Poslední dramatický vývoj ukazuje, že si bývalý ředitel ÚOOZ Robert Šlachta uvykl hrát vysoké hry a nezastaví se před nikým. Nařčení policejního prezidenta Tuhého z „brutálního“ úniku informací je velmi závažné a vyvolává celou řadu otazníků. V neposlední řadě, proč s tím přichází zrovna teď?

Jedním z hlavních problémů, který v poslední provází pověst Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) pod glorifikujícím mediálním pokryvem, je jeho ingerování do oblastí, které nespadají do jeho kompetencí. S posvěcením stále stejných státních zástupců tak může vyšetřovat podezření z korupce nebo policisty, ačkoli mu to věcně nepřísluší. Speciální oblastí jeho zájmu jsou vysocí funkcionáři obranných a bezpečnostních složek, policejní prezident Tuhý není první v řadě.

[ctete]64661[/ctete]

1) Ředitel Vojenského zpravodajství Milan Kovanda

Červen 2013: Prvním Šlachtovým zásahem uvnitř obranných a bezpečnostních složek státu byla razie ÚOOZ ve Vojenském zpravodajství v jedné z větví kauzy Ištvangate, vedoucí k pádu vlády. Následně byl obviněn jeho ředitel generálmajor Milan Kovanda, bývalý úspěšný velitel speciálních sil v afghánské misi, z údajného zneužití pravomoci veřejného činitele. Už tehdy byl teatrální zásah protimafiánského útvaru kritizován, že může destabilizovat Vojenské zpravodajství. Pokud stát zatkne a uvězní vlastního šéfa zpravodajské služby, znamená to ztrátu důvěry mezi zahraničními partnery.

Milan Kovanda dosud nebyl pravomocně ani nepravomocně odsouzen.

2) Ředitel sekce armádní logistiky Vladimír Halenka

Březen 2015: ÚOOZ zorganizoval další efektní razii na generálním štábu české armády a proti jedné z největších tuzemských zbrojařských firem Excalibur kvůli podezření z levného výprodeje armádních dílů. Údajně se na něm měl podílet ředitel Sekce podpory ministerstva obrany, která řídí armádní logistiku, brigádní generál Vladimír Halenka. Kvůli obvinění musel svoji funkci opustit. Už tehdy existovaly vážné pochybnosti, že se Šlachtův útvar nechal vtáhnout do konkurenčního boje dvou firem.

Vladimír Halenka dosud nebyl pravomocně ani nepravomocně odsouzen.

3) Hlavní auditor NATO Jan Vylita

Březen 2015: Šlachtova razie v kauze Excalibur zasáhla i jednoho ze šesti hlavních auditorů NATO Jana Vylitu, jmenovaného do funkce Radou NATO. Vylita měl být údajně součástí organizované skupiny podvodně obchodující s náhradními díly. Kvůli tomuto podezření musel odejít z funkce a byla mu odebrána bezpečnostní prověrka. Později se ukázalo, že byl stíhán omylem, na základě nepravdivých nařčení konkurenční firmy.

Jan Vylita nebyl z ničeho obviněn, zato byl díky diletantství Šlachtova útvaru profesně zlikvidován. ÚOOZ i vrchní státní zastupitelství v Praze dnes dávají od jeho odchodu z centrály NATO v Bruselu ruce pryč.

4) Ředitel Úřadu SKPV Milan Pospíšek

Říjen 2015: Obětí další Šlachtovy spektakulární razie Vidkun se stal ředitel Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Milan Pospíšek. Jeho jméno se údajně objevilo v policejních odposleších, krátce nato požádal o uvolnění z funkce. V kuloárech se hovoří o tom, že kauza Vidkun, zaměřená proti několika olomouckým policistům, podnikatelům a hejtmanovi Jiřímu Rozbořilovi, byla Šlachtovou obrannou reakcí. Měla mediálně překrýt obvinění jeho blízkých spolupracovníků z vynášení informací ze živých spisů a korupce. Dodnes nejsou známy její výsledky, vyšetřování hejtmana Rozbořila několik měsíců stojí.

Milan Pospíšek nebyl z ničeho obviněn.

