvoz potravin i jídla na objednávku. Zásobování však v mnoha částech města prakticky zkolabovalo a lidé si stěžují na nedostatek jídla. Svou roli v tom hraje i nedostatek kurýrů, kteří objednávky rozvážejí – jedná se o špatně placenou a náročnou práci, která je nyní navíc vnímána jako krajně riziková a stigmatizující vzhledem k nebezpečí nákazy.

Sjezd ruských knížat na akvarelu Ivana Bilibina z roku 1907 (historická pohlednice (volné dílo))

Izolovat, izolovat, izolovat

Ještě větší problém představuje nucená izolace covid-pozitivních a jejich svážení do hromadných zařízení bez ohledu na to, zda mají či nemají příznaky nemoci. Tato zařízení navíc trpí nedostatkem personálu a o nakažené, ať už nemocné, nebo zcela bez příznaků, se tam často nikdo příliš nestará.

Lidé na sociálních sítích sdíleli fotografie provizorních lůžek namačkaných na sebe bez zachování jakéhokoli hygienického odstupu, o soukromí nemluvě. Objevila se i videa, v nichž si lidé stěžují na chaotickou či vůbec žádnou organizaci v karanténních zařízeních nebo na nedostatek jídla a pití.

Velké rozhořčení vyvolaly na Weibo fotografie a videa ukazující hromadná izolační zařízení pro děti bez doprovodu rodičů, do nichž jsou umisťováni i několikatýdenní kojenci. Úřady tyto fotografie zprvu označily za zavádějící a pokusily se „vyvrátit dezinformace“ o podmínkách izolace dětí sdílením vlastních, oficiálních fotografií. Ty ovšem pochyby uživatelů na Weibo nijak nerozptýlily, spíše naopak – fotografie totiž víceméně potvrdily předchozí dohady, tedy že děti jsou zde izolovány bez rodičů a na několik desítek dětí připadá sotva pár sester.

V reakci na to šanghajské úřady v úterý 6. dubna oznámily, že rodiče mohou s dětmi zůstat, pokud podepíšou prohlášení, že si jsou vědomi rizika nakažení. Nastavení systému je založeno na snaze „oddělit zrno od plev“ a zabránit tak dalším infekcím. Výjimky neexistovaly ani pro děti a rodiče, kteří by jinak byli ochotni podstoupit riziko nakažení při péči o covid-pozitivní potomky.

Dopady na zdravotní a sociální péči

Dalšími oběťmi strategie úplného vymýcení covidu-19 jsou senioři a lidé vyžadující pravidelnou zdravotní péči. Uživatelé sociálních sítí nedávno truchlili nad smrtí zdravotní sestry, které nebyla poskytnuta včasná péče při astmatickém záchvatu kvůli přetíženosti nemocnice.

Zdravotnice poté zemřela během převozu do jiného zařízení. Na sociálních sítích se objevuje množství zpráv a proseb o pomoc od lidí, kteří akutně potřebují léky či například dialýzu, nebo by jejich stav vyžadoval hospitalizaci, ale v přeplněných nemocnicích pro ně schází místo i personál.

Palác Potala ve Lhase v Tibetu anektovaném komunistickou Čínou (René Heise (se svolením))

Už 5. dubna se na čínském internetu rozšířilo video (později cenzurované), v němž si šanghajský senior stěžuje na situaci a popisuje, jak se značná část běžných lidí po více než dvou letech pandemie v Číně cítí. Přední australský sinolog Geremie Barmé jeho monolog přeložil pro server SupChina„Lidé jsou na pokraji šílenství, skáčou z oken [během lockdownu byla natočena řada videí, v nichž lidé páchají sebevraždy skokem z výškových budov, v nichž jsou de facto uvězněni]. Deprese, psychické poruchy, infarkty, aneurismata – kolik lidí takto umírá? Lidé se bojí tmy, jsou vyděšení k smrti…“

The Wall Street Journal jako první informoval o problematické situaci v šanghajských domovech pro seniory, o nichž se veřejně příliš nemluví, avšak z náznaků lze soudit, že se nákaza rozšířila i tam. Čínský server Sixth Tone zveřejnil rozhovory s některými nově najatými ošetřovateli z těchto zařízení, kteří si stěžovali, že nebyli předem informováni o míře rozšíření covidu mezi klienty i personálem. Reportáž o úmrtích v domově pro seniory zveřejnil na začátku dubna také čínský portál Caixin, text byl ovšem velmi rychle zcenzurován. Server China Digital Times již v průběhu března upozornil na nepříznivou situaci seniorů v souvislosti s nízkou proočkovaností čínské populace nad šedesát let.

