KOMENTÁŘ / Slovensko je po parlamentních volbách, jejichž výsledky jsou varováním pro Česko a jeho pětikoaliční vládu. Očekávat, že zásadní změny proběhnou jaksi automaticky či spontánně, je iluze. Účast občanů na praktické politice je nezbytná. Říká se tomu participativní demokracie. Nicméně za tajemným názvem se ukrývá jedno ze základních lidských práv – právo na důstojný život a právo podílet se na jeho uskutečňování. Jenže se ukazuje, že soustavné rozbíjení institucí právního státu, jak se to dělo právě na Slovensku, nakonec vede ke vzniku absolutní nedůvěry všech ke všem. Abychom šíření nedůvěry zabránili, zkusme se zamyslet nad tuctem bodů, na které nás upozornil aktuální slovenský vývoj. Možná je ještě čas, aby se česká vláda poučila a zabránila katastrofě.
1/ Investice do školství a vzdělání mají stejnou, ne-li větší váhu jako výdaje na obranu. Vzdělání není výsadou, ale nástrojem občanů schopných žít a samostatně se rozhodovat v demokratických, svobodných a právních poměrech. Motivace ke vzdělání a všeobecný respekt k znalostem, kvalifikovanému a znalostně a daty podloženému přístupu je základní předpoklad pro odpovídající veřejnou správu země a společnosti.
2/ Korespondenční a elektronická možnost volby je ústavním právem každého občana v podmínkách 21. století a globální civilizace. Bez jejího zavedení zůstaneme národovci s provinčním viděním.
3/ Evropská civilizace stojí na evropských hodnotách občanské otevřenosti a práva, pro všechny a každého, zejména pro menšiny a proti politickým výsadám moci. Bez evropských hodnot respektovaných občany i politiky nemůže evropská civilizace přežít. Tak, jak jsme si vytkli návrat do Evropy jako cíl postkomunistického vývoje, a dosáhli jsme jej, musíme trvat i na tom, že členství v elitních klubech nese i závazky a zátěž, bez kterých nelze svobodu a prosperitu udržet. Dnes je to dokonce i solidarita s napadenými ruskou vojenskou agresí, před níž nesmíme kapitulovat, uhýbat a vymlouvat se. Udržení evropských hodnot pod jejich zátěží znamená snést i nepohodu.
4/ Útoky na demokratické, občanské a právní poměry a jejich manipulace včetně lži, záměrné dezinformace a ohrožování voleb a občanských svobod musí být posouditelné a postižitelné podle práva a soudy. Takové právo může vzniknout jen rukou demokraticky zvoleného zákonodárce a být odpovědností a v ochraně státního zastupitelství.
5/ Parlament je demokraticky zvolený ústavní nástroj ke vzniku a ustanovení práva, nikoli k obstrukcím a ničení demokratického procesu. Tomu musí odpovídat úpravy a vývoj jednacího řádu poslanecké sněmovny. Smyslem ústavních institucí není brzdit rozhodování, ale legalizovat jej a legitimizovat ve prospěch občanů, nikoli zákonodárců.
6/ Zdrojem populistických excesů v poslanecké sněmovně jsou televizní přenosy veřejnoprávní televize. Jejich omezením nebo zrušením zmizí důvody pro neustálé populistické a exhibicionistické chování poslanců a politických představitelů. Omezení přenosů a obnova role zpravodajství zvýší účinnost a kvalitu parlamentního procesu a politickou kulturu.
7/ Zvýšení objektivního a kritického posuzování veřejného a politického dění je možné snížením vlivu politických stran na výběr a složení mediálních rad veřejnoprávních médií. Veřejnoprávní status postavený na koncesionářských poplatcích bude posílen zahrnutím důvěryhodných občanských a veřejných organizací jako konstitutivních pilířů mediálních rad.
8/ Základem chování a kriteriálního posuzování státu a jeho ústavních institucí je plnění všech přijatých závazků. Mezi závazky přijaté Českou republikou je aktivní participace v Evropské unii, v její legislativě a správě, včetně společné měny, k jejímuž přijetí jsme se zavázali, a spolu s několika dalšími závazky je neplníme. Je čas tento závazek naplnit, z právních důvodů.
9/ Evropská civilizace stojí na racionalitě, poznání a vědě. Jen díky jim, morálce a právu dosáhla svých výsledků. Například v obraně proti pandemii a v rychlém dosažení vakcinační ochrany. Zpochybňování výsledků vědeckého poznání a snahy začlenit je do demokratické správy světa stojí fundamentálně proti principům evropské kultury, slouží zájmům a nepřátelům evropské racionality. Pokračující útoky hospodářských a energetických zájmů proti nezpochybnitelným výsledkům výzkumu klimatu a perspektivám civilizačního přežití pro mladé generace jsou nepřijatelné jak v generačním a politickém rozeštvávání společnosti, tak posluhováním krátkodobým egoistickým a zištným zájmům, v kterých nakonec převáží populismus a iracionalita až k hranici vojenské, protiprávní a dezinformační agrese jako v případě Ruska.
10/ Také české země jsou postiženy hlubokými regionálními rozdíly, strukturálními a sociálními nerovnostmi, které mají velký vliv na veřejné dění, volební chování a kontaminaci dezinformacemi, populismem a lhaním. Pokud nezačneme aktivně překonávat regionální, sociální a majetkové nerovnosti v přístupu ke vzdělání a distribuci veřejných služeb, nemůžeme očekávat kvalifikovanou odezvu občanů v hodnocení správy a samosprávy země.
11/ Česká republika dlouhodobě benefituje z přímé i nepřímé solidarity bohatších evropských zemí. Sama se také postupně zapojuje do solidární podpory chudších a napadených v globálním i regionálním rozměru. Chovat se nesolidárně, a přitom těžit ze solidárnosti ostatních, pěstovat nevraživost a nesnášenlivost od vztahů v Evropské unii až po vztahy s těmi, kdo jsou v nouzi nebo na útěku z války a katastrof, je a musí být nepřijatelné a zavrženíhodné, zejména u ústavních činitelů.
12/ Cílem parlamentní demokracie je právní regulace pokroku, společenských a institucionálních změn. Cílem není bránit kulturním a civilizačním změnám společnosti, od pojetí rodiny, rovnoprávnosti a ochrany všech občanů až po vyrovnání postavení žen a menšin i jejich mezinárodní legislativní kodifikaci. Pokud budeme pěstovat netoleranci a šovinismus od genderu přes barvu pleti nebo sexuální orientaci, otevíráme cestu k moci pro ty, kdo dokážou být ještě větší šovinisté, hulváti a populisté bez jakýchkoli zábran a kultury. Civilizovanost stojí na drobnostech, v jazyce a pracovních výsledcích stojících na spolupráci a respektu k druhým i k morálce. Selhávající, pravidla porušující a obelhávající jedinci s papalášskými manýry nemají ve veřejných funkcích místo právě z těchto společenských a kulturních důvodů. Pokud je političtí a institucionální aktéři nedokážou vytlačit, prohrají s nimi.
Ivan Gabal je sociolog, který v roce 1989 patřil k zakladatelům Občanského fóra, vedl Odbor analýz Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla (1991–1992) a zasedal v Poslanecké sněmovně PČR (2013–2017, za KDU-ČSL). Zabývá se analýzou praktických problémů ve veřejném i soukromém sektoru a jejich řešením.