Když se to bude opakovat ještě chvíli, zřejmě tomu bude věřit ještě víc lidí. Opozice v parlamentu prý nepřichází s ničím pozitivním a jen kritizuje vládu, která pracuje pro naše lidi.
To je opravdu objev. Možná se ještě dočkáme toho, že budou za negativisty označeni i brankáři, protože soupeři brání dávat góly. To přece není konstruktivní.
Je fakt, že jsme neměli mnoho času si na roli opozice zvyknout. Za první republiky stranický život ovládala známá „pětka“, tedy předáci několika politických stran, kteří se na podstatných věcech shodli předem na svých jednáních. V parlamentu se pak odehrávalo jen to méně důležité dějství. Mělo to své historické důvody, především silné komunisty a silnou stranu zastupující německou menšinu, ale vylučovalo to vznik klasického „kyvadla“, kdy se bez pocitu pohromy střídají různé vlády.
Po válce vznikla v rámci polodemokracie Národní fronta a ta pak pokračovala v naprosto bezvýznamné podobě po celou dobu komunistického režimu. Po listopadu to bylo samozřejmě lepší, ale pak se povedlo pohřbít jasné rozdělení rolí opoziční smlouvou.
Teď jsme se vyhraněné opozice dočkali, ale je vnímána jako škůdce, který sabotuje práci Babišovy nové Národní fronty. Jako správný populista Babiš zdůrazňuje, že on se obrací přímo k lidu a „tradiční politici“ mu jen překážejí, pořád v parlamentu mluví a mají námitky. Že opoziční poslanci představují také hlasy lidí, ho nějak nenapadne. Pravděpodobně jsou to špatní lidé, takže by bylo nejlepší, kdyby je nikdo nezastupoval.
Andrej Babiš teď vyzývá takzvanou ulici, aby si založila vlastní stranu, když je nespokojená. Pak ať si vyhrají ve volbách. Je fakt, že on sám si stranu založil. Je zcela jeho, bez něj by nebyla a bez něj jednou ani nebude. Vybaven penězi pochybného původu nakoupil pochybné lidi používané jako výstavní exempláře na billboardech a k tomu dokoupil média. Ta pak vybavil pochybnými šéfredaktory.
Posloužil si brutální ekonomickou silou, která má kořeny v jeho minulosti normalizačního komunisty, kdy nasbíral kontakty a zkušenosti, což disidenti v kotelnách jaksi nemohli. Peníze mu umožňují do značné míry kontrolovat přísun informací k lidem, kteří toho moc nečtou a o viděném moc neuvažují. Jakmile se mu povedlo vytvořit základ sněhové informační koule, tak se na ni nabaluje jakýkoli další materiál podle tvaru, který zformoval on. Na té ekonomické základně, co určuje ideovou nadstavbu, v některých případech něco je.
Když vládu představuje trestně stíhaný Babiš, programem opozice je pochopitelně Antibabiš. Krom toho ty strany mají své vlastní programy, ale protože jsou v opozici a neprosadí je, musí se starat o to, aby v té opozici nebyly věčně. Takhle vypadá normální život. Od normálního života se nás ale dnešní mocenská klika snaží dostat co nejdál.