Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 a Austrálie se dohodly na zavedení maximální ceny za ruskou ropu přepravovanou po moři ve výši 60 dolarů za barel, tedy na úrovni, na které se shodla také Evropská unie. Vyplývá to ze společného prohlášení G7 a Austrálie. Západní země se dlouhodobě snaží omezit příjmy ruského režimu a připravit jej o zdroje k financování války na Ukrajině. Mluvčí Kremlu uvedl, že Rusko strop nepřijme a po analýze oznámí, jak bude reagovat.
Země skupiny G7, kterou tvoří USA, Kanada, Německo, Británie, Francie, Itálie a Japonsko, a spolu s nimi Austrálie uvedly, že dosáhly dohody o stanovení maximální ceny „v souladu s jednomyslným rozhodnutím členských států Evropské unie“. Opatření má podle nich zabránit Rusku profitovat z války na Ukrajině, podpořit stabilitu na globálních energetických trzích a minimalizovat negativní hospodářské dopady války.
„Tento strop nepřijmeme,“ řekl agentuře TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj se Moskva na cenový strop připravila a analyzuje jej. Analýza bude provedena rychle a Rusko poté řekne, jak bude reagovat, dodal Peskov.
Rusko hodlá podle dřívějších vyjádření i nadále hledat kupce pro svoji ropu, a to navzdory pokusu západních vlád zavést cenový strop na vývoz ropy, který považuje za nebezpečný. Ruské velvyslanectví v USA v komentářích na sociální sítí telegram kritizovalo rozhodnutí EU a G7 a označilo jej za „přetváření“ principů volného trhu. Zopakovalo, že o ruskou ropu bude i přes tato opatření nadále zájem a rozhodnutí o zavedení stropu povede jen ke zvýšení nejistoty a vyšším nákladům pro spotřebitele.
Ruský prezident Vladimir Putin a někteří vysocí kremelští představitelé již dříve opakovaně uváděli, že Rusko nebude dodávat paliva těm, kdo se k cenovému stropu připojí. Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak prohlásil, že tento nástroj je v rozporu se všemi tržními mechanismy, mohl by být velmi zhoubný pro světový ropný průmysl a země v případě zavedení stropu začne dodávat ropu tržně orientovaným partnerům či sníží těžbu. Agentura Bloomberg minulý týden uvedla, že Kreml připravuje prezidentský výnos, který zakáže ruským firmám a obchodníkům prodávat ruskou ropu komukoli, kdo zavede na tuto surovinu cenový strop.
Vedoucí administrativy ukrajinského prezidenta Andrij Jermak na telegramu uvedl, že cenový strop, na kterém se dohodly země G7 s Austrálií, by měl být snížen na 30 dolarů za barel, aby více zasáhl ruskou ekonomiku.
Dohodu Evropské unie dříve blokovalo Polsko, které požadovalo nižší úroveň maximální ceny. V pátek se však na půdě EU podařilo dohody dosáhnout, což vedlo k sobotnímu formálnímu schválení cenového stropu všemi členskými zeměmi.
„Skupina G7 a všechny členské státy EU přijaly rozhodnutí, které ještě více zasáhne příjmy Ruska a sníží jeho schopnost vést válku na Ukrajině,“ uvedla v prohlášení šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Pomůže nám to také stabilizovat světové ceny energií, z čehož budou mít prospěch země po celém světě, které se v současnosti potýkají s vysokými cenami ropy,“ dodala.
Podle prohlášení G7 a Austrálie by cenový strop měl vstoupit v platnost v pondělí, nebo velmi krátce poté. Rejdařské společnosti nebudou moci přepravovat ropu, kterou by Moskva prodávala nad stanovenou cenou. Nebudou jim také moci být poskytovány pojišťovací služby. Vzhledem k tomu, že nejdůležitější lodní a pojišťovací firmy sídlí v zemích G7, cenový strop by měl prakticky znemožnit přepravu ruské ropy za vyšší cenu. V pondělí vstupuje v platnost zákaz dovážet po moři ruskou ropu do EU, strop se tak bude týkat dodávek mířících do jiných zemí.
Zavedení cenového stropu bylo nápadem G7. Cílem má být snížit příjmy z Ruska z prodeje ropy a zároveň zabránit prudkému nárůstu světových cen ropy po spuštění embarga EU na ruskou ropu.
Cena ruské uralské ropy se v pátek pohybovala kolem 67 dolarů za barel.
