Země Severoatlantické aliance by se na nadcházejícím summitu měli shodnout na způsobu, jak přiblížit Ukrajinu NATO. Přímou pozvánku sice Kyjev nedostane, jeho pozice se však posune směrem k postavení členských států. Po dnešním jednání aliančních ministrů obrany to v Bruselu novinářům řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zástupci vlád dnes podle něj také schválili zvýšení národních cílů pro zásoby munice. Šéf aliance ovšem také připustil, že ministři nedokázali shodnout na nových regionálních obranných plánech, které měly být prvními od konce studené války.

„Jsem přesvědčený, že najdeme dobré řešení, jak posunout Ukrajinu blíže k NATO,“ řekl po dvoudenních jednáních s ministry Stoltenberg. Aliance podle něj pracuje na vytvoření Rady NATO-Ukrajina, v jejímž rámci se postavení státu napadeného Ruskem přiblíží pozicím členských zemí.

Ukrajina má zájem o plnoprávné členství v alianci, o které požádala loni v září, a opakovaně to zdůrazňuje. Řešení, které Kyjevu za necelý měsíc země NATO na summitu v Litvě nabídnou místo plného členství, má přitom precedens.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM: Babiši a Okamuro, zase lžete a strašíte! Jste k smíchu

V souvislosti s evropskou dohodou o migrační politice začali populističtí vůdci opozice znovu kritizovat vládu, že zradila Českou republiku. Šéfredaktor Pavel Šafr…

V roce 2002 na summitu v Římě aliance rozhodla o zřízení Rady NATO-Rusko, na jejíchž jednáních o otázkách společného zájmu měla Moskva postavení stejné jako každá alianční země. Spolupráce po nelegální ruské anexi ukrajinského Krymu zamrzla, rada se ale od dubna 2014 sešla ještě jedenáctkrát, naposledy v lednu 2022, uvádí aliance. Po ruské invazi do sousední země loni v únoru rozhodl v červnu summit aliance v Madridu, že Rusko už nemůže být chápáno jako partner.

Zástupci aliančních zemí dnes v Bruselu přislíbili nové dodávky zbraní a munice pro ukrajinskou protiofenzivu. Podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse se však dá mluvit i o pokroku v otázce budoucího členství Ukrajiny, k jehož načasování zatím státy nemají jednotný přístup.

Ministři se podle Stoltenberga po jednání se zástupci zbrojního průmyslu shodli na tom, že navýší cíle pro zásoby bojově využitelné munice v jednotlivých státech. Ty významně poklesly v souvislosti s už déle než rok trvajícím zásobováním Ukrajiny. Stoltenberg v souvislosti s tím hodlá na červencovém summitu ve Vilniusu navrhnout, aby současný závazek dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu nebyl stropem, ale minimálním prahem obranných výdajů členských zemí.