Ukrajinský odborník na vojenství a ředitel New Geopolitics Research Network Mychajlo Samus. FOTO: Wilson Center / se souhlasem
FOTO: Wilson Center / se souhlasem
ROZHOVOR / Ukrajinská armáda musí ukázat nějaký výsledek. Válka o Donbas může trvat roky. Ztráta Krymu by byla pro Putina katastrofou, říká ukrajinský vojenský analytik Mychajlo Samus. V rozhovoru pro deník FORUM 24 mimo jiné tvrdí, že ukrajinská ofenziva nedosáhla svých cílů. „Je ale rozdíl mezi nedosažením cílů a neúspěchem,“ dodává s tím, že Ukrajina má v tomto roce mnoho výsledků. Jedním z nich je například vytlačení ruské Černomořské flotily ze západní části Černého moře za pomoci vodních dronů.
Podle něj jde o novou generaci námořních bitev. „Je velmi reálné, že Ukrajina zničí v následujících měsících a letech celou Černomořskou flotilu, protože Rusko nemůže najít na vodní drony odpověď,“ dodává Samus s tím, že i když má Rusko velké lodě, neznamená to, že má na moři nadvládu.
Jedním z důvodů, proč letošní ukrajinská ofenziva nedopadla tak, jak se očekávalo, je absence ukrajinské vzdušné nadvlády. O té západní i sovětské vojenské doktríny od 70. let minulého století mluví jako o hlavním komponentu všech vojenských operací. „Bez vzdušné nadvlády byla ukrajinská ofenziva riskantní a ukázala, že všechny tyto doktríny byly správné,“ vysvětluje v rozhovoru Mychajlo Samus, ředitel New Geopolitics Research Network.
Hlavním ruským cílem pro příští rok podle něj bude proražení ukrajinské obrany na Donbase, zisk co největšího území, nedovolení Ukrajincům prorazit obranu na jihu země a před listopadem příštího roku vytvoření patové situace, kdy Ukrajinci nebudou moct nadále bojovat. „Ukrajinská armáda ale musí ukázat nějaký výsledek. Válka o Donbas může trvat roky. Ztráta Krymu by byla pro Putina katastrofou,“ popisuje v rozhovoru pro deník FORUM 24 ukrajinský odborník na vojenství.
Na Západě aktuálně probíhá velká debata o tom, jak proběhla letošní ukrajinská ofenziva. Mnozí analytici i komentátoři se shodují v tom, že skončila neúspěchem. Dá se to ale skutečně takto říct, nebo vidíte nějaké náznaky toho, že vojenské operace, které letos podnikla ukrajinská armáda, přiblížily Ukrajinu k cíli osvobodit všechna okupovaná území včetně Krymu?
Jsem přesvědčený, že operace nedosáhly svých cílů. Je ale rozdíl mezi nedosažením cílů a neúspěchem. Samozřejmě, že má Ukrajina mnoho výsledků. Pokud mluvíme o osvobozených územích, tak jich není moc, ale pokud se podíváme na ruské ztráty a zničenou techniku, je to obrovský úspěch, protože jde o tisíce vojáků. Ukrajinští velitelé a vojáci navíc získali mnoho zkušeností.
Řekl bych to takhle, před tím, než v červnu začala ofenziva, viděli jsme mnoho debat o tom, zda by měla začít bez vzdušné nadvlády. Západní i sovětské vojenské doktríny od 70. let minulého století říkají, že hlavním komponentem všech vojenských operací je právě vzdušná nadvláda. Pokud se podíváme na operace NATO a Spojených států amerických v 90. letech a v 21. století, jde o dlouhotrvající vzdušné operace – včetně raketových útoků a technologií s dlouhým dosahem.
Takže si myslíte, že se vzdušnou nadvládou by ukrajinská ofenziva dopadla jinak?
Bez vzdušné nadvlády byla ukrajinská ofenziva riskantní a ukázala, že všechny tyto doktríny byly správné. Bez vzdušné nadvlády je složité uspět obzvlášť, pokud máte protivníka s velkými možnostmi v zaminovávání území a se silnou a hlubokou obrannou linií. Ukrajinské síly obranu dokázaly prorazit a jsou u ruské třetí linie u Robotyne ve směru na Tokmak. To ale nestačí.
