Jedna z mnoha propagačních fotografií, kterými se Alena Schillerová chlubila v době, kdy byla ministryní financí. FOTO: Ministerstvo financí / se souhlasem
FOTO: Ministerstvo financí / se souhlasem
Vláda dnes signalizuje, že šetřit se nevyplácí. Ministryně financí Alena Schillerová upřímně přiznala, že neumí kompenzovat výpadek příjmů v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy. Obcím, městům a krajům tak hrozí, že přijdou o 30 miliard korun. Přitom hospodařily zodpovědněji než vláda.
Babišova vláda už odhodila veškeré zábrany a otevřeně dává najevo, jak si představuje následující vývoj. Utrácet, dokud to jde, a neřešit, co bude dál. Veškeré konání podřídit populistické propagandě a horizontu nejbližších voleb. Vysmívat se oponentům, a to i z odborné sféry. Dnes už není vidět jediný nezávislý ekonom nebo analytik nepropojený s vládou, který by její kroky veřejně obhajoval. Profesně by se znemožnil.
S odvoláváním na krizi vyvolanou koronavirem hodlá vládní koalice ANO a ČSSD jištěná KSČM roztáčet dluhovou spirálu, aniž by se jen náznakem starala o to, jak v nejbližších letech konsolidovat veřejné finance. Pandemii bere jako zástěrku, aby mohla nadělovat virtuální peníze a vystavit tak své nástupce závažným problémům.
Nemáme plán
Tuto strategii nyní potvrdila ministryně financí Alena Schillerová. Přiznala, že neexistuje plán, jak od příštího roku kompenzovat výpadek příjmů státního rozpočtu po zrušení superhrubé mzdy. Nahradit ji má hrubá mzda se základní daňovou sazbou 15 procent.
„Samozřejmě neumím říct, a říkám to otevřeně, že to vezmu tady a tím výpadek příjmů vyrovnám. Prostě my jsme v situaci, kdy se nacházíme v bezprecedentní krizi, která se dá srovnat jenom s třicátými lety minulého století,“ uvedla ministryně. Podle jejích slov nyní ekonomický růst táhne spotřeba a investice a do obojího prý vláda investuje.
„Podpoříme spotřebu, lidé se nebudou bát utrácet, získají rychlý efekt a postupně se to bude vracet. Bude to samozřejmě na úkor toho, že v těch příštích letech bude schodek ještě vyšší,“ dodala Schillerová. Opozice takové počínání vlády odmítá.
„Na úkor schodku umí snižovat daně či zvyšovat výdaje každý nedouk. Míra neodpovědnosti této vlády vůči budoucnosti je bezbřehá,“ reagoval předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.
„A nakonec budeme všichni žebráci a stát bude v bankrotu. Tato vláda je vláda lichvářů, která nás všechny nažene do exekuce. Každá rodina se chová zodpovědněji než tato vláda,“ napsal na Twitter místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.
Spotřeba tolik neporoste
Od tohoto přístupu se ale distancuje i stále více ekonomických expertů. V poslední době se k nim nečekaně připojil i jinak rezervovaný guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Zpochybnil vládní teorie, že zrušení superhrubé mzdy přinutí lidi víc utrácet a významněji to podpoří spotřebu.
„Velká část lidí ty peníze spíše uspoří, což ekonomiku nenakopne,“ dodal Rusnok. Připomněl, že daň z příjmu fyzických osob je u nás už dnes nízká, a proto je její snižování zbytečné. Snižovat by se podle něj měly spíše sociální odvody, které u nás patří k nejvyšším v Evropě.
Rusnok tím naráží na jednu skutečnost, která zapadá ve víru Babišovy propagandy. Koncept patnáctiprocentní superhrubé mzdy byl opuštěn už v roce 2011 a je pravda, že efektivní sazba rovné daně pro zaměstnance ve skutečnosti dosáhla 20,1 procenta.
Babiš však ve své kritice pomíjí, že tehdy došlo k výraznému navýšení daňových odečitatelných položek, což v konečném důsledku vedlo k největšímu snížení daňového zatížení po listopadu 89. Nízkopříjmoví zaměstnanci od té doby neplatí žádné, nebo velmi nízké daně z příjmu, a proto na současném daňovém manévru příliš nevydělají.
Schillerová versus samosprávy
Rusnok má pravdu, že daň z příjmu u nás patří mezi nejnižší v Evropě, na rozdíl od sociálních odvodů. S jeho názory se shoduje postoj Národní rozpočtové rady vedené Evou Zamrazilovou.
Šéfka rady zároveň upozorňuje na závažný fakt, že zrušení superhrubé mzdy připraví obce, města a kraje o 30 miliard korun daňových příjmů. Celkové dopady této operace na veřejné rozpočty totiž dosahují 92 miliard korun, a z toho zhruba třetina putuje v rámci sdílených daní samosprávám.
Představa ministerstva financí, že se z toho 15 miliard korun vrátí ve zvýšeném výběru DPH, je z kategorie zbožných přání. Na hrozící výpadek poukazují i zástupci Svazu měst a obcí. Jejich vztahy s ministryní financí však nejsou ideální, což se datuje od momentu, kdy hodlala bez jejich vědomí použít jejich peníze na částečnou kompenzaci bonusů pro živnostníky.
Dodnes jsou jejich vztahy napjaté. Schillerová totiž nechce městům a obcím nahradit výpadky ze sdílených daní ve výši 13 miliard korun, jelikož dosavadní injekce státu pokrývá zhruba půl roku, a třetinový propad příjmů je znát.
Starostové varují, že jim budou scházet peníze na investice. To je v přímém protikladu se slogany vlády, že je nutné se z krize proinvestovat. Poukazují na to, že na rozdíl od vlády mají připraveny tisíce projektů a nyní hrozí, že budou mnohé z nich zastaveny.
Zapojte své rezervy
Co na to Schillerová? „Dali jsme už obcím dost a teď musí zapojit své rezervy,“ prohlašuje s nestoudnou arogancí. To říká ministryně vlády, která v době hospodářského růstu rozpustila veškeré finanční rezervy a jede na dluh.
Města a obce jsou přitom nejlépe hospodařící subjekty veřejné správy. Na to upozorňuje i ekonom ze skupiny KoroNERV-20 Mojmír Hampl. „Nikoli vláda, ale tím, kdo veřejné finance do značné míry zachraňoval za poslední léta, a málo o tom mluvíme, byly obce a kraje, které si dělaly rezervy,“ připomněl v České televizi.
Babiše a Schillerovou to však nezajímá. Na tomto poli nemohou bodovat před svými voliči. Proto se ministryně financí nerozpakuje města a obce „odměnit“ za to, že šetřily a chovaly se odpovědněji než vláda, tím, že jim zkrouhne peníze, a sama se chystá hazardní rozpočtovou politikou přivést stát na buben.
