Americký právník, diplomat, poradce republikánů a politický komentátor John Bolton. V letech 2005 až 2006 působil jako velvyslanec Spojených států při OSN a mezi roky 2018 a 2019 jako poradce Spojených států pro národní bezpečnost. FOTO: Profimedia.cz
FOTO: Profimedia.cz
ROZHOVOR / John Bolton byl mezi roky 2018 a 2019 poradcem pro národní bezpečnost amerického prezidenta Donalda Trumpa. O svém působení v jeho administrativě napsal knihu s názvem The Room Where It Happend, ve které tvrdí, že „pokud byly jeho první čtyři roky (v Bílém domě, pozn. red.) špatné, druhé čtyři roky budou ještě horší.“ A v exkluzivním rozhovoru pro deník FORUM 24 John Bolton vysvětluje proč. „Každý, kdo zná Trumpa, ví, že chce odplatu na lidech, které považuje za své nepřátele,“ říká. Mimo jiné ale mluví o tom, zda Trump ve svém potenciálním druhém období může Spojené státy dostat z NATO, jestli je svět na pokraji velkého konfliktu a zda se Izrael v Pásmu Gazy dopouští genocidy.
Blíží se americké prezidentské volby. Ve vaší knize The Room Where It Happend tvrdíte, že Donald Trump není způsobilý být americkým prezidentem. To stejné tvrdíte i o současném prezidentovi Joeu Bidenovi. Proč nejsou republikáni, ale ani demokraté schopni přijít s lepšími kandidáty, a v listopadu se tak bude opakovat jejich souboj?
To je velmi dobrá otázka, na kterou neexistuje dobrá odpověď. Často slýchám, jak lidé říkají, že jsme země s 300 miliony obyvatel, a přesto skončíme s těmito dvěma lidmi. Tisk se soustředí na to, jak se Trump dokázal vzpamatovat a získat republikánskou nominaci, a dostatečně se nesoustředí na to, jak neobvyklé a zvláštní je to, že nikdo z Demokratické strany neřekl, že by si měl pan prezident užívat důchodu. Bidenův rukopis v Demokratické straně je stejně pevný jako Trumpův rukopis v Republikánské straně.
I když 70 procent lidí v průzkumech veřejného mínění říká, že v roce 2024 nechce odvetu, tak se jí dočkáme. Myslím, že proto se tolik mluví o kandidátech třetích stran a nezávislých, protože existuje velká skupina lidí, kterým se nelíbí ani jeden z kandidátů. To je také neobvyklé. V listopadu zvítězí ten, kdo je méně neoblíbený, a to není dobrý způsob, jak vybírat prezidenta.
O Donaldu Trumpovi píšete také to, že „pokud byly jeho první čtyři roky (v Bílém domě, pozn. red.) špatné, druhé čtyři roky budou ještě horší.“ Jak by to jeho potenciální druhé funkční období vypadalo a proč by podle vás bylo tak špatné?
Pokud bude znovu zvolen, hned první den začne to, čemu říkáme chromá kachna (označení pro politika, jehož nástupce již byl zvolen, případně je jeho mandát do konce období výkonu funkce oslaben z jiných důvodů, pozn. red.). Politická omezení, která by ovlivnila jakéhokoli prezidenta, jsou pro Trumpa v druhém funkčním období skutečně nepřekonatelná.
Řekl, že jednou z jeho hlavních priorit bude odplata. Každý, kdo zná Trumpa, ví, že chce odplatu na lidech, které považuje za své nepřátele. Před několika měsíci například prohlásil, že generál Mark Milley, bývalý předseda sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil, se dopustil zrady, protože na konci Trumpovy vlády mluvil se svým čínským protějškem. Trump tvrdí, že za starých časů se velezrada trestala oběšením. To je pro Marka Milleye přímá hrozba. Myslím, že hrozí, že se s takovým chováním budeme setkávat tak nějak plošně i v druhém Trumpově funkčním období.
Každý, kdo zná Trumpa, ví, že chce odplatu na lidech, které považuje za své nepřátele.
Lidé říkali, že o jeho chování něco víme, protože se tak choval v prvním funkčním období, to je do jisté míry pravda. Mnoho lidí si myslí, že Trump bude opět velmi silným zastáncem Izraele, já to ale vůbec nepovažuji za samozřejmé, protože Trump nemá filozofii, nedělá politiku, jak tento pojem běžně chápeme, všechno je pro něj osobní obchod – dělá to, co mu přináší největší prospěch. Pokud mu prospěje zrada Izraele, udělá to.