Problémem je například používání ruských klouzavých bomb, které odpalují ze vzdálenosti 50 kilometrů od fronty, což znamená, že ukrajinská protivzdušná obrana je nemůže zachytit. Jen v listopadu jich Rusové použili přes tisíc. Ukrajina zjevně potřebuje stíhačky F-16, aby ruskou armádu vytlačila a aby pro jednotky bylo jednodušší dostat se k obranné linii. Samozřejmě problémem jsou i ruské drony. Ukrajina potřebuje více a lepší technologie k vedení elektronické války speciálně na taktické úrovni. Každá četa by měla mít zařízení k elektronickému boji, aby byla schopná ničit ruské drony.
Pokud mluvíme o neúspěchu, dobrou zprávou je, že Ukrajina ztratila pouze pět procent zahraničního vybavení – tanků Leopard 2, bojových vozidel Bradley a tak dále. Asi po čtyřech dnech používání mechanizovaných brigád se generál Zalužnyj a další velitelé rozhodli změnit taktiku a požívat malé skupiny pěchoty o deseti lidech, aby pronikly do minových polí. Po čtyřech dnech a některých ztrátách přestala armáda západní vybavení používat. To znamená, že ho schraňuje pro další ofenzivu.
Měli bychom pochopit, že se Rusové nyní snaží útočit kvůli prezidentským volbám. Do března bude útočit Rusko, potom bude období, kdy se budou armády přeskupovat a Ukrajina bude moct zahájit nové útočné operace.
Neřekl bych, že ukrajinská ofenziva selhala, ale úspěšná operace to taky nebyla. Není to katastrofa.
Další věcí je to, že jeden den před zahájením ukrajinské ofenzivy Rusové zničili Kachovskou přehradu. Zjevně věděli, kdy má ukrajinská ofenziva začít, a zaplavili na levém břehu Dněpru obrovské území. Věděli, že hlavní ukrajinský útok by mohl přijít tam, a ne ve směru na Tokmak. Myslím, že ukrajinské síly chtěly zaútočit v Chersonské oblasti, proto Rusové zničili přehradu, protože věděli, že by Ukrajinci překročili řeku a byli by 85 kilometrů od Krymu a šlo by o velmi rychlý manévr, na což Rusové nebyli připraveni a měli v této oblasti velmi slabé obranné linie.
Neřekl bych, že ukrajinská ofenziva selhala, ale úspěšná operace to taky nebyla. Není to katastrofa. Probíhají debaty o tom, že by se Ukrajina neměla soustředit na Donbas a nechat Rusy získal Bachmut a Avdijivku, protože nejsou důležité. Já si ale myslím, že to není správný přístup, protože teď máme potvrzeno, že Rusové by chtěli získat Donbas. Je pro ně z principu důležité, aby prolomili obranu na Donbase a okupovali celou Doněckou oblast a ukázali, že je to jejich území, obzvláště před volbami.
Celou debatu o úspěchu a neúspěchu ukrajinské ofenzivy vlastně odstartoval článek vrchního velitele Ozbrojených sil Ukrajiny Valerije Zalužného v časopise The Economist. Když se podíváte na situaci na frontě, existuje na světě nějaká armáda, která by letos dokázala zopakovat ten velký průlom z loňského podzimu? Zdá se totiž, že ukrajinská armáda by mohla být jednou z nejlépe vybavených na světě, zároveň má nyní mnoho zkušeností z reálných bojů.
V létě a na podzim loňského roku byla situace podobná jako letos, ale bylo překvapením, že Ukrajinci zaútočili v Charkovské oblasti ve směru na Lyman a odstřihli Rusy, kteří se připravovali zaútočit na Slavjansk a Kramatorsk. Neměli v Charkovské oblasti připravené obranné linie, začali používat rezervy a přesouvat je. Byla to skvělá strategická operace, kterou je těžké zopakovat.
Rusové nejsou hloupí. Když někdo mluví o tom, že je překvapený, že Rusové nejsou hloupí, říkám, že v únoru 2022 nikdo nevěřil, že Ukrajina může Rusy zastavit, a teď mluvíme o tom, že nejsou hloupí. Samozřejmě, že na tuto válku byli lépe připravení než Ukrajinci, protože s přípravami začali už v roce 2008 po válce v Gruzii. Pochopili, že mají mnoho problémů, a začali vyrábět nové vybavení se západními technologiemi. Od roku 2012 do 2020 investovali do armády bilion dolarů.
