Ázerbájdžán zahájil v úterý vojenskou operaci s cílem převzít kontrolu nad Náhorním Karabachem, přičemž během bojů podle místních úřadů zahynuly desítky lidí a stovky jich byly zraněny. Vzrostly obavy z nového konfliktu mezi Baku a Jerevanem. Ve středu v útocích podle místních arménských úřadů ázerbájdžánské jednotky pokračovaly. Odpoledne však Ázerbájdžánci souhlasili s příměřím
Úřady Náhorního Karabachu přistoupily na ruský návrh ohledně příměří, které má ukončit boje s Ázerbájdžánem. Informuje o tom stanice BBC na svém ruskojazyčném webu nebo agentura Interfax s odvoláním na informační centrum mezinárodně neuznané separatistické republiky. Prohlášení centra rovněž hovoří o odzbrojení karabašské armády a stažení těžké techniky z horské enklávy, píše BBC. Boje měly podle ní utichnout dnes ve 13:00 místního času (11:00 SELČ). Ázerbájdžán podle agentur následně potvrdil dosažení dohody o pozastavení bojů v regionu, které začaly o den dříve.
Ázerbájdžánská vojenská operace si vyžádala nejméně 27 mrtvých, včetně dvou civilistů, a 138 zraněných, z nichž je 29 civilistů, uvedl podle tiskových agentur ombudsman mezinárodně neuznávané karabašské republiky Gegham Stepanjan. Později uvedl, že z 16 lokalit v Náhorním Karabachu bylo evakuováno na 7000 lidí, napsala agentura AFP.
Karabašské síly podle agentury Reuters uvedly, že Ázerbájdžán prolomil jejich linie, zmocnil se některých výšin a strategických silničních uzlů a jim nezbývá, než přijmout návrh na příměří. Ve čtvrtek se mají konat rozhovory mezi zástupci arménských obyvatel oblasti a ázerbájdžánskými úřady o budoucnosti regionu a etnických Arménů, kteří tam žijí.
Baku mezitím informovalo o dosažení dohody o pozastavení „protiteroristických opatření“, jak nazývá svou operaci v Náhorním Karabachu, a to od dnešních 13:00 místního času.
Francouzský prezident Emmanuel Macron odsoudil „co nejrozhodněji“ ázerbájdžánské použití síly a naléhal na okamžité zastavení ofenzívy. Po telefonickém rozhovoru s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem požadoval „bezodkladné obnovení jednání o východisku z humanitární krize v Náhorním Karabachu a nastolení spravedlivého a trvalého míru mezi Arménií a Ázerbájdžánem a zaručení práv a bezpečnosti obyvatel Náhorního Karabachu“, uvedla agentura AFP.
K apelům se přidalo české ministerstvo zahraničí, které na sociální síti X uvedlo, že sleduje zprávy z Náhorního Karabachu s velkým znepokojením. „Vyzýváme k okamžitému ukončení vojenských aktivit. Plně podporujeme angažmá Evropské unie. Návrat k reálnému dialogu Baku s karabašskými Armény je naléhavý,“ zdůraznilo.
Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale žijí v něm převážně etničtí Arméni. Enklávu za podpory Jerevanu i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. Během šestitýdenních bojů svedených s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s enklávou i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem, které tam má od té doby asi 2000 vojáků, kteří mají roli mírových sil.