Demonstrace svolaná Českomoravskou konfederací odborových svazů (ČMKOS). FOTO: ČTK / Deml Ondřej
FOTO: ČTK / Deml Ondřej
Ve veřejném prostoru rezonuje diskuse o úsporných opatřeních, jejichž součástí je záměr zrušit zhruba desítku daňových výjimek. Nejostřejší polemika se vede o ukončení zvýhodnění odborových příspěvků, jež nemá systémové opodstatnění.
Redukce zbytnělého množství stovek daňových výjimek je evergreenem všech vlád. Nejradikálněji se k jejich rušení stavěl bývalý prezident Miloš Zeman. Před rokem nabídl svůj recept na konsolidaci veřejných financí. Hlava státu ovšem nemá exekutivní pravomoci a může do éteru vypouštět jakákoli prohlášení, včetně naprostých chimér.
Zemanova chiméra
To byl často Zemanův případ. Navrhl zrušit všechny daňové výjimky a úlevy v celkovém objemu 380 miliard korun. To ovšem znamená, že by se jeho plán týkal i daňové slevy na poplatníka a osvobození penzí od zdanění.
„Kdyby této sněmovně a této vládě nechyběla politická odvaha, máte zde obratem ruky přebytkový rozpočet a splácíte dluhy,“ prohlásil tehdy, jako by šlo o triviální úkon. „Za každou daňovou výjimkou stojí lobbistická, někdy až mafiánská skupina, která si někdy tuto výjimku vyvzdorovala,“ dodal.
Zeman má sice zčásti pravdu, ale proč je nerušil, když byl ve vládě? I laikovi musí být jasné, že jeho koncept je neproveditelný, jelikož by vyvolal mohutné sociální nepokoje. To je vidět na rozruchu kolem vládního konsolidačního balíčku za 70 miliard korun, vycházejícího z návrhů Národní rozpočtové rady vlády.
Zemanův „akademický“ nápad zapadl, nikdo ho nebral vážně. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová sice často o proklestění daňového systému hovořila, ale ve skutečnosti vlády s účastí ANO několik úlev zrušily a jiné zavedly (kvůli používání EET, školkovné).
Privilegované odbory
Dnes probíhá další kolo bojů a polemik, kterou daňovou výjimku zrušit. Jako první startují bossové odborových organizací. Na některých návrzích dosud není koaliční shoda, na rozdíl od zrušení zvýhodnění odborových příspěvků. Členové odborů si mohou od daňového základu odečíst ročně až 3000 korun. Tento relikt minulosti je symbolem nesystémové výjimky zvýhodňující jednu společenskou skupinu.
„To je neúcta nejen k odborům, ale k sociálnímu dialogu jako takovému. Ten pohár už začíná pomalu přetékat s těmi různými kapkami v poháru,“ reagoval předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
Snaha odebrat odborům jejich privilegia nejen proti nečlenům odborových organizací, ale i jiným podobným asociacím, není nová. Už v září 2019 v době, kdy Babišova vláda rétoricky prosazovala rušení daňových výjimek, navrhovala zrušení daňové výjimky a osvobození z daní odborářům Hospodářská komora.
Hospodářská komora navrhla zrušit zdvojení daňové výhody, které čerpají odboráři a odborové organizace. Podle ní jsou nelogicky a ve vztahu ke všem ostatním poplatníkům nespravedlivě zvýhodněni.
Jediná výjimka
„Zatímco dobrovolný nebo ze zákona povinný členský příspěvek u všech ostatních organizací v zemi, jako jsou zaměstnavatelské svazy, profesní komory architektů či advokátů nebo různé zájmové spolky, je vždy zdaněn, a to buď na straně platícího člena, anebo na straně organizace, která příspěvek přijímá, jedinou výjimkou v českém právu jsou příspěvky, které členové odborů ani odborové organizace nezdaňují,“ uvedla komora.
V praxi to znamená, že daňové úlevy zhruba půl milionu odborářů dosahují stovek milionů korun. Nejsilnější odborová centrála ČMKOS měla výnos z členských příspěvků 29 milionů korun, který nemusela danit. Jinak by musela odvést do státního rozpočtu 5,5 milionů korun.
K tomu se musí přičíst další organizace v čele s druhou nejpočetnější centrálou v zemi Asociací svobodných odborů. Vede ji nenávistný radikál Bohumír Dufek, jenž na Rajchlově mítinku vyzýval k blokování vládních úřadů a nadnárodních společností.
Dlužno dodat, že se od jeho extremistických výlevů distancoval i šéf konkurenční ČMKOS Středula. I on však vyhrožuje demonstracemi.
Na jedné vlně s opozicí
Odbory nacházejí pochopení u parlamentní opozice ANO a SPD, která by pro ně výjimku zachovala. „Tohle ať projednává tripartita. Je potřeba posoudit, aby to neohrozilo chod odborů,“ tvrdí Schillerová, jež se tváří, že chce o rušení daňových výjimek diskutovat, ale ve skutečnosti žádný návrh nepodporuje.
Vzhledem k tomu, že člen odborů při odečtu maximální úlevy 3000 korun z daňového základu na dani ušetří 450 korun, nechce se věřit, že by po jejím zrušení hrozil masivní odliv členů, což by ohrozilo chod odborových centrál. To by signalizovalo velmi slabou vazbu členů na jejich vedení, které se toho zjevně obává.
Odbory proto používají strašáka daňových úlev spíš jako věc vlastní prestiže než racionální debatu o hájení nehajitelného. Středula přitom horoval za výrazné zvýšení přímých a nepřímých daní, což by se dotklo všech, tedy i odborářů.
Podobný boj lze očekávat o každou daňovou výjimku. Současně platí, že dokud nebude na změnách koaliční shoda, tak, aby platily od ledna příštího roku, není dohodnuto nic.
Všichni jsou pro zjednodušování zapleveleného daňového systému, ale jen do té doby, dokud se rušení daňových výjimek netýká jejich zájmů. Část výjimek má opodstatnění kvůli vyvažování sociální nerovnosti, část je výsledkem cíleného lobbingu.
Část z nich nemá žádný smysl, jelikož zvýhodňuje jednu privilegovanou skupinu proti ostatním. Do této kategorie spadají odborové příspěvky.
Není známo, zda Zeman zařazuje také odbory mezi lobbistické až mafiánské skupiny, které si jeho slovy tuto výjimku vyvzdorovaly. V každém případě je mnohem snadnější a populárnější podobná zvýhodnění zavádět, než je rušit.