Pro Rusy je problém to, že Ukrajina má dobré partnery a spojence, kteří jí dodávají lepší dělostřelectvo, lepší rakety. To ale neznamená, že jsou Rusové hloupí.
Je nemožné to zopakovat (ukrajinský průlom z loňského podzimu, pozn. red.), ale myslím si, že v příštím roce proběhnou další vojenské operace. Generál Zalužnyj v tom článku píše, že Ukrajina potřebuje kombinaci technologií, aby prolomila ruskou obrannou linii. Pro Rusy je kritické, aby ukrajinským silám nedovolili osvobodit Záporožskou a Chersonskou oblast, protože po tom, z mého pohledu, to bude pro Putina velmi složité. Dojde k blokádě Krymu, právě Krym je pro Rusy tím nejdůležitějším, protože Donbas nikoho nezajímá.
Další ukrajinská kampaň bude technologičtější. Doufám, že bude mít stíhačky F-16. Protože ty spolu s drony a novými technologiemi v odminovávání budou úspěšnější a působivější. Nejsem si ale jistý, že to bude tak rychlé jako v roce 2022.
Jak velký vliv mělo vedení armády na výsledek protiofenzivy? Nyní se totiž objevují zprávy o sporu mezi Valerijem Zalužným a Volodymyrem Zelenským. Prezident prý obchází generála při komunikaci s některými veliteli, zároveň prý trval na udržení Bachmutu, který ruská armáda stejně později dobyla.
Myslím si, že jde spíše o konspirační teorii. Během válečného stavu a podle ukrajinských zákonů je Zelenskyj nejvyšším velitelem ozbrojených sil. Generál Zalužnyj je sice vrchní velitel ozbrojených sil, ale je podřízený Zelenskému. Objevuje se hodně spekulací o tom, že Zelenskyj mohl komunikovat například s generálem Syrským, který je zodpovědný za operace na Donbase, nebo s jinými generály. Vlastně je to možné, je to možné v každé armádě. Velitel praporu může komunikovat se svým podřízeným, pokud mu chce dávat rozkazy. Musí to ale hlásit zase svému nadřízenému.
Každý den se vedení armády schází a Zelenskyj dává rozkazy. Nejsem si jistý, že když generál Zalužnyj opustil místnost, tak Zelenskyj začal něco skrytě nařizovat. Jsem si jistý, že generál Zalužnyj ví o všech operačních plánech u Bachmutu. Abych byl upřímný, o těchto konfliktech slýchám už dva roky. Pokud existují, měli bychom mít nějaký důkaz, a ne jen spekulace.
Válka na Ukrajině se vede na více úrovních. Vedou se pozemní operace, ale bojuje se i v oblasti Černého moře. Právě z jeho západní části se Ukrajině podařilo vytlačit ruskou Černomořskou flotilu. Je to největší úspěch letošní ukrajinské protiofenzívy a zároveň největší prohra Vladimira Putina?
Hodně expertů o tom takto mluví. Máme tady paradoxní situaci. Operace v Černém moři nepodniká pouze ukrajinské námořnictvo, ale většinu jich organizuje Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU – hlavní ukrajinská civilní kontrarozvědka, pozn. red.). Vysvětlení je jednoduché. Rozvědka má rozpočet na produkci speciálních zařízení a rozhodla se produkovat právě vodní drony. Námořnictvo je konzervativní a říká, že by Ukrajina měla mít tradiční flotilu. Nyní už má speciální brigádu pro vodní drony, ale na začátku to byly SBU a Obranná rozvědka Ukrajiny, které začaly vyvíjet a vyrábět tyto typy dronů, které jsou velmi úspěšné.
Protilodní střely měly úspěch, zasáhly křižník Moskva a tak dále, ale vodní drony vytvořily v západní části Černého moře nervózní atmosféru, takže Rusové preferují východní část, aby se vyhnuli kontaktu s nimi. Je to zásadní pro obilný koridor, protože Ukrajina má s Rumunskem a Bulharskem možnost vyvážet obilí a další zboží. Bez dronů by to nebylo možné.