První funkční období Donalda Trumpa bylo z hlediska zahraniční politiky normálnější, než se předpokládalo. Trump sice Putina veřejně chválil, ale jeho administrativa uvalila na Rusko sankce za vměšování se do voleb, za otravu bývalého ruského dvojitého agenta pracujícího pro ruské a britské tajné služby Sergeje Skripala a jako první americká administrativa schválila vývoz smrtících zbraňových systémů na Ukrajinu. Často se říká, že k tomu došlo díky lidem v okolí Donalda Trumpa, jako byl Mike Pompeo, který v Trumpově administrativě působil jako ministr zahraničí, tehdejší ministr obrany James Mattis a i vy sám. Myslíte si, že se takoví lidé najdou i v jeho případné druhé administrativě?
Myslím, že jich bude méně. Stále existují lidé, kteří mu chtějí ze svých vlastních individuálních důvodů sloužit, Pompeo je mezi nimi. Ale myslím si, že to, co se Trump naučil, je, že musí být velmi jasné, že chce nezpochybnitelnou loajalitu, chce podřízenost, nechce rady.
Donald Trump spolu s tehdejším poradcem Bílého domu pro národní bezpečnost Johnem Boltonem na setkání s americkými vojáky ve Spojeném království v roce 2019. O několik měsíců později Trump oznámil, že Bolton ve své funkci skončil. Své rozhodnutí zdůvodnil nesouhlasem s mnoha Boltonovými návrhy. FOTO: The White House from Washington, DC / Public domain / Wikimedia Commons
FOTO: The White House from Washington, DC / Public domain / Wikimedia Commons
To je velmi nebezpečné. Nezáleží na tom, kdo je v Bílém domě, každý prezident – i ten, kterého obdivuji nejvíce, Ronald Reagan – těžil z rad, i když s nimi nesouhlasil, tak, že musel diskutovat se svými poradci, pomohlo to vybrousit jeho politiku a zpřesnit jeho chápání toho, jaké jsou možnosti. Nemyslím si, že by jakémukoli prezidentovi prospělo, kdyby byl obklopen partou mužů a žen, kteří s ním vždy souhlasí, ale myslím si, že to je to, co Trump hledá, a myslím, že to je pro zemi nebezpečné.
Už dva roky trvá válka na Ukrajině, sledujeme napětí na Blízkém východě, Izrael stále válčí v Gaze, dlouhodobě se mluví o možném čínském útoku na Tchaj-wan. Je svět na pokraji nějakého velkého konfliktu, kdy se blíží střet mezi svobodným světem a autokraciemi, diktaturami a různými teroristickými organizacemi, jako je třeba hnutí Hamás?
Nemyslím si, že jsme na pokraji širší války, ale myslím si, že nová osa mezi Čínou a Ruskem, kde je dominantním partnerem Čína – na rozdíl od studené války, kde jím bylo Rusko – a se svými odnožemi – Severní Koreou, Íránem, Sýrií, Běloruskem, Kubou, Nikaraguou, Venezuelou a pravděpodobně dalšími – představuje skutečnou hrozbu. Pro ty z nás, kteří se obávají této hrozby, je důležité pochopit, že je skutečně globální.
Válka na Ukrajině je nyní na ruské straně podporována Íránem, který prodává bezpilotní letouny, a Severní Koreou, která dodává dodává munici a možná i balistické střely. Na druhé straně vidíme, jak Jižní Korea prodává dělostřelecké systémy a munici Polsku. To, co vypadá jako evropská otázka, je součástí většího a globálního problému. Musíme to pochopit, protože pokud pochopíme celou povahu hrozby, je pravděpodobnější, že vytvoříme správnou strategii. Pokud hrozbě nerozumíme, pokud nechápeme, jaká jsou rizika, pak je pravděpodobnější, že uděláme chybu.
V poslední době se i mezi západními politiky a tajnými službami objevují názory, že se Rusko připravuje na konflikt s NATO. Může k němu podle vás dojít?
