Patrik Tušl před soudem (Ilustrační foto) FOTO: Jenny Nowak / FORUM 24
FOTO: Jenny Nowak / FORUM 24
Odvolací soud v pondělí potvrdil trest 19 měsíců vězení pro Patrika Tušla za pronásledování šéfa České lékařské komory Milana Kubka a výtržnictví před domem evolučního biologa Jaroslava Flegra v době koronavirové epidemie. Odsouzení zahrnuje i předchozí tresty za různé trestné činy. Rozhodnutí soudu je pravomocné.
Obžalobě z výtržnictví u Flegrova domu čelil i Zdeněk Masár, tomu v pondělí soud potvrdil třináctiměsíční podmínku se zkušební dobou na 2,5 roku. I jeho trest už zahrnuje předchozí odsouzení.
„Máme za to, že byly provedeny důkazy, které soud potřeboval ke svému rozhodnutí,“ uvedla v odůvodnění rozhodnutí předsedkyně odvolacího senátu Hana Chaloupková. Tušlova obhájkyně novinářům po vynesení rozsudku řekla, že zváží podání dovolání k Nejvyššímu soudu.
Státní zástupce Aleš Cimbala uvedl, že rozhodnutí odpovídá jeho návrhu a je s ním spokojen. „Myslím, že rozhodnutí zdejšího soudu bylo jasné, protože vyplývalo z provedeného dokazování už ze soudu prvního stupně,“ řekl po konci jednání.
Spolu s Tušlem a Masárem čelil obžalobě z výtržnictví i Tomáš Čermák. Obvodní soud pro Prahu 8 ale loni v létě rozhodl, že v jeho případě od potrestání upustí. Čermák byl totiž už dříve pravomocně odsouzen k 5,5 roku vězení za podporu a propagaci terorismu a další trestné činy. Před nástupem do vězení se skrýval v Polsku, tamní policie ho dopadla loni v listopadu. Proti upuštění od trestu se Čermák neodvolal, rozhodnutí tak už nabylo právní moci.
Tušla soudy potrestaly za to, že se mezi listopadem 2021 a lednem 2022 snažil s Kubkem vynutit kontakt. Čekal na něj před domem, kde bydlel, zvonil na něj a domáhal se jeho přítomnosti, aby mu mohl pokládat otázky ohledně očkování proti covidu-19. Na Kubka čekal také před jeho pracovištěm, podle vyšetřovatelů mu volal i do ordinace.
V druhé polovině listopadu 2021 Tušl spolu s Čermákem a Masárem podle soudu před domem Flegra pouštěli hlasitou sirénu a hudbu, Flegra vyzývali, aby „jménem zákona upustil od protiprávního jednání“ a vyšel z domu, a také mu nadávali. Motivem bylo podle žalobkyně Flegra urazit a dehonestovat v očích veřejnosti. Všichni tři muži byli v tomto bodě obžalováni z výtržnictví.
Na jednání Obvodního soudu pro Prahu 8, který případ v prvním stupni projednával, v minulosti přišly obžalované několikrát podpořit desítky podporovatelů. Hlavní líčení u obvodního soudu provázela často vypjatá atmosféra, lidé, kteří se do jednací síně nedostali, na chodbě skandovali nebo zpívali. V den, kdy obvodní soud vynesl nepravomocný rozsudek, musela proti nim zasahovat policie. Pondělního odvolacího zasedání se ale příznivci nezúčastnili, jednání tak přihlíželi především novináři.
V pondělí také rozhodoval Nejvyšší soud v dovolání aktivisty Jaroslava Popelky, jenž loni v březnu na protivládní demonstraci na Václavském náměstí vyzýval ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea. Dostal za to podmínku a zákaz pobytu na území Prahy. Soud jeho dovolání zamítl a trest tedy platí.
Plné odůvodnění zatím není veřejně dostupné. Podle mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Evy Švíglerové Nejvyšší soud akceptoval názor pražských soudů, že Popelka podněcoval účastníky akce k výtržnictví. Situace byla vyhrocená, mohla vést k násilí, přičemž Popelka ji provoláváním hesel do megafonu ještě stupňoval.
