Slavný Jan Jesenius, či Jan Jesenský, který uspořádal první pitvu v českých zemích, skončil kvůli svému politickému přesvědčení a účasti na stavovském povstání život na Staroměstském náměstí, kde jej spolu s dalšími odsouzenci popravil 21. června 1621 Jan Mydlář. Dva z jeho potomků, bratři Jan a Jiří Jesenští, skončili v říjnu 1942 za pomoc parašutistům z Velké Británie na popravišti v Mauthausenu.

Politik a lékař Jan Jesenius v roce 1600 provedl první veřejnou pitvu v českých zemích, a zapsal se tak nesmazatelně do historie zdejší medicíny. Jeho pozdější potomek profesor Jan Jesenský patřil k zakladatelům české stomatologie. Dva jeho synovci Jan a Jiří se vydali v jeho šlépějích a věnovali se rovněž stomatologii.

Dále čtěte

Valčíkovo zrcátko, Gabčíkův skok před vůz a další mýty kolem Anthropoidu

Okolo každé velké historické události se postupem času vytvoří řada mýtů, polopravd, či vyložených lží, které si následně žijí vlastním…

V době nacistické okupace pak pomáhali parašutistům včetně Josefa Gabčíka a Jana Kubiše z výsadku Anthropoid, kteří uskutečnili úspěšný útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Stálo je to život. A nejen je, ale i jejich manželky. Nacisté navíc později zavraždili i jejich sestřenici, spisovatelku a překladatelku Milenu Jesenskou, důvěrnou přítelkyni Franze Kafky.

Docent MUDr. Jan Jesenský se narodil 5. března 1904, tedy přesně před 120 lety, v rodině Františka a Milady Jesenských. Poté, co vystudoval gymnázium na Smíchově, začal v roce 1923 studovat na Karlově universitě medicínu. Po jejím absolvování a po vykonání vojenské služby se až do smrti věnoval zubnímu lékařství.

V roce 1930 se seznámil se svojí budoucí ženou Alžbětou Guttmannovou, která byla rovněž lékařka. Pouhé dva týdny po svatbě se nastěhovali do domu ve Skořepce, kde provozovali zubní ordinaci. V roce 1937 se Jan habilitoval prací o porcelánových zubních korunkách.

V roce 1942 jej do odbojové činnosti zapojil jeho bratr Jiří, jenž se předtím prostřednictvím dobrovolné sestry Československého červeného kříže Anežky Zajíčkové seznámil s Josefem Gabčíkem i dalšími parašutisty, kteří operovali v hlavním městě a jeho okolí. Kromě toho, že Jiří s manželkou Žofií podporovali parašutisty materiálně, díky tomu, že vlastnili automobil, mohl Jiří parašutisty poměrně nenápadně převážet, kam zrovna potřebovali.

Oba bratři podporovali dodávkami jídla parašutisty i v době, kdy již byli ukryti v kryptě kostela v Resslově ulici. Ostatně Jiří a Žofie Jesenští bydleli v domě přímo proti kostelu.

Poté, co se Karel Čurda, parašutista z výsadku Out Distance, dobrovolně přihlásil na gestapu a prozradil vše, co věděl, byly zatčeny i oba manželské páry Jesenských. Jiří 23. června, Jan o den později a jejich manželky někdy ke konci června či počátkem července. Po výsleších v Petschkově paláci byli všichni odvezeni do Malé pevnosti v Terezíně a v nepřítomnosti odsouzeni k trestu smrti. Z Terezína byli v říjnu deportováni do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde byli 24. října 1942 zavražděni střelou do týlu v popravčí komoře. Žofie v 10.12, Alžběta v 10.28, Jiří v 16.08 a Jan v 17.42 jako poslední z celého transportu.

Otevřít galerii (4)

Jiří byl navíc úspěšným sportovcem. Byl mistrem republiky v šermu fleretem a reprezentoval Československo na berlínské olympiádě v roce 1936, kde mezi jednotlivci skončil ve čtvrtfinále, s družstvem pak na devátém až dvanáctém místě. V roce 1938 získal na mistrovství světa v Piešťanech bronzovou medaili v soutěži družstev. Kvůli zálibě, již sdílel s Reinhardem Heydrichem, který byl rovněž schopným šermířem, se šířila historka o Heydrichově pomstě za porážku v zápase. Jiří měl totiž poté, co se Heydrich stal zastupujícím protektorem, údajně prohlásit: „Budu to mít špatné, porazil jsem ho v šermu na berlínské olympiádě a on mně to oplatí.“

Je to však jen historka, kterou je nutno odkázat do říše bajek. Reinhard Heydrich se olympijských her v Berlíně účastnil pouze jako člen německého olympijského výboru a jeden ze spoluorganizátorů.