Kulatý stůl na téma "Jak zlepšit systém pomoci obětem násilí" FOTO: Senát PČR / se souhlasem
FOTO: Senát PČR / se souhlasem
Senátní Výbor pro sociální politiku v pátek na půdě horní parlamentní komory uspořádal kulatý stůl na téma „Jak zlepšit systém pomoci obětem násilí“. Cílem byla diskuse o tom, jak Istanbulská úmluva přispěje k lepší pomoci zranitelným skupinám v české společnosti, jako jsou ženy, děti a senioři. Odborníci i senátoři připomněli, že úmluva pomůže v prevenci násilí a zlepší a zrychlí kroky, které je v této problematice potřeba podnikat.
Istanbulská úmluva neboli Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí rozděluje dlouhodobě českou společnost. Na její ratifikaci stále není politická shoda, přestože ji Česko podepsalo již v roce 2016. Odpůrci dokument označují za ideologický a trvají na tom, že problematiku lze řešit českým právem.
„Setkání umožnilo rozvést debatu o domácím násilí s odborníky různých oblastí, kteří znají jak český, tak mezinárodní kontext Úmluvy proti násilí, pracují s oběťmi domácího násilí, ale také osobami, které se staly oběťmi sexuálního zneužívání. Veřejnost podle dostupných průzkumů často netuší, o jak závažné téma se jedná,“ řekla na páteční akci předsedkyně Výboru pro sociální politiku Miluše Horská (KDU-ČSL).
„Naším cílem nesmí být pouze řešení následků násilí na ženách, ale také vytvoření podmínek, aby se mu předcházelo a aby se dělo v co nejmenší možné míře. Věřím, že ratifikace Úmluvy proti násilí takové podmínky pomůže vytvořit,“ řekl v úvodním slovu 1. místopředseda horní parlamentní komory Jiří Drahoš.
Předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil (ODS) ve svém projevu připomněl odkaz prvorepublikové senátorky Národního shromáždění Československa Františky Plamínkové, která se mimo jiné zasloužila o to, aby ženy mohly volit. „Není to tak dávno. Dneska jsme v situaci, kdy se bavíme o dalších věcech, které ženy nemohou nebo mohou, ale s daleko většími obtížemi než muži. Jsem přesvědčen, že současnou vůlí senátu je dělat vše pro to, abychom to odstranili a abychom se proti těmto nespravedlnostem postavili. A přesně o tom je Úmluva proti násilí – je to tom, že musíme dělat všechno pro to, aby ženy nebyly více napadány, více znásilňovány a více uzurpovány než muži. A aby v našich rodinách nemělo násilí místo. To je princip a smysl té Úmluvy.“
Mezi dalšími senátory, kteří se pro ratifikaci úmluvy vyslovili, byli také Marek Hilšer, Adéla Šípová, Lumír Kantor, Václav Láska, David Smoljak a Ondřej Šimetka. Akci spoluorganizovala také senátorka Hana Kordová Marvanová.
Kromě senátorů ale na akci dorazili i další politici. „Istanbulská úmluva se týká obrovského problému násilí na lidech. Tedy utrpení, strádání a k tomu i velkých škod. Pomáhá, kde jsou pravidla dobrá, zásadně pak v zemích, kde je ochrana slabá. Na její ratifikaci v ČR stále čekáme. Nepochopitelně. Tak málo jsme odolní k dezinformacím,“ napsal na sociální síti europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
Pro ratifikaci je dlouhodobě také vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. „Potírání domácího a sexuálního násilí je prioritou stávající vlády a také mojí prioritou v roli zmocněnkyně vlády pro lidská práva. Na Úřadu vlády ČR připravujeme nový zákon o domácím násilí, vzniká nová koncepce práce s původci domácího násilí a dlouhodobě usilujeme o zlepšení dostupnosti specializovaných služeb pro oběti a jejich děti,“ připomněla v pátek.
Podle ní by ratifikace tohoto dokumentu přinesla dvě zásadní změny. „Za prvé, všechny naše kroky by se nám činily snadněji a rychleji, protože průběžně zlepšovat systém pomoci obětem násilí by byl mezinárodní závazek Česka. Za druhé, ratifikace Úmluvy by znamenala, že prevence domácího a sexuálního násilí se stane trvalou prioritou Česka bez ohledu na to, jaká vláda je zrovna u moci,“ uvedla Šimáčková Laurenčíková.
Úmluvu dosud ratifikovalo 37 států Rady Evropy, včetně 21 států Evropské unie. 1. října Úmluva vstoupila v platnost v EU a zavazuje nejen ji jako celek, ale i jednotlivé členské státy. Česká republika je jednou z posledních šesti zemí EU, které tento dokument dosud neratifikovaly.