Záleží na tom, zda Trump v případě svého zvolení vystoupí z NATO. Podle mého názoru z něj vystoupí a v tom případě zanechá alianci ve velmi špatném stavu, což povzbudí Putina k útoku. Pokud NATO zůstane jednotné, Putin v nejbližší době po Litvě, Estonsku a Lotyšsku nepůjde.
Záleží na tom, zda Trump v případě svého zvolení vystoupí z NATO. Podle mého názoru z něj vystoupí a v tom případě zanechá alianci ve velmi špatném stavu.
Ne proto, že ho nechce, chce, ale když se vrátíte k tomu, co řekl ve Státní dumě v roce 2005, tady že rozpad Sovětského svazu byl největší geopolitickou katastrofou 20. století, tak to, co chce udělat, je obnovit ruské impérium. Má ještě Bělorusko, Moldavsko, které musí spolu se zbytkem Ukrajiny absorbovat, má pět středoasijských republik, má toho hodně na práci, než se začne starat o Pobaltí. Na něj přijde řada, pokud bude úspěšný jinde, ale nemyslím si, že by riskoval útok na NATO, dokud jsou Spojené státy stále jeho součástí.
Kongres přijal zákon, který zakazuje prezidentovi vystoupit z NATO bez jeho souhlasu. To podle vás není dostatečná pojistka, aby Trump, nebo nějaký budoucí prezident Spojených států z NATO vystoupil?
Nemyslím si, že je to v souladu s americkou ústavou. Myslím, že prezident má plnou pravomoc odstoupit od mezinárodních smluv včetně Severoatlantické smlouvy. Američtí prezidenti odstoupili od řady mezinárodních smluv, od smlouvy ABM (dohoda mezi Spojenými státy a Sovětským svazem o omezeních systémů antibalistických raket použitých proti raketovým nukleárním zbraním, pozn. red.) a několika dalších. Kongres v tom nehrál žádnou roli.
U soudu to nebylo nikdy s konečnou platností řešeno, ale jsem si jistý, že právě taková by byla odpověď, kterou by nám soud dal. Co na tom, že Trump odstoupí od smlouvy a Kongres ho zažaluje, aby se mu v tom pokusil zabránit. Trvá tři roky, než se to podaří, a mezitím Trump stáhne americké vojáky z Německa a tak dále. Škoda by vznikla, i kdybych se mýlil v ústavním principu, což si nemyslím, že se děje.
Francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno řekl, že Francie možná bude v určitém okamžiku nucena vést na východě Evropy pozemní operace, aby čelila ruským silám. Dokážete si představit, že by vojáci členské země NATO bojovali na Ukrajině?
Bez nějakého nového významného vývoje to nevidím jako reálné. Pokud se vrátíme o více než dva roky zpět, myslím, že součástí naší chyby – a to připisuji americké administrativě – je to, že jsme před začátkem války nepodnikli kroky, které by mohly Moskvu odradit. Ty mohly zahrnovat více amerických sil a sil NATO na místě, ne proto, aby bojovaly s Rusy, ale kvůli výcviku a asistenčním službám. To by dalo důvod k zamyšlení ruským generálům, kteří by při pohledu do dalekohledu viděli spoustu vlajek zemí NATO a řekli by si, co to asi znamená. My jsme se o to ale nepokusili.
Administrativa tady ve Spojených státech prodala pomoc Ukrajině s jistými obtížemi Kongresu na základě toho, že tam žádní Američané nejsou, že neumírají žádní američtí vojáci. Nevidím, že by se to mohlo změnit, pokud nedojde k nějakému dalšímu zásadnímu vývoji, který by znamenal, že je svět opravdu v mnohem vážnější válce.
Bylo by pro Kreml vítězství Donalda Trumpa, který tvrdí, že by válku na Ukrajině ukončil do 24 hodin, dobrou zprávou?
Myslím, že by to vnímali pozitivně. Putin věří, že Trump je to, čemu říkáme snadný cíl, a rád by našel způsob, jak s ním znovu jednat.
Dostaňme se, prosím, k Izraeli. Mnozí tvrdí, že reakce Izraele na útok teroristického hnutí Hamás ze 7. října 2023 je až příliš tvrdá. Spojené státy odrazovaly Izrael od vyslání vojáků do města Rafáh na jihu Pásma Gazy, kam se před boji uchýlil více než milion palestinských civilistů. Jak se na tu celou situaci díváte?
