Alena Schillerová a Andrej Babiš (oba ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Premiér Babiš a jeho ministři zdůrazňují, jak jim jde o blaho podnikatelů a jak jim snižují byrokracii. Pravý opak je pravdou, stát za vlády ANO utáhl šrouby jako nikdy předtím. Až stotisícové pokuty hrozí za formální či neúmyslné prohřešky i těm, kdo řádně platí daně. Zde jsou příklady.
Andrej Babiš se dlouhodobě staví do role ochránce podnikatelů, ačkoli se k nim jeho státní správa chová jako k potenciálním podvodníkům. Už před dvěma lety se vymezoval proti koaliční ČSSD a jejímu přístupu k živnostníkům – „parazitům“. Jenže stejně tak se k nim chová i garnitura hnutí ANO. Jeho šéf tvrdí, že dělal všechno pro to, aby „narovnal tržní prostředí a zajistil férové podmínky pro živnostníky a zaměstnance“. Několik let slibuje značné zjednodušení podnikání, ovšem od té doby se situace jen zhoršila.
Nejvyšší byrokratická zátěž
V roli marketingového slibomatu dnes vystupuje ministryně financí Alena Schillerová, která se zásadní měrou podepsala pod historicky nejvyšší nárůst státní represe. Propagandistickou posilou je v tomto směru i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který do té doby jako provládní zástupce podnikatelů podporoval zavedení EET, kontrolního hlášení DPH a k tomu navázaný strmý růst povinností a sankcí.
Výsledek je takový, že podle Světového ekonomického fóra má Česká republika nejvyšší byrokratickou zátěž v Evropě. Kritici vlády upozorňují na to, že převažuje kontrola a moc státu nad podnikáním, a stát do života podnikatelů a živnostníků zasahuje takovou měrou, že přestávají být nezávislými a svobodnými.
O rozporech slov a činů vlády ANO svědčí nejen pokračující tlak na prosazení všech vln EET pro další stovky tisíc živnostníků, ale i chystané změny zákonů, zhoršující postavení podnikatelů. Mezi ně patří novela daňového řádu, mimo jiné skrývající „laskominy“ typu zvyšování už tak vysokých sankcí a rozšiřující počet případů, kdy bude možné udělit pokutu. Nově navrhuje výrazné zvýšení pokuty až na 500 tisíc korun za nepřesné vyplnění kontrolního hlášení DPH.
Podvodníci formuláře nevyplňují
Dále se tak otevírá prostor pro trestání těch podnikatelů, kteří podnikají poctivě, mohou se neúmyslně dopustit omylu a nemají zájem neplnit svoje stále narůstající povinnosti vůči státu. Skuteční podvodníci žádné formuláře nevyplňují. „Je to další příklad toho, jak stát v oblasti daní zvyšuje svou represi,“ komentoval tyto návrhy předseda Unie daňových poplatníků Ondřej Lichnovský.
Kontrolní hlášení DPH musí od ledna 2016 podávat téměř 500 tisíc podnikatelů a firem. Jen zavedení této agendy je stálo od 10 tisíc do více než 100 tisíc korun podle velikosti firmy. Zatímco velkých podvodníků je zlomek, všichni ostatní jsou podrobeni zbytečné úřední šikaně. K dovršení všeho zůstává výběr DPH za očekáváním a potvrzují se pochybnosti o adekvátním přínosu těchto opatření.
Absurdní příklady
Už současný systém kontrolního hlášení je příliš striktní, byrokratický a proti minulosti postihuje za drobnosti i ty poctivé podnikatele, kteří nikdy neměli problém s řádným placením daní a kontrolami Finanční správy.
Svědectví z praxe v tomto směru přinesl server Podnikatel (7. 10. 2019). Uvedl absurdní příklady, kdy lze za drobné a neúmyslné chyby vyfasovat vysoké pokuty. Jejich systém je pevně nastavený tak, že nezohledňuje výši daně, závažnost pochybení nebo vliv na samotný správný výběr daně.
První příklad
Podnikatel za měsíc duben správně a včas podal přiznání k DPH, daň byla řádně uhrazena. Jeho účetní vyplnila a uložila kontrolní hlášení v elektronické podobě, ale omylem poslala z datové schránky na finanční úřad přiznání za březen. Úřad poslal výzvu k podání kontrolního hlášení v náhradní lhůtě. Účetní obratem, tedy v předepsané lhůtě pěti dnů, poslala kontrolní hlášení za duben.
