Andrej Babiš FOTO: Evropská unie
FOTO: Evropská unie
Při debatách o snížení zadlužování České republice a státním dluhu se často zapomíná na jednu důležitou skutečnost. Mít hromadu dluhů také něco stojí a Česko aktuálně jenom na úrocích za to, co si napůjčovalo, vynakládá každý rok desítky miliard korun a tato částka dále roste. Kdyby Babišova vláda té současné odkázala menší zadlužení, kabinet Petra Fialy by teď mohl mít navíc velký balík finančních prostředků na různá sociální opatření spojená s vysokými cenami energií.
V roce 2017, kdy se Andrej Babiš stal premiérem, náš státní dluh dosahoval 1624,7 miliardy korun, na konci loňského roku, kdy nastoupila Fialova vláda, představoval již 2465,7 miliardy korun. V prvním čtvrtletí letošního roku dokonce vyskočil už na 2593,9 miliardy korun vzhledem k tomu, že ministerstvo financí prodalo státní dluhopisy v celkové hodnotě 134,2 miliardy korun, aby si zajistilo pokrytí splátek státních dluhopisů v letošním roce. Rezort si rovněž vypůjčil prostředky na průběžné krytí letošního schodku státního rozpočtu.
Česká ekonomika přitom po většinu doby od roku 2014, kdy hnutí ANO mělo svého ministra financí, fungovala velmi dobře a vykazovala růst, takže bylo možné státní zadlužení snižovat, což se ale nedělo. Skutečnost je taková, že v době příchodu Andreje Babiše na ministerstvo financí byl státní dluh 1683,3 miliardy korun, a po převážnou část období, co Babišovo hnutí zasedalo ve vládě, se pohyboval kolem této úrovně, načež během dvou posledních covidových let výrazně vyskočil nahoru.
Jak ovšem upozornil Nejvyšší kontrolní úřad, 90 procent meziročního nárůstu celkových výdajů v roce 2021 nesouviselo s výdaji vynaloženými v souvislosti s onemocněním covid-19. V loňském roce jsme přitom měli rekordní schodek státního rozpočtu ve výši 419,7 miliardy korun.
Tohle všechno – a samozřejmě v první řadě celková výše státního dluhu – má dopad na to, kolik finančních prostředků každý rok platíme za úroky ze státních dluhopisů. Jenom za loňský rok to bylo 42,23 miliardy korun. Celkem za dobu Babišovy vlády však tato částka dosáhla 162,66 miliardy korun a od doby, kdy hnutí ANO převzalo ministerstvo financí, to bylo dokonce ještě mnohem více – 336,85 miliardy korun.
Z toho plyne, že kdyby Česká republika měla nižší zadlužení, mohla by na této položce ušetřit velké množství financí, a to i z toho důvodu, že kdyby se státní dluh snižoval a veřejné finance se u nás konsolidovaly, celkově bychom platili nižší procento úroků z těchto dluhů, protože finanční trhy by tak ocenily lepší kondici našich veřejných rozpočtů a tím pádem i schopnost Česka své dluhy splácet.
Aktuálně jsme však právě v opačné situaci vinou toho, že se za Babiše naše zadlužení skokově navýšilo a tím pádem hrozí, že procento úroků z našich dluhů bude vyšší. Ministr financí Zbyněk Stanjura se už letos v únoru vyjádřil, že letos nás bude obsluha státního dluhu i v důsledku inflace a nezodpovědného zadlužování minulé Babišovy vlády stát 50 miliard korun.
Podle ekonomického experta a místopředsedy poslanecké sněmovny Jana Skopečka to v letošním roce bude dokonce výhledově 65 miliard korun. Loňská analýza Raiffeisenbank pak varovala, že při setrvaném růstu úrokových sazeb už v roce 2023 úroky z našeho dluhu překročí hranici 100 miliard korun ročně.
Pokud se na výše uvedené podíváme v kontextu současné situace, kdy se Fialova vláda nachází pod výrazným tlakem, aby přicházela s opatřeními, která by pomohla domácnostem a firmám postiženým vysokými cenami energií, tak snadno dojdeme k závěru, že by na tom byla o dost lépe, kdyby jí kabinet Andreje Babiše neodkázal nutnost platit každý rok desítky miliard na obsluhu státního dluhu.
Vládní koalice tak aktuálně celkem obtížně hledá finanční prostředky na kroky, na kterých se dohodla, a ministr financí Stanjura hovoří o tom, jak těžké je najít balanc mezi sociálním smírem a rozpočtovou odpovědností. Přitom se v letošním roce i vinou Babiše vyhodí z okna spousta miliard na obsluhu státního dluhu – a nemuselo by.
