Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek FOTO: Karlovarská občanská alternativa
FOTO: Karlovarská občanská alternativa
Stejně jako v rakouské Vídni by se u nás mohly stavět levné byty díky společnostem s omezeným ziskem. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) připravuje návrh, podle kterého by je mohly zakládat obce, církve i soukromé firmy. Ministr tak bere SOCDEM hlavní předvolební téma. Vídeňský model mohutně propaguje hlavně předsedkyně strany Jana Maláčová.
Společnosti s omezeným ziskem by se nesnažily hromadit peníze. Stavěly by nové byty a vybíraly tam nižší než tržní nájem. Mohlo by jít o jedno z řešení bytové krize.
Po krátkém období v roce 2023, kdy ceny nemovitostí nerostly, se opět vrátily k růstu a vyšplhaly do výšek, které už jsou pro většinu lidí nedostupné, zejména v Praze a v dalších velkých městech.
Návrh je ještě v rané fázi. „Ministerstvo pro místní rozvoj pracuje na věcném návrhu legislativních změn, které by měly umožnit zakládání, fungování a udržitelný rozvoj těchto společností. Jestli to ale bude samostatný zákon, nebo skupina pozměňovacích návrhů ke stávající legislativě, zatím není jasné. Návrh i samotný koncept bytových společností s omezeným ziskem (BSOZ) průběžně konzultujeme v pracovní skupině, v které jsou další relevantní ministerstva (financí, spravedlnosti, práce a sociálních věcí) a další důležití stakeholdeři jako Svaz měst a obcí, Česká bankovní asociace, Asociace developerů, družstevní svazy nebo některá města, která mají zájem BSOZ pilotovat,“ vysvětlila tisková mluvčí ministerstva Karolína Nová.
Byty by měly v systému dostupného bydlení zůstávat trvale nebo po co nejdelší dobu. Jde tedy primárně o nájemní byty s dostupným nájemným. Tím by vznikla dostupnější alternativa pro domácnosti, které nedosáhnou na hypotéku, za komerční nájem platí velmi vysoký podíl svých příjmů a nedostanou se ke klasickému obecnímu nájemnímu bytu.
„Celý systém je navrhován tak, aby do něj mohli vstupovat různí aktéři – města, stávající bytová družstva, neziskové společnosti, ale i institucionální investoři, jako jsou církve, pojišťovny, penzijní fondy nebo banky. Klíčovou roli by měla mít v prvních letech města, která by pro tyto projekty mohla vyčlenit finančně dostupnější stavební pozemky. V zahraničí nabízejí města regulovaným poskytovatelům dostupného bydlení často pozemky za sníženou cenu, což umožňuje snížit i výsledné nájemné v bytech. Důležité je, aby tyto byty následně zůstaly v systému dostupného bydlení trvale, a původně veřejné pozemky tak nebylo po čase možné levně vyvést mimo veřejný zájem. Přesně to mají umožnit nová legislativní pravidla,“ popsala mluvčí.
Finance by v budoucnu mohla poskytnout např. Evropská investiční banka podobně, jako to už delší dobu dělá v Polsku, Irsku nebo Finsku.
„Cílem je zároveň do systému dostat nejen veřejné, ale i soukromé finanční zdroje. Zkušenosti z Rakouska, Irska, Nizozemska a dalších zemí ukazují, že do rozvoje regulovaných poskytovatelů dostupného nájemního bydlení mají zájem investovat i velcí institucionální investoři jako pojišťovny, církve nebo penzijní fondy. Jedná se o dobře zajištěnou a málo rizikovou investici se sice nižším, ale stabilním výnosem. Z jejich pohledu se tak jedná o nástroj pro diverzifikaci portfolia,“ dodala.
Byty by mohly být čistě nájemní, nebo by šlo o obdobu družstev. Takový družstevní byt by ale nešlo jen tak prodat.
“Hlavním rozdílem oproti klasickým družstvům bude, že byty nebude možné převést do osobního vlastnictví, ani nebude možné volně obchodovat s členským podílem. Členové ale budou mít stále nárok na trvalou a stabilní nájemní smlouvu s dostupným nájemným. Hodnota členského podílu nebude v čase významně růst, takže vstup do členských společností s omezeným ziskem bude finančně dostupný pro úplně první členy i pro domácnosti, které do nich vstoupí po několika letech či desetiletích,“ uzavřela mluvčí.
