Zatímco byl konečně ustaven Ústřední krizový štáb, který se zaměří na zamezení šíření epidemie koronaviru, vláda by se měla mnohem intenzivněji zabývat jejími dopady. Poté, co zjevně podcenila přípravu, by měla mluvit na rovinu a už nefabulovat jako ministryně financí Schillerová, že nemůže ze zákona odložit EET.
Vláda dnes přijímá drastická opatření, která v první linii dopadají na podnikatelský sektor. Především na nejzranitelnější malé firmy a živnostníky, z nichž už mnozí pocítili dopady rozbujelé státní represe posledních let z dílny ANO a ČSSD.
Podnikatelé v pohostinství a obchodu jsou už několik let vystaveni zvýšenému zájmu státních úřadů, kontrol, sankcí a nových povinností typu EET. Dnes jsou uzavíráním provozoven v rámci karantény znovu první na ráně, ale zásah do podnikatelského prostředí je mnohem širší. Jsme v mimořádné situaci, což na druhou stranu vyžaduje mimořádný přístup k těm, kdo budou tvrdými kroky státu postiženi nejvíce.
Havlíčkova symbolická pomoc
Zatím to vypadá, že si vláda neuvědomuje hloubku tohoto problému. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček přichází se spíše symbolickou pomocí a patrně pro mnoho firem s křížkem po funuse. Ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou nabízí program bezúročných půjček v objemu jedné miliardy korun. Přitom jen v cestovním ruchu jsou výpadky tržeb odhadovány na 30 miliard.
Není to silné téma jen pro drobné podnikatele a živnostníky, ale znepokojena je i Hospodářská komora. Její prezident Vladimír Dlouhý upozorňuje, že opatření vlády dramaticky omezují možnosti podnikat. Na druhé straně nepřichází rychlá podpora zaměstnavatelům v přístupu k okamžité likviditě, která umožní firmám pokrývat nezbytné výlohy a ochránit pracovní místa.
Problematický je i Havlíčkem tradičně bombasticky ohlašovaný program bezúročných úvěrů. „Banka avizuje, že žádosti firem o půjčky začne přijímat až 1. dubna. K penězům se tak podnikatelé dostanou po schvalovacích procesech bůhví kdy. Příjmy některých firem ale už spadly k nule. Nemají tedy z čeho vyplácet průběžné náklady a začaly dlužit svým dodavatelům,“ stěžuje si Dlouhý. Odtud je už jen malý krok k pádu do insolvence v řádu několika měsíců.
Miliardovou pomoc nabízí EU, což je jistě vítaný krok. Po zkušenostech s nakládáním Babišovy vlády s těmito prostředky je však namístě velká obezřetnost, kam a v jaké podobě budou peníze směřovat. I v tomto případě platí, že nejlepší pomocí je rychlá pomoc.
Na EET nesáhneme
Nedostatečné jsou i dosavadní návrhy ministryně financí Aleny Schillerové. Největší „bombou“ je posunutí podání daňového přiznání o tři měsíce. Dále chce přechodně do konce července promíjet drobné poplatky a některé sankce, které ANO samo zavedlo.
Vrcholem je stanovisko Schillerové k EET. „Ze zákona není možné odložit start třetí a čtvrté vlny elektronické evidence tržeb účinné od 1. května,“ prohlašuje. Kontrolní orgány budou „po dobu tří měsíců postupovat s maximální tolerancí“. Podnikatelé se prý nemusí obávat sankcí, což je ovšem nezbavuje povinnosti EET zaregistrovat a používat.
Zní to jako špatný vtip. V situaci, kdy se mnozí živnostníci dostanou do fatálních existenčních potíží, po nich stát nadále vyžaduje nové povinnosti a náklady, místo aby je ubíral.
Tyto dvě vlny EET se týkají zhruba 300 tisíc živnostníků. Mezi téměř 800 profesemi řemesel, služeb, malovýroby, stánkového prodeje a mnoha dalších jsou i lékaři, kteří se dnes potýkají s náporem koronaviru. Těžko si představit absurdnější přístup státu, když pro nich v krizové situaci vyžaduje další narůst už tak přebujelých povinností.
Zasaženi i lékaři
Už před rokem si stěžoval předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka, že lékařům zabírá zdravotnická byrokracie 40 procent pracovní doby a z 60 procent zbytečně. Od ledna musí nově vyplňovat elektronické neschopenky. Ty podle Šonky lékařům nešetří čas, jak bylo avizováno, ale naopak je zdržují. Neznamenají žádný přínos ani pro zaměstnavatele a zaměstnance.
Zdravotníci jsou přitom první obětí přístupu vlády „všechno zvládáme, jsme připraveni, ochranných pomůcek je dost“, který předváděl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch už od konce ledna. Dodnes nemají respirátory a roušky k dispozici, už několik týdnů je ohrožováno jejich zdraví, stát jim zakazoval nákupy a selhal při náběhu testování vzorků. Někteří lékaři si roušky šili sami a dnes k tomu vláda vyzývá i občany s tím, že otevírá nedávno zavřené obchody s látkami.
Lékaři jsou skutečnými hrdiny dnešní doby a stát se jim odmění diktátem dalších starostí se zaváděním EET. Kdyby nebyla situace tak vážná, jevily by se tyto příběhy jako z nepovedené frašky a jiného století.
Vyblokování parlamentu
Ministryně Alena Schillerová nemluví pravdu, když tvrdí, že rozjezd třetí a čtvrté vlny EET nelze odložit ze zákona. Nejrozumnější by však bylo v této chvíli zrušit tento systém jako celek a ulevit tak všem malým podnikatelům. Jeho rozpočtový efekt je vzhledem k vynaloženým nákladům a navzdory oslavným kampaním mizivý.
Start EET lze snadno odložit přijetím jednoduché novely zákona ve zkráceném jednání ve stavu legislativní nouze. To by se mohlo odehrát na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, kterou lze svolat do deseti dnů. Volá po ní i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová kvůli prodloužení ošetřovného pro rodiny s malými dětmi a nově i pro živnostníky.
V ideálním případě by tomuto aktu předcházela širší dohoda parlamentních stran. Mohly by projevit dobrou vůli a shodnout se na přijetí balíčku 5–7 kroků, které by co nejrychleji pomohly firmám a občanům postiženým dopady koronaviru. Přístup ministryně Schillerové však svědčí o tom, že si vláda stále uzurpuje veškerý vliv na řešení krize.
Premiér Babiš dosud marnil čas na nesčetných tiskových konferencích, které jeho marketingový tým chybně a nebezpečně pojal jako příležitost k vůdcovské sebeprezentaci. Vyblokoval jednání parlamentu a současně vyzývá opozici, aby s ním táhla za jeden provaz a podporovala všechny vládní kroky, i když často nevedou ke smysluplnému cíli. To nemůže myslet vážně. Kdy už konečně pochopí, že tudy cesta nevede?