Finanční úřad ale podnikateli vyměřil pokutu 10 tisíc korun, jelikož kontrolní hlášení bylo podáno až na jeho výzvu. Správně podané přiznání k DPH, včas uhrazená daň, ani vysvětlení omylu účetní na tuto skutečnost nemělo vliv.
Druhý příklad
Podnikatel podal za měsíc červen přiznání k DPH i kontrolní hlášení včas, daň řádně zaplatil. Na kontrolním hlášení bylo uvedeno více přijatých i vydaných faktur a s tím související DIČ odběratelů a dodavatelů. Účetní se v jednom z DIČ přepsala, ostatní údaje byly správné. Finanční úřad poslal výzvu k opravě údajů ve lhůtě pěti pracovních dnů.
Podnikatel si výzvu vyzvedl, ale účetní nesehnal, protože byla na dovolené. Účetní ihned po návratu podala opravené kontrolní hlášení, přesto finanční úřad podnikateli udělil pokutu 30 tisíc korun za pozdní reakci na výzvu ke změně údajů.
Třetí příklad
Podnikateli za květen nevznikla povinnost podat kontrolní hlášení, jelikož za tento měsíc nevystavil žádné faktury a neuplatnil nárok na odpočet DPH. Finanční úřad mu poslal výzvu k podání kontrolního hlášení. Podnikatel ji ignoroval v přesvědčení, že pokud ze zákona tuto povinnost nemá, nemusí podat kontrolní hlášení.
Další měsíc přišel podnikateli platební výměr na pokutu 50 tisíc korun, protože na výzvu správce daně neposlal „negativní“ kontrolní hlášení.
Čtvrtý příklad
Podnikatel za měsíc září podal včas a správně přiznání k DPH, daň řádně zaplatil. Účetní však omylem poslala kontrolní hlášení ve formátu pdf místo ve formátu xml. Systém finanční správy toto podání vyřadil. Finanční úřad poslal podnikateli výzvu k podání kontrolního hlášení, vyzvedl si ji však z datové schránky až po dvou týdnech z důvodu vlastní dovolené.
Podnikateli byla vyměřena pokuta 50 tisíc korun kvůli pozdní reakci na výzvu k podání kontrolního hlášení, protože nestihl reagovat ve lhůtě pěti pracovních dnů.
Pátý příklad
Podnikatel nestihl za měsíc září z důvodu zahraniční pracovní cesty předat včas doklady své účetní. Chtěl se vyhnout pokutě za pozdní podání kontrolního hlášení, a proto se s účetní dohodl na podání kontrolního hlášení s částečnými údaji, ve kterých předběžně odhadli pravděpodobnou výši daně, která byla včas uhrazena. Následně po dokončení zahraniční cesty podal přiznání k DPH i kontrolní hlášení se správnými údaji.
Tento postup podnikatel výjimečně zopakoval i za měsíc prosinec, tentokrát z důvodu plánované operace a pobytu v nemocnici. Po podání dodatečných přiznání k DPH i následných kontrolních hlášení vyšlo najevo, že podnikatel má přeplatek na dani, neboť pro jistotu odhadl základ daně i daň vyšší, tak aby mu vůči státu nevznikl nedoplatek.
Za takové jednání, tedy neúplné vyplnění kontrolního hlášení, hrozí pokuta až do výše 500 tisíc korun z důvodu ztěžování správy DPH. Podnikatel přitom nedávno prošel daňovou kontrolou bez zjištění nedostatků. Daně vždy hradil včas, navíc má evidovaný přeplatek na dani. Nikdy mu nebyla uložena žádná sankce. Přesto mu úřad za tento postup vyměřil pokutu v celkové výši neuvěřitelných 172 tisíc korun, a dále mu hrozí sankce až do výše 500 tisíc.
Stát v představách ANO
Takových absurdních příkladů z praxe Finanční správy je mnohem víc. Začínají automatickými pokutami v řádu tisíců korun za dvojí dodání kontrolního hlášení v průběhu roku se zpožděním pěti minut po termínu.
Je na nich názorně vidět, jak si Andrej Babiš a jeho kohorta představují fungování státu. Určitě není vstřícný k občanům a daňovým poplatníkům, ale v první řadě ke státní byrokracii. Případně ještě k firmám Agrofertu, pokud jsou v podezření z krácení daně, jako u podezřele objemné reklamy účetně produkované přes Farmu Čapí hnízdo.