5) Ředitel GIBS Ivan Bílek

Listopad 2015: Nejhmatatelnějším výsledkem kauzy Vidkun byla rezignace ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Ivana Bílka. Šlachtův útvar se zaměřil i na jeho podřízené a útok na vedení GIBS byl nepochybně jedním z klíčových cílů této kauzy. Není bez zajímavosti, že o pozici ředitele GIBS dlouhodobě usilovalo hnutí ANO. O tom svědčí dlouhodobá kampaň v Babišově tisku, který už od prosince 2014 zveřejňoval desítky článků o údajně neutěšených poměrech uvnitř inspekce. A není náhoda, že podobně jako ANO chová ke GIBS nedůvěru právě Šlachtův útvar.

Ivan Bílek není z ničeho podezřelý, jeho odstoupení mělo uklidnit situaci v GIBS. Nicméně neuklidnilo Andreje Babiše, který si v jejím čele představoval svého člověka.

6) Policejní prezident Tomáš Tuhý

Červen 2016: Posledním v řadě vysokých funkcionářů v bezpečnostních složkách, na kterého zaútočil ÚOOZ, je policejní prezident Tomáš Tuhý. Vedoucí ostravské expozitury ÚOOZ Jiří Komárek jej obvinil z „brutálního“ úniku informací při objasňování hospodářské trestné činnosti. Šlachta chce kvůli tomu svolat sněmovní bezpečnostní výbor, kde by podal detailní informace. Tuhý obvinění odmítá jako účelový nátlak.

Načasování kauzy krátce poté, co prošla policejní reorganizace a Šlachta definitivně opustil policejní řady, budí pochybnosti. Skandální je skutečnost, že tato informace „brutálně“ unikla do médií přes Šlachtova spolupracujícího novináře Jiřího Hynka z České televize. To jen potvrzuje kontroverzní styl práce ÚOOZ, který některé žurnalisty využívá jako konfidenty k vlastnímu prospěchu.

Závažná je i jiná skutečnost. Redaktor Martin Shabu z Babišových Lidových novin, který s kolegou Koutníkem produkuje desítky článků na Šlachtovu obranu, v jednom ze svých článků (15. 6. 2016, „Aféra Šlachtagate míří do finále“) doslova píše: „Teď je ale jasné, že kauza neskončí smírem. Zastánci reforem v postupu žalobců vidí snahu ji zastavit. Jiným vyústěním ovšem může být pořádný skandál na Policejním prezidiu.“

Pokud měly Lidové noviny informace o „pořádném skandálu na Policejním prezidiu“ už několik dní před jeho vypuknutím, musel je mít i jejich majitel. To jen potvrzuje, že masivní úniky informací ze živých kauz ÚOOZ do Babišova impéria, které by zasloužily podrobné zkoumání, pokračují, a stávají se destabilizačním faktorem. Není zdaleka vyloučeno, že další Šlachtovy kauzy se v nich objeví vzápětí.

Opakovaná destrukce bezpečnostních složek

ÚOOZ opakovaně destruuje bezpečnostní složky státu, a tím mimo jiné odvrací pozornost od vlastních vnitřních problémů. Angažoval se i v akci proti vyšetřovatelům Čapího hnízda z pražské hospodářské kriminálky, které podle otevřených zdrojů odposlouchával.

Tím není řečeno, že v žádném z výše uvedených případů nebyl spáchán trestný čin. Jisté však je, že ani jeden z nich zatím nevedl k pravomocnému či nepravomocnému rozsudku. Nezbývá, než se ptát, komu to slouží? Kdo bude další v řadě, ředitel BIS?

Nabízejí se ale i další otázky. Zda je pravda, že intenzivní vyšetřování Tuhého začalo krátce poté, co se Šlachta dozvěděl o policejní reorganizaci. Zda je náhoda, že se týkalo i jeho předchozího působení na Krajském ředitelství policie Moravskoslezského kraje, kde působí Šlachtův osvědčený spojenec Jiří Komárek, který kauzu vynesl na světlo, a spříznění soudci, kteří vycházejí vstříc nejen při povolování odposlechů.

Otazníkem také zůstává, zda je spouštěčem těchto kauz Šlachtova abnormální ctižádostivost, dosud nepodložená adekvátními výsledky, nebo minimálně v některých případech zájmy Agrofertu. Vypadá to na obojí, a Babiš to ostatně už dostatečně prokázal jeho viditelnou podporou. Nebo jsou za opakovanými pokusy destabilizovat bezpečnostní složky státu ještě další mocenské zájmy?

[ctete]64409[/ctete]