Myslím, že je to velký úspěch, a jsem přesvědčený, že v příštím roce uvidíme další podobné úspěchy. Nevím, jestli jste viděl poslední video, které ukazovalo, kolik dronů čeká na další mise. Jde o novou generaci námořních bitev a je velmi reálné, že Ukrajina v následujících měsících a letech zničí celou Černomořskou flotilu, protože Rusko nemůže najít na vodní drony odpověď. I když máte velké lodě, neznamená to, že máte na moři nadvládu.
Vy jste říkal, že Rusové nejsou hloupí. V prvních měsících války se to tak ale mohlo zdát. Viděli jsme dlouhé kolony ruské techniky, které byly dány napospas ukrajinským střelám a dronům. Často se mluvilo o tom, že ruská armáda není tak kvalitní, jak jsme si mysleli. Nyní ale vidíme, že obrana už dobytých území se jí daří. Podcenili jsme ruské obranné a fortifikační schopnosti?
Řekl bych, že od Ruska byl začátek války chybou, pokud se bavíme o složení jeho sil a plánu. Velký vliv na plánování operací měla FSB (hlavní domácí bezpečnostní služba Ruské federace, pozn. red.), takže to byla spíše speciální než vojenská operace. Mysleli si, že to bude rychlé, že se výsadkáři dostanou na důležitá letiště, do Kyjeva, zabijí nebo zajmou Zelenského, armáda se dostane na ukrajinské území a udrží výsledek. Možná to mělo být trochu podobné situaci v Československu v roce 1968 a v Afghánistánu – zabít lídry a následná okupace bez bojů. Výsadková vojska a jednotky pro speciální operace byly připravené, ale pěchota, dělostřelectvo a další jednotky moc ne. Když Ukrajina ničila jejich kolony, nebyly připravené na tvrdé boje.
Rusové se poučili, přizpůsobili a na podzim už bojovali s připravenou armádou. Příští rok pro ně bude ještě těžší, protože Ukrajina bude mít letectvo, a i když nyní mluvíme o nedostatku dělostřelecké munice, jsem si jistý, že po pár měsících příštího roku bude mít Ukrajina dostatek munice a pro Rusy to bude katastrofa. Západní dělostřelectvo, které je součástí ukrajinské armády, je mnohem lepší než to sovětské v ruské armádě, pokud jde o dostřel, přesnost a spolehlivost.
Pokud mluvíme o fortifikaci, měli bychom říct, že Rusové udělali dobré závěry, poučili se a vymysleli koncept, kdy budují silnou obrannou linii, aby nedovolili Ukrajincům osvobodit jižní část země, protože rozumí tomu, že jih je nejdůležitější. Obrannou linii začali budovat intenzivně. Řekl bych, že to byl pro ruskou stranu úspěch.
Začali být dobří, i pokud jde o vývoj dronů. Ukrajina produkuje 50 tisíc dronů za měsíc, ale máme informace, že Rusové jich vyrobí ještě víc. Mají ale problém s byrokracií a veliteli, takže je nemůžou správně používat. Ukrajina má v každé brigádě úderné skupiny bezpilotních letounů, které jsou zodpovědné za používání dronů. Rusové je ale nemají. Snaží se drony používat, ale nedaří se jim to tak jako Ukrajincům. Problém je, že Rusové mají peníze, od února loňského roku získali 550 miliard dolarů za ropu a plyn. To je dostatek peněz na to, aby mohli vést válku. Můžou kupovat drony Šáhid z Íranu, milion kusů dělostřelecké munice ze Severní Koreje a tak dále. Zároveň obcházejí sankce a získávají součástky a technologie ze západních států.
Je nyní cílem ruské armády na Ukrajině konflikt zmrazit?
Moje hypotéza je, že hlavní ruský cíl pro rok 2024 bude proražení ukrajinské obrany na Donbase, zisk co největšího území, nedovolení Ukrajincům prorazit obranu na jihu země a před listopadem příštího roku vytvořit patovou situaci, kdy Ukrajinci nemůžou nadále bojovat. Ukrajina se může například snažit o novou ofenzivní operaci na jaře a Rusové je zastaví. To bude druhá neúspěšná operace a frustrace bude stoupat.
Pokud si představíme, že Donald Trump vyhraje volby ve Spojených státech, Putin mu řekne, že Západ na Ukrajině ztratil stovky miliard dolarů, že ukrajinská armáda není schopná Rusko porazit, a ať začne tlačit na Zelenského se začátkem vyjednávání o míru. Myslím si, že v této situaci, když Ukrajina neprorazí jižní frontu a Rusové získají třeba celou Doněckou oblast, budou pro Trumpa mírové rozhovory dobrým řešením.