Pokud jde o humanitární krizi v Gaze, je třeba se ptát, kdo je za ni zodpovědný a kdo civilisty do této situace dostal. Odpovědí je Hamás. Hamás se snažil udělat z celého Pásma Gazy živý štít. To je krutá a barbarská věc. Obrannou strategií Hamásu je používat vlastní civilisty jako první obrannou linii. To je zvěrstvo a myslím, že je to v podstatě válečný zločin.
Právo Izraele na sebeobranu by nemělo být omezováno barbarstvím druhé strany. V opačném případě vzniká teroristické veto nad izraelským právem na sebeobranu. Tím se vše obrací úplně naruby. Nejrychlejším způsobem, jak dnes vyřešit humanitární krizi v Gaze, je, aby Izrael vyhrál válku proti Hamásu.
Izrael ale čelí obvinění z genocidy u Mezinárodního soudního dvora.
Nemyslím si, že se Izrael dopouští genocidy. Tohle je propaganda a chápu, o co tu jde. Vláda Spojených států se právě teď zabývá průběžným přezkoumáváním izraelského vojenského chování a až donedávna neshledala žádné porušení norem.
Válka pokračuje den za dnem a možná objevili nějaké incidenty. Nikdo není dokonalý, a já neomlouvám a nesnažím se obhajovat, pokud k něčemu došlo. I Američané se v minulosti dopustili válečných zločinů a já bych očekával, že Izraelci udělají to, co jsme udělali my, tedy že budou tyto lidi stíhat, a pokud jsou vinni, potrestají je.
Nemyslím si, že se Izrael dopouští genocidy. Tohle je propaganda.
Nemůžete ale jednoduše říct, že čísla (civilních obětí v Pásmu Gazy, pozn. red.) jsou vysoká. Zaprvé nevím, proč máme brát v potaz to, co říká Hamás. Za druhé si nejsem jistý, zda bych rozlišoval mezi teroristy z Hamásu na jedné straně a nevinnými civilisty na straně druhé tak rychle a snadno, jak uvádějí čísla Hamásu. Je možné, že jsou ta čísla přesná. Neříkám, že mám důkaz, že nejsou, ale říkám, že je dost zvláštní, když se spoléháte na číslo jedné strany a prostě ho přijmete jako pravdivé.
Nějakou dobu jste byl velvyslancem Spojených států při OSN. Už jsme se bavili o řadě konfliktů, které sledujeme v současném světě. Je OSN ještě funkční? Není na čase přijít s nějakou reformou?
Nemyslím si, že hlavní politické rozhodovací orgány OSN fungují. Rada bezpečnosti, Rada pro lidská práva i Valné shromáždění jsou nefunkční. Můžeme to vidět na neschopnosti těchto orgánů mít větší vliv na současné konflikty.
Nevím, jaká reforma by to vyřešila. Mluví se o rozšíření Rady bezpečnosti. Tím se ale jen sníží její účinnost. Chcete přidat další členy, protože těch pět (stálými členy Rady bezpečnosti OSN jsou Čína, Francie, Ruská federace, Spojené království a Spojené státy americké, pozn. red.) současných možná odráželo svět v roce 1945, ale neodráží ten dnešní? Skvělé, chcete ale přidat do Rady bezpečnosti více práv veta? Opravdu si myslíte, že to zvýší její účinnost? Instituce je tvořená členskými vládami, které sledují národní zájmy, a neodloží je, aby vykonávaly světovou vládu. Funguje to tak od roku 1945 a nezmění se to.
Prezident George W. Bush v roce 2002 přišel s výrazem osa zla, který původně označoval Írán, Irák a Severní Koreu. Když se díváte na současný svět, rozšiřuje se tato osa zla, o které mluvil?
Myslím, že tomu odpovídá osa mezi Pekingem a Moskvou. Není totožná jako za studené války nebo jako osa zla, kterou popsal George Bush, ale je to přibližný obraz, který odráží rozložení moci v současném světě. Zatím není dokonalá, stále se formuje a může se stát leccos.
Legitimním cílem snah USA a Evropy je oddělit Rusko od Číny. Nemyslím si, že máme velkou šanci na úspěch. Forma této osy zla není stejná jako u původního Ocelového paktu mezi Německem, Japonskem a Itálií, ale na přechodnou dobu se uzavírá a naznačuje, že žijeme ve velmi nebezpečném světě.
