Pokud si někdo myslí, že demonstraci na 3. září svolaly síly, které mají hluboké sociální cítění a jsou vlastenci, kterým jde o naši suverenitu a blaho lidu, je přinejmenším málo informovaný. Jak lze být dnes málo informovaný, se dá vysvětlit těžko, aniž bychom se někoho dotkli. Při jen letmém seznámení se s profily organizátorů vidíme, že jde o excelentní přehlídku kolaborantů s putinovským Ruskem. Předním prokremelským agitátorem je Ladislav Vrabel.
Na facebooku Ladislava Vrabela můžeme sledovat jeho zápisky k válce na Ukrajině. Jeho „ideová“ dráha je ale zcela klasická: za migrační krize tažení proti islámu a uprchlíkům, pak se dal na téma covidu a nyní přešel do boje za mír a hlásání názorů ruské propagandy.
Vrabel má „jasno“ hned od začátku konfliktu, který po několikaměsíčním pobytu ruských vojsk na ukrajinských hranicích (údajně cvičení) nastartoval uznáním nezávislosti separatistických území na východě Ukrajiny Ruskem.
Dočteme se:
Dne 22. února: „Na ukrajinský konflikt lze pohlížet dvěma způsoby. Ten první říká, že Rusko připravilo vojenskou agresi k obsazení části Ukrajiny a že vyhlášení Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky je porušením mezinárodního práva a narušením územní celistvosti Ukrajiny. Ten druhý způsob pohledu říká, že od kyjevského Majdanu jsou občané ruské národnosti na východě Ukrajiny terorizováni především nacionalistickými pluky, jako je Azov, a dalšími příznivci banderovských nacionalistických snah o etnickou čistotu Ukrajiny.“
Dne 23. února: „Také si pamatujete tu šílenou propagandu KSČ? Se Sovětským svazem na věčné časy. A imperialisty ze Západu, kteří jen čekají na příležitost nás napadnout? A nevadí vám ta dnešní propaganda? V podstatě stejná, jen o 180 stupňů otočená. Copak nedokážeme být objektivní?“
Pak jsme mohli objektivně vidět, že Rusko na Ukrajinu vpadlo, přičemž o tom do poslední chvíle lhalo.
Dne 24. února nám pan Vrabel sděluje: „Ano, Rusko dnes předvedlo akt agrese, ale bombardování Jugoslávie dodnes nazýváme ‚Merciful angel‘ (Milosrdný anděl). Wikipedie uvádí oficiální název ‚Nobel anvil‘ (Vznešená kovadlina) a od našeho prezidenta Havla víme, že povaha tohoto bombardování byla výlučně humanitární.“
To byl ještě Vrabel nedostatečně ideově vyzbrojen, stejně jako třeba Václav Klaus. Slovo agrese ze slovníku Putinových nohsledů záhy zmizí. Důvody, proč se Rusko tak zlobilo, nám ostatně přibližuje ještě tentýž den: „Rusko, Mongolsko a Čína jako papiňák ohřívaný vojenskými základnami, viz mapka. Papiňák píská. Bylo by dobře poslouchat, co Vladimir říká. Říká, že je ohrožena bezpečnost Ruska, potažmo světová bezpečnost, a že NATO je příliš blízko Ruska. Rusko nemůže dovolit mít jaderné zbraně 300 km od Moskvy. Když raketu odpálí a Rusové ji hned sestřelí, stejně bude Moskva zasažena. Ukrajina v NATO je pro Rusko nepřípustná. Pokud to soudruzi z EU nechápou a budou nadále vyzývat k napadení Ruska, dodávat zbraně a vojáky na frontu a volat po jaderných zbraních, konflikt se opravdu může rozrůst do Evropy.“
No vida. „Vladimir“. Jaká to důvěrnost! A za všechno může Evropa a NATO.
A už se tvoří oblíbená mantra: „Přestaňte se bít v prsa a vyhrožovat Rusku. Je třeba sednout ke stolu a jednat.“
Odhalování viníků pokračuje. Dne 2. března: „Kdo měl a má ekonomický a politický zájem na tom, aby Ukrajina byla ve válečném konfliktu s Ruskem? Proč se NATO nedohodlo s Ruskou federací a Ukrajinou o vojenské neutralitě Ukrajiny?“
Protože prokremelským tlampačům vadí boj s dezinformacemi, dělají ze sebe mučedníky a bojovníky za svobodu slova. Dne 29. března: „Pozdrav novému zmocněnci pro dezinformace. Proroctví George Orwella se naplňuje. Vláda začíná otevřený boj s ‚dezinformacemi‘, když největší dezinformátor v zemi je její premiér, který tvrdí občanům, že země je ve válce (stejně jako Strana v románu 1984 tvrdila, že je ve válce s Eurásií, i když nebyla), a vláda je zároveň největším konspirátorem, když se lidu snaží namluvit, že je zde agresor, který má plán na ně útočit, ovládnout je a zničit jejich životy.“
No a ze současnosti:
Dne 28. srpna: „Ruská televize v pořadu Solovjov LIVE v reportáži Sergeje Makarenka přinesla šokující informaci o tom, že Česká republika na svém území cvičí teroristy. Vzhledem k chování české ministryně obrany v kauze podpory terorismu proti ruské novinářce Darje Duginové to ale už tolik šokující není, pomalu si totiž začínáme uvědomovat, že česká vláda se vydala ve stopách americké administrativy a mnoha dekád neblahé paměti amerického terorismu po celém světě.“
A kdyby někdo pochyboval, o co Vrabelovi jde, napíše nám to 1. září: „Systém se začíná hroutit. Je třeba držet směr a stupňovat sílu!“
Ne, tady nejde o nějaký spravedlivý hněv kvůli sociálním problémům. Tihle lidé chtějí zhroucení systému a dosáhnout toho „stupňováním síly“. Vždyť to sami říkají, jak vidíme. Mnoho demokracií se dostalo do problémů, když se v nich nebralo vážně představení takových krysařů. Když už se aktivizovali, nezastaví se. Pokud někdo v sobotu nevěděl, na akci jakých sil jde, má příště sotva omluvu. Určité vrstvě občanů je to ale už jedno. Prostě našli své kmenové vůdce, kteří z frustrovaných dělají ještě frustrovanější.