Čínská armáda v sobotu zahájila třídenní vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu, které mají za cíl nacvičit „úplné obklíčení“ Pekingem nárokovaného ostrova. Informovala o tom agentura AFP. Podle Tchaj-peje manévry ohrožují regionální stabilitu a bezpečnost. Jak uvedly tchajwanské úřady, celkem již překročilo středovou linii v Tchajwanské úžině, která odděluje Tchaj-wan od Číny, 71 čínských letounů a devět lodí. Washington vyzval Peking k zdrženlivosti. Agentura Reuters krok Pekingu dává do souvislosti se schůzkou tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen se šéfem americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym v tomto týdnu.

Peking vojenské manévry oznámil krátce před jejich zahájením. Podle agentury DPA uvedl, že se cvičení uskuteční „podle plánu“ severně, jižně a východně od Tchaj-wanu.

Tchajwanské ministerstvo obrany nejdříve ráno informovalo o 42 čínských letounech a osmi lodích. Později oznámilo, že zaznamenalo kolem ostrova další čínskou válečnou loď a rovněž dalších 29 stíhaček. Čínská komunistická strana „úmyslně vytvořila napětí v Tchajwanské úžině…které má negativní dopad na bezpečnost a ekonomický rozvoj mezinárodního společenství,“ dodal ministerstvo ve svém prohlášení.

Podle čínské státní televize CCTV, na kterou se odvolává AFP, je cílem manévrů nácvik úplného obklíčení ostrova. „Dnešní cvičení se zaměřuje na schopnost převzít kontrolu nad mořem, vzdušným prostorem a informacemi s cílem vytvořit úplné odstrašení a obklíčení“ Tchaj-wanu, uvedla CCTV.

Americká diplomacie vyzvala Peking k zdrženlivosti. „Vždy jsme vyzývali k zdrženlivosti a k tomu, aby se neměnil status quo,“ citovala agentura AFP mluvčího amerického ministerstva zahraničí, podle kterého USA vývoj událostí bedlivě sledují. „Máme důvěru ve skutečnost, že v regionu máme dostatečné kapacity a zdroje, abychom zaručili mír a stabilitu,“ dodal mluvčí.

Reuters napsal, že čínská armáda dnes mimo jiné cvičila s ponorkami a simulovala letecké útoky na lodě. Manévry 1,4miliardová země označuje za „nutné na ochranu národní suverenity a územní celistvosti“. Mají také posloužit jako varování tchajwanským separatistům.

Podle agentury Reuters však čínské vojenské cvičení nevzbudilo na Tchaj-wanu větší znepokojení. Obyvatelé ostrova jsou podle agentury zvyklí na armádní manévry souseda na pevnině. Podle vysokého tchajwanského bezpečnostního představitele se situace vyvíjí „podle očekávání“. Čínská letadla podle něj středovou linii překročila jen krátce.

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje vláda jedné strany.

McCarthy se ve středu stal nejvyšším americkým představitelem, který se od roku 1979 setkal na americké půdě s tchajwanským vůdcem. Po jednání uvedl, že vztahy USA s Tchaj-wanem jsou silnější, než tomu kdy za jeho života bylo. Podle tchajwanské prezidentky podpora, které se její zemi dostává, ukazuje, že ostrov není izolovaný.

Čína setkání politiků opakovaně kritizovala a uvedla, že přijme protiopatření, k nimž patří sankce na prezidentskou knihovnu Ronalda Reagana v Kalifornii, kde se jednání uskutečnilo. Peking také varoval, že jeho armáda bude vždy v pohotovosti.

Rozsáhlé vojenské manévry v oblasti Čína uskutečnila i loni, aby vyjádřila nelibost nad návštěvou tehdejší předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové v Tchaj-peji.

Tchajwanská úžina je široká kolem 180 kilometrů, v nejužším bodě 130 kilometrů.