Ukrajinská armáda musí ukázat nějaký výsledek. Válka o Donbas může trvat roky. Ztráta Krymu by byla pro Putina katastrofou.
V této situaci by bylo pro Evropskou unii velmi složité Ukrajinu podporovat. Pokud Trump vyhraje, bude to špatná zpráva i pro NATO. Myslím, že právě to je Putinův cíl. Na začátku roku 2025 chce vytvořit takovou situaci, aby Trumpovi mohl navrhnout takové řešení. Pro Ukrajinu by to znamenalo demilitarizaci, byl by to konec konfliktu, protože by musela kapitulovat. Pro Ukrajinu i Západ by to byla katastrofa. Pro Putina, Rusko a Kreml by to ale bylo skvělé.
Pokud se ale Ukrajině podaří prolomit frontu na jihu a blokovat Krym před tím, než Trump vyhraje volby, myslím, že nebude s Putinem chtít mluvit. Trump bude rozumět tomu, že Rusko nemá šanci válku vyhrát, a bude pro něj lepší podporovat Ukrajinu a zničit Rusko. Je to paradoxní, ale od Trumpa bychom mohli vidět ještě větší vojenskou podporu pro Ukrajinu než od administrativy Joea Bidena. Ukrajinská armáda ale musí ukázat nějaký výsledek. Válka o Donbas může trvat roky. Ztráta Krymu by byla pro Putina katastrofou.
Protiofenziva začala v červnu letošního roku. Jak dlouho může Ukrajina ještě tlačit a snažit se o ten kýžený průlom? Už se mluví o tom, že Ukrajinci jsou vyčerpaní a iniciativu přebírají Rusové.
Ukrajina má stále těžkou techniku k tomu, aby mohla podnikat ofenzivní operace, a má drony. Pokud mluvíme o jižní frontě, tlak je nyní menší. Ve směru na Tokmak se snaží získat iniciativu obě strany. Myslím si, že nyní není pro ukrajinskou armádu hlavním cílem prolomit obranu. Chce udržet území a připravit další operace.
Nejaktivnější jsou teď ukrajinské jednotky na levém břehu Dněpru, ale je to velmi riskantní operace. Jde o velmi úzké operační území, kde je z jedné strany řeka a z druhé ruské jednotky s veškerou logistikou. Ukrajina sice může používat rakety, ale nemá vzdušnou převahu. Bez ní je to opět proti doktrínám, ale i tak se o to ukrajinské síly snaží a kontrolují některá území. Pro Rusy je ale jednodušší je najít a zničit. Řekl bych, že se snaží tlačit na levém břehu Dněpru, aby Rusové museli přesunout rezervy ze Záporoží a Tokmaku právě sem v době, kdy se snaží všechny rezervy přemístit ke Kupjansku, Avdijivce a Bachmutu.
Ukrajinští velitelé samozřejmě doufají, že budou mít na levém břehu úspěch, ale myslím, že v těchto podmínkách, v zimě, bez logistiky a se spoustou ruských dronů je to velmi náročné. Hlavním úkolem je ale vytvořit místo pro další operace, možná větší, které můžou přijít v době, kdy se podmínky zlepší. I přes to to ale bude těžký úkol.
Ukrajinské síly se snaží chytře využít svoji sílu. Nechtějí posílat pěchotu ve vlnách jako Rusové u Avdijivky. To je šílené. Pro ukrajinské síly je to nemožné, protože mají méně zdrojů a musí je vyžívat smysluplně. Myslím, že na operace, které proběhnou v příštím roce, zdroje jsou, ale otázkou je, zda bude mít ukrajinská armáda i stíhačky F-16 a jak se podaří reformy v systému mobilizace.
Jak se vlastně Ukrajině daří mobilizovat další vojáky?
Nyní probíhá debata o tom, jak vytvořit motivační balíky pro Ukrajince, kteří jdou sloužit. Mohlo by jít o sociální balíček, aby měli budoucnost i po válce. V sovětské praxi nikdo nemyslí na to, co bude po válce. Pamatuji si, že po válce v Afghánistánu se vojáci vraceli zpět a nikdo se o ně nestaral. To se musí změnit. Pokud jde Ukrajinec bojovat, musí vědět, co bude potom. Bude mít výhody v podnikání, v daních, ve vzdělání? Mělo by dojít k reformám, protože pokud jde o mobilizaci, stále máme ten sovětský styl. Mysleli jsme si, že už nikdy nebudeme válčit. Teď víme, že musíme mobilizaci změnit.
