Nový pomník výsadku parašutistů Kubiše a Gabčíka v Nehvizdech u Prahy FOTO: ČTK/Kamaryt Michal
FOTO: ČTK/Kamaryt Michal
Od seskoku československých vojáků Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka, Moravana a Slováka, v rámci operace Anthropoid poblíž Nehvizd u Prahy uplynulo 29. prosince 2021 osmdesát let. Parašutisté našli pomoc u místního faráře Františka Samka a místních sokolů – horoušanského mlynáře Břetislava Baumana s manželkou Emilií, Františka Kroutila z Nehvizd a Jaroslava Starého z Šestajovic. A tak se zahraniční a sokolský odboj v protektorátu spojily, aby pomstily stovky obětí první heydrichiády (489 lidí bylo zastřeleno a 1673 posláno do koncentračních táborů) a potrestaly toho, jenž prohlásil, že Čech nemá na českém území co pohledávat.
Zdánlivý klid v protektorátu narušila 29. 12. 1941 také skupina Silver A, jež seskočila za Poděbrady u obce Senice, a skupina Silver B seskočivší u Kasaliček u Přelouče. Ekonomická a kulturní germanizace a sociální demagogie vedoucí k odpolitizování českých obyvatel, tedy ke ztrátě národní identity, již běžela v plném proudu. Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich měl konečné řešení české otázky připravené: germanizovat, vysídlit, hlavně inteligenci zlikvidovat.
České vysoké školy byly od 17. 11. 1939 již zavřené, ale český dělník vyrábějící zbraně pro Říši musel podle Heydricha „dostat nažrat“. Ale 27. května 1942 byl šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti, jedoucí z Panenských Břežan do Černínského paláce, z „domova“ do práce, zraněn Kubišem hozenou bombou anglické výroby v zatáčce tehdejší Kirchmayerovy (přibližně Zenklovy) ulice směřující z Kobylis do Libně. Gabčíkův samopal Sten Gun se předtím zasekl.
Atentátu byli vedle domácích odbojářů přítomni další padákoví agenti, jak je nacisté nazývali, Josef Valčík a snad Adolf Opálka. Vysoký nacistický pohlavár, smrtihlav, zemřel 4. června 1942 na sepsi. Běsnící nacisté vyhlásili další stanné právo, za druhé heydrichiády opět umírali nevinní lidé, nervy národa byly vybičovány do krajnosti.
Sedm parašutistů různých skupin se skrylo v pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze, tři týdny až do Čurdovy zrady 16. 6. 1942 však nacisté nic a nikoho neodhalili. Sedm hodin trval 18. června 1942 následný boj Adolfa Opálky, Jana Kubiše, Jozefa Gabčíka, Josefa Bublíka, Jana Hrubého, Jaroslava Švarce a Josefa Valčíka proti přesile, naši vojáci padli.
Jejich jména nalezneme na pamětní desce na střelami rozdrásané zdi, jejich busty v kryptě kostela přeměněné na Národní památník hrdinů heydrichiády. Před vchodem do kostela jsou na černých mramorových sloupech vyznačeny stovky jmen pomocníků parašutistů, kteří byli zastřeleni na střelnici v Kobylisích, v kasárnách v Ruzyni a 264 mužů, žen a dětí v koncentračním táboře v Mauthausenu během 24. října 1942.
Pod písmenem B čteme Bauman Břetislav a Baumanová Emilie, jejich v době zatčení dvouletý syn Svatopluk přežil válku v Thomayerově nemocnici v Krči pod dozorem gestapa. Pod písmenem S je uveden Jaroslav Starý. František Kroutil odešel po válce do emigrace, cenné údaje poskytl honební hajný Alois Šmejkal.
Za schvalování atentátu byl na rozkaz gestapa z Kolína poslední hodinu stanného práva 3. července 1942 v 19 hodin popraven v pardubickém Zámečku Vladimír Jankovský z Úval. Mezi deseti zastřelenými byla jedna žena, Marie Skořepová z Peček, a Josef Bláha a JUDr. Emil Říha z Českého Brodu.
Odplata za atentát byla strašná: 1585 zastřelených plus počet umučených vězňů v koncentračních táborech. Včetně našich židovských obyvatel dosahuje kolem 5000. Celý svět si uvědomil, také po nacisty vyhlášeném tzv. právním aktu vyhlazení Lidic a Ležáků, že klid a spokojenost v Protektorátu Čechy a Morava jsou jen zdánlivé.
V důsledku událostí odvolaly vlády Velké Británie a Francie své podpisy pod mnichovskou smlouvou. V červenci 1942 uznaly československou vládu v exilu Sovětský svaz a Velká Británie, v září 1942 Svobodná Francie, což posílilo mezinárodní postavení našeho exilu v čele s Edvardem Benešem.
V místě seskoku Kubiše a Gabčíka byl nad dálnicí v roce 2010 odhalen pomník, který ale bude součástí nádraží vysokorychlostní železniční dráhy. Proto představitelé městyse Nehvizdy odhalili 29. prosince 2021 ve 13 hodin nový památník v ulici U Hřbitova, pozváni byli příbuzní obou parašutistů a odvážných sokolů, církevní hodnostáři pravoslavní a katoličtí, historikové a starostové z okolí a všichni zájemci. Parašutisté Armády České republiky předvedli seskok, Československá obec legionářská vyslala kolonu historických vozidel. V sokolovně byla připravena putovní výstava o výcviku čs. parašutistů ve Skotsku a kulturní program.
V Nehvizdech stojí již památník obětem 1. světové války, také památník obětem 2. světové války. Památník připomínající bývalý mlýn a odvahu Baumanových se nachází naproti rybníku v Horoušanech. U stanice tramvaje Vosmíkových v Libni lze nalézt desku s upomínkou na atentát, na pražské radiále Prosecká byl na sloupu instalován památník Operace Anthropoid a domácího odboje. Jsme schopni jejich poselství porozumět?
Za 2. světové války zahynuly statisíce československých občanů na popravištích, v koncentračních táborech, na nucených pracích, na východní a západní frontě včetně bojů v Asii a Africe, také při přestřelkách se členy gestapa. Bez jejich obětí by svobodný český národ neexistoval. Jsme dnes připraveni svobodu bránit?
PhDr. Lenka Mandová je historička, germanistka a turistická průvodkyně, vydala například knihu Čsl. legionáři a Úvaly a monografii Od Panenství k Divokému západu o životě spisovatelky Marie Majerové.