Další problém při lockdownu představují domácí zvířata. Už v minulosti se objevovaly zprávy o zvířatech zanechaných v bytě nebo na ulici poté, co jejich majitelé byli odvezeni do izolačních zařízení. V některých případech úřady tato zvířata dokonce zlikvidovaly.

V souvislosti s šanghajským lockdownem se takové zprávy začaly opět častěji objevovat, virálním se stalo například video, kde „covidový dobrovolník“ v ochranném oděvu na ulici ubil k smrti opuštěného psa korgiho, jehož majitel doufal, že na ulici přežije spíš než v zavřeném bytě. V jižní provincii Kuang-tung se mezitím objevila speciální karanténní zařízení pro zvířecí společníky nakažených.

Usměrňování diskursu 

Na sociálních sítích lze narazit na tisíce stížností na konkrétní problémy a občas se objevují i rozsáhlejší texty poukazující na nedostatky v organizaci proticovidových opatření, které však zpravidla během 24 hodin z internetu mizí. Na druhou stranu zatím platí, že naprostá většina obyvatel ČLR strategii „nulového covidu“ podporuje a z nákazy mají obrovský strach. Tento strach ovšem zčásti pramení z toho, co člověka čeká po odhalení pozitivního testu či kontaktu s nakaženým, od silné stigmatizace ve společnosti a zčervenání aplikace, bez které prakticky není možné opustit byt, přes izolaci celých městských bloků či čtvrtí kvůli několika případům, až po nucený přesun do izolačního zařízení a téměř naprostou ztrátu občanských svobod.

Vladimir Putin a Viktor Orbán (Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0)

Jak se ukázalo před dvěma lety ve Wu-chanu a znovu i minulý měsíc v Hongkongu, čínský zdravotní systém ani společnost nejsou v tuto chvíli připraveny na enormní zátěž spojenou s prudkým nárůstem infekcí, k jakému došlo během velkých epidemických vln na Západě (a v případě mutace omikron například i ve dříve vzorné Koreji). Z tohoto pohledu vypadá prevence – jakkoli drsná – jako stále lepší volba než statisíce nakažených denně.

Čínské úřady a oficiální média tuto rétoriku zároveň dlouhodobě podporují poukazy na „špatné zvládání“ pandemie v zahraničí, zejména v západních demokratických společnostech. Propaganda využívá i rozšířených stereotypů, jako je rozdíl mezi západním kapitalistickým individualismem (neboli sobectvím a bezohledností vůči druhým) a čínským kolektivismem a společenskou odpovědností.

Hned v prvním roce pandemie se na čínském internetu objevovala videa nezodpovědných cizinců, kteří si odmítali na veřejnosti nasadit roušku či se nechat otestovat. Zatímco pandemie covidu-19 podnítila v Americe a částečně i Evropě nenávist vůči obyvatelům asijského původu, v Číně během ní znatelně narostla nevraživost vůči cizincům a již dříve státem podporovaný negativní náhled na liberálně-demokratické režimy ještě posílil. Míra nenávisti na Weibo si tak v ničem nezadá s nenávistí, které se šíří v jiných částech světa prostřednictvím facebooku nebo twitteru, což pro svět v tuto chvíli není dobrá zpráva.

Mgr. Kamila Hladíková, Ph.D. je sinoložka, která působí na Katedře asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a spolupracuje s projektem Sinopsis.cz, realizovaným neziskovou organizací AcaMedia, z. ú., s odbornou podporou Katedry sinologie FF UK. Zabývá se čínskou kulturou a společností, etnickými menšinami v ČLR a moderním Tibetem.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]