Mluvil jste o obrovských ztrátách ruské armády u Avdijivky v Doněcké oblasti. Je Avdijivka pro ruskou armádu skutečně tak důležitým strategickým místem, nebo jsou tyto boje vedeny spíše proto, aby nebyla nadále pod kontrolou Ukrajiny? Koneckonců je označována za bránu do Doněcka.
Myslím si, že je to situace, ke které v Rusku dochází běžně. Mohlo jít o požadavek prezidentské kanceláře, která řekla, že ukrajinská ofenziva slábne a že Rusko musí přinést Putinovi před volbami velké vítězství. Proto odstartovali tuto operaci s neuvěřitelným počtem vojáků. Původní plán byl dobýt město během pár dní, obklíčit ho, zabít ukrajinské vojáky a demoralizovat Ukrajince. Po takové katastrofě v Avdijivce by to mohl být průlom u Bachmutu, mohl by to být Kupjansk.
Když Rusové začali útočit na Avdijivku, měli a stále mají obrovské skupiny vojáků u Kupjansku, kteří čekají na úspěch a okamžitě zaútočí v jiném směru. Něco se ale pokazilo a i po dvou měsících se u Avdijivky posunuli jen o několik stovek metrů. To není vítězství, a pokud město Rusko dobyje, bude těžké během volební kampaně říct, že to je úspěch. Avdijivka měla být pro Putina prvním dárkem, ale zatím není žádný. Šojgu (ruský ministr obrany, pozn. red.) a Gerasimov (náčelník generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace, pozn. red.) Avdijivku nyní potřebují získat.
Stejné to bylo u Bachmutu, do města investovali devět měsíců, zničili ho a zničili Wagnerovu skupinu. Slíbili Bachmut, získali ho, ale z vojenského hlediska to nemělo žádný smysl, protože po jeho dobytí začali útočit Ukrajinci. Pokud provedete strategický tah, připravíte si prostor pro operační tah – ne opak – protože jinak děláte něco špatně. Nyní to může být stejná situace. Ukrajinci se možná pomalu stáhnou zpátky, ale nedovolí jim pokračovat a bude to konec ruských ofenzivních operací.
Bylo velmi složité odpovědět na otázku, proč Rusové útočí na Bachmut takovou silou. Je velmi složité si to vysvětlit. To samé se nyní děje u Avdijivky. Proč se nezastaví, neřeknou si, že to nejde a nezkusí jít na Kupjansk. Vlastně se u něj snažili útočit v září a říjnu. Snažili se o to, aby Ukrajinci posunuli rezervy z jihu. Nyní se tak stalo. To byl možná jeden z důvodů bojů u Avdijivky. Je to jako hrát šachy, hraje se s rezervami, s jinými směry, a pokud generál Zalužnyj řekl, že se válka změnila v poziční boje, tak to tak skutečně vypadá. Bojuje se o pozice a není to jako v roce 2022. Rok 2023 je absolutně jiný a uvidíme, jaký bude rok 2024.
Ukrajinská armáda byla úspěšná v manévrových operacích. Nyní, jak jste řekl, se ale válka změnila v poziční boje. Může se Ukrajincům podařit těžiště bojů změnit tak, aby jim vyhovovalo více?
Potom, co se Rusové přizpůsobili a začali budovat obranné linie, používat drony a klouzavé bomby, je velmi obtížné provádět manévry. Doufám, že na levém břehu Dněpru by se to mohlo podařit. Rusové tam nemají tolik zdrojů, aby vytvořili takové obranné linie jako v Záporožské oblasti. V dalších oblastech – u Kupjansku, v Doněcké oblasti, v Záporožské oblasti – taková možnost ale nyní není. Nemyslím si, že by takovou šanci ukrajinské síly měly. To by se mohlo změnit, pokud by došlo k průlomu na jihu, mohlo by dojít k manévrovým operacím u Krymu a i na Krymu, protože tam Rusové nemají tak silné obranné linie. Donbas ale není pro manévrové operace moc vhodný.
