Chybí výraz. Definice, jak trefit reál a pohled na rok, který prošel. Nesedí nic: kde byl dobrý, nebyl dlouhý. A kde byl dlouhý, nebyl dobrý. Radost z vlády bez zlodějen Hotentota kalí válka u souseda. U přítele. Putinova genocida. Nádech země po covidu dusí válka, co huntuje peněženky. Voda na mlýn zrádcům země a krysařům lůzy. A pohřeb věčné pomsty, hradní nenávisti, zločinu a vlastizrady střídá souboj figur se škraloupy v historii.

Osoby čisté v duši, ctihodné i v minulosti a s mravy bez zápachu nám tu (sic!) třicet let po Havlovi politika bohužel nenabídla. Tak lžeme sami sobě, rveme se za kompromisy cizí minulosti a frustraci z té mizérie křičíme jeden na druhého.

Dále čtěte

Rozhodnutí o prezidentovi se blíží. Češi by měli být zodpovědní. Největší šanci porazit Babiše má Pavel

Ačkoli stále doznívají vánoční svátky, Česko se pomalu, ale jistě ocitá zpět na zásadní křižovatce. Velmi se přitom bojím, že…

Neslyšíme, oslepli jsme: dál, než za příběhy s girlandami marketingu pro klid v duši nevidíme. Kdo může, ať se modlí za naději, nebo aspoň drží knoflík přání, že horší to už nebude.

Ten rok, co právě míjí naše žití, měl i světlo, ne že ne. Vládu, za kterou se nestydíme. Jež zvedla kredit země na Západě a zvládá krizi, co mrazí z Ruska. Premiéra s empatií, úrovní, vzděláním a nonšalancí. Ne ostudu, zločince a primitiva.

Vládu svobody a demokracie, ne bolševického udavače. Byť má v partajích taky žáby na prameni: duší „nácky“, kteří si v ničem nezadají s Okamurou, nebo partajní „bratrovrahy“ s techtlemi pro Babiše, či inkviziční křiváky v puse s Kristem, ale s duší Jidáše. A pak hlupce s dozimetry. Přes to všechno „pořád dobrý“. Česká paměť bývá krátká, tak buďme rádi za tu změnu.

Nadchází rok se strachy i nadějemi. Kde bude dobrý, ať je dlouhý. Buďme dobří a hlavy vzhůru!