Vláda zvyšuje minimální mzdu navzdory podnikatelům, kteří považují její opakovaný skokový růst za rizikový pro malé firmy a živnostníky. Pokračující atak státu jim nařizuje zvýšit mzdové náklady a vážně ohrožuje hlavně malé prodejny na venkově, už tak zasažené vládní byrokracií v čele s EET.
Premiér Andrej Babiš se pochlubil „dobrým kompromisem“. Minimální mzda vzroste od ledna příštího roku o 1250 korun na 14 600 korun. Tento „kompromis“ se ovšem netýkal zaměstnavatelů, kteří byli ochotni kývnout na 700 korun. Vláda se tímto populistickým honem za politickými body ocitá mimo ekonomickou realitu a poškozuje podnikatelský sektor.
Tlak na zvyšování nákladů
Růst minimální mzdy už několik let po sobě výrazně předbíhá růst průměrné mzdy. Od výše minimální mzdy se odvíjí i tzv. zaručená mzda. Vyplácí se v osmi stupních, přičemž nejvyšší odpovídá dvojnásobku minimální mzdy. V případě jejího zvýšení na 14 600 korun vzroste zaručená mzda až na 29 200 korun, což se už dotýká širokého okruhu zaměstnanců.
Celkové mzdové náklady zaměstnavatelů jsou samozřejmě ještě vyšší, takže jim budou peníze kvůli vládním direktivám chybět jinde. To se děje v době, kdy zpomaluje ekonomika a ubývají zakázky, což se projevuje i na klíčovém německém trