Spisovatele a dramatika Vladislava Vančuru popravili za heydrichiády

Vančura se svou ženou Ludmilou, rok 1923 (Wikimedia Commons / volné dílo)

Vančura se svou ženou Ludmilou, rok 1923 | FOTO: Wikimedia Commons / volné dílo

Spisovatel a dramatik Vladislav Vančura patřil k nejvýznamnějším osobnostem české literatury 20. století. To se mu také stalo osudným, nacističtí okupanti ho popravili v prvních dnech stanného práva po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Vančurovou vraždou 1. června 1942 chtěli podle historiků Němci nahnat obyvatelstvu Čech a Moravy strach a ukázat, že si v podstatě nikdo nemůže být jistý životem.

Vančura skončil ve vězení už dva týdny před atentátem, 12. května 1942, kvůli jeho zapojení do odboje – v letech 1941 až 1942 stál v čele Národního revolučního výboru inteligence. Po odhalení skupiny gestapem byl Vančura zatčen, avšak odmítl vypovídat. Gestapo ho dále nevyslýchalo a po atentátu ze 27. května byl 1. června 1942 poslán před stanný soud, který mu v jeho nepřítomnosti vyměřil trest smrti a téhož dne byl v Praze – Kobylisích zastřelen. Jelikož se Němci vůbec nepokoušeli zjistit rozsah jeho odbojové činnosti, je patrné, že jeho poprava byla součástí plánu vystrašit národ a vyhladit českou inteligenci.

(Týdeník FORUM)

Vladislav Vančura se narodil 23. června 1891 v Háji u Opavy, po gymnáziu absolvoval lékařskou fakultu. Knižně debutoval v roce 1923, kdy vyšel soubor drobných próz Amazonský proud, jeho románovou prvotinou byl Pekař Jan Marhoul (1924). Známý je hlavně jako autor románů Rozmarné léto (1926) a Markéta Lazarová (1931), které proslavilo i jejich převedení na filmové plátno režiséry Jiřím Menzelem a Františkem Vláčilem. Vančura stvořil i jednu z nejpoetičtějších dětských knížek – Kubulu a Kubu Kubikulu. Mezi jeho vrcholná díla jsou počítány také Obrazy z dějin národa českého, které začal psát v době ohrožení Československa.

Vančura žil na Zbraslavi, kde osm let vedl s manželkou lékařskou praxi, později se již živil pouze jako spisovatel. Autor spjatý s meziválečnou uměleckou avantgardou ve svých prózách často experimentoval s formou a používal na četbu náročný jazyk. Jako levicový intelektuál stál v roce 1921 u vzniku komunistické strany, o osm let později byl však pro kritiku radikalizace strany a gottwaldovského vedení od komunistů vyloučen. Vančura se věnoval i filmu, mimo jiné byl předsedou Československé filmové společnosti, napsal také dramata Jezero Ukereve, Josefína a Alchymista.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu freeczechmedia@gmail.com