Vím, že záleží na mnoha okolnostech, ale pokud by válka skončila dnes, může Vladimir Putin mluvit o vítězství, když se jeho armádě podařilo rozšířit okupovaná území a tím nejspíš uzavřít Ukrajině cestu minimálně do NATO?
Samozřejmě. Když jsem mluvil o mojí hypotéze, mluvil jsem přesně o tomto scénáři. Vypadá to, že Putinovo maximum bude v příštím roce okupace celého Donbasu. Pokud se to ale nestane, není to žádný problém, protože ukáže, že ukrajinské síly nemohou postupovat s veškerou západní podporou. Pro Putina by bylo skvělé mít nová území, ale je pravda, že vše se točí kolem jihu Ukrajiny, a to nejen kvůli Krymu, ale i kvůli přístupu k moři. Pokud by Rusko získalo Oděsu a Besarábii (historické území v současné době rozdělené mezi Moldavsko a Ukrajinu, pozn. red.), Ukrajina nebude mít přístup k moři a geopoliticky to bude naprosto jiná země. Bude to země s jinou ekonomikou a to je Putinův cíl – odříznout Ukrajinu od moře a několika států, ale skutečným hlavním cílem je jih země. Pokud ovládá jih, pro Ukrajinu je to katastrofa.
Od ruských představitelů často slýcháme, že Ukrajina je teprve začátek. Je to jen ruská fantazie, nebo by se střední Evropa a možná i Pobaltí měly mít na pozoru?
Myslím si, že ano. Pro Rusko je skvělé, když dokáže vytvořit chaos v blízkosti Evropské unie a NATO. Pokud bude na Ukrajině občanská válka, revoluce a boje, bude to pro Rusko skvělé. Řekněme, že Rusko na Ukrajině zvítězí, další úkol bude zničit NATO a na druhém místě Evropskou unii.
Pokud Ukrajina prohraje, Spojené státy přijdou o své vedoucí postavení na světové scéně, protože Čína se okamžitě pokusí získat Tchaj-wan.
Pokud Ukrajina prohraje, Spojené státy přijdou o své vedoucí postavení na světové scéně, protože Čína se okamžitě pokusí získat Tchaj-wan. Tím pomůže Rusku zničit NATO. Pokud čtete čínské ideologické strategie, je v nich NATO nepřítel, agresivní blok. Zničení bloku Spojených států amerických a Evropské unie je pro Rusko a Čínu skvělé.
Pokud Ukrajina prohraje, bude to prohra Spojených států, a jsem si jistý, že Rusko napadne Pobaltí. Budou probíhat debaty o aktivaci Článku 5 (článek Severoatlantické smlouvy, na jehož základě smluvní strany považují ozbrojený útok proti jedné nebo několika z nich za útok proti všem a zavazují se v takovém případě přispět na pomoc napadeným členům, pozn. red.). Myslím si, že k tomu ale nedojde, protože některé státy řeknou ne – Maďarsko, možná Slovensko. Další na řadě bude Moldavsko a Rumunsko. Opět se bude debatovat o Článku 5, ale tentokrát řekne ne ještě více států, protože se Rusko bude zdát nezastavitelné. To bude pro demokracii v Evropě absolutní katastrofa. Tohle je realita.
Jak bude z vašeho pohledu vypadat Ukrajina za pět, deset let?
To je velmi těžká otázka. Doufám, že to bude demokratický stát. Nejsem si jistý, zda do té doby skončí válka, ale pokud bude Ukrajina v příštím roce úspěšná na jihu země a Spojené státy budou Ukrajinu podporovat, bude to pro Putina špatná zpráva. Možná dojde i k nějakým vnitřním procesům v Rusku. Válka ale bude pokračovat na Donbase poblíž hranic s Ruskem, protože Rusko bude moct střílet rakety a vypouštět drony z vlastního území. To může zvrátit změna režimu v Rusku, ale nejsem si jistý, zda se změní v nějaký lepší režim.
Doufám, že Ukrajina bude blízko členství v Evropské unii. Myslím si, že dojde i k transformaci NATO, které bude více zodpovědné za to, co se děje mimo něj. Nyní je NATO vnitřně orientovaná organizace, proto není možné mluvit o členství Ukrajiny, dokud neskončí válka. Pokud se bude NATO orientovat i na vnější stabilitu, tak by jeho členem Ukrajina být mohla.
