Šéf Kremlu Vladimir Putin podepsal zákon o konfiskaci majetku těm, kdo se proviní trestnými činy „proti bezpečnosti Ruské federace, zejména šířením falešných informací o ruské armádě“. Za falešné informace považují ruské úřady i doložené zprávy o ruských válečných zločinech na Ukrajině, jako je například masakr civilního obyvatelstva v Buči a bombardování civilního obvatelstva.
„Zákon umožní konfiskaci peněz, cenností nebo jiného majetku použitého nebo určeného k financování trestné činnosti proti bezpečnosti Ruské federace, jakož i zbavení čestných titulů na základě rozhodnutí soudu za následující trestné činy: šíření vědomě nepravdivých informací o použití ruských ozbrojených sil a veřejné výzvy k extremistickým aktivitám,“ píše agentura Interfax.
Trestat se budou i výzvy k sankcím proti Rusku a ruským občanům.
Pavel Krašeninnikov, předseda výboru Státní dumy pro státní výstavbu a legislativu, v komentáři k zákonu prohlásil, že konfiskace zmíněné v návrhu zákona by neměly být zaměňovány s opatřeními používanými v sovětských dobách. Poslankyně Irina Pankina mluví o zabavení peněz a majetku získaných „ze žoldnéřských pohnutek a také majetku použitého k financování takové činnosti“.
Web extremistických pravoslavných nacionalistů Tsargrad.tv připravovaný zákon chválí a brání proti kritice. Podle webu „diskuse o zákonu o konfiskaci majetku zahraničních agentů vedla k výkřikům o ‚masových represích‘ v totalitním Rusku“. Citován je podnikatel a nacionalistický aktivista Konstantin Malofejev. Ten říká, že jde jen o „konfiskaci majetku zrádců“, což podle něj není represe. „To není represe. Represe byla ve třicátých letech, kdy byli lidé odváženi z domovů v černých autech neznámo kam a pak mizeli. To byla represe. A nyní máme k represi velmi, velmi daleko.“
Pak Malofejev připomíná, že „v období skutečných represí, takzvaného velkého teroru, bylo popraveno asi 700 tisíc lidí“. Nic takového se podle něj v Rusku neděje a „nepřátelská propaganda“ jen využívá asociací, jaké Rusové se slovem represe mají.
Článek cituje slova kremelského vůdce Putina jako doklad toho, že v Rusku o žádný útlak nejde:
„Pro nás je důležitější, aby se nic podobného v dějinách naší země neopakovalo, protože to všechno jako celek způsobilo našemu lidu a našemu státu obrovské nenapravitelné škody. Absence práva jako takového při rozhodování o osudech lidí je nepřijatelná, pokud chceme, aby země měla budoucnost.“
Tento týden byl k pěti letům vězení odsouzen známý ruský sociolog Boris Kagarlickij, a to za příspěvek na telegramu o výbuchu na Krymském mostě v říjnu 2022. Sociolog ironicky komentoval, že propaganda při referování o válce používá mlhavý a deformovaný jazyk. Soud rozhodl, že Kagarlickij chtěl „zdiskreditovat státní orgány“. Komentátoři soudí, že jde o záminku a důvodem odsouzení je spíše Kagarlického protiválečný postoj a zmínky o podnikatelských kruzích spojených s Putinem.
Kritizoval také ideologické obhájce kremelské politiky.
„Prokremelští politologové se nacházejí v druhé polovině 18. století. Jejich úroveň strategického myšlení, chápání politiky, ekonomiky a geografie jsou přinejlepším z doby sedmileté války: zhruba tak, jak byla Evropa vnímána na dvoře Alžběty Petrovny. Problém je v tom, že tehdy to byl adekvátní pohled na realitu, a dnes není,“ napsal například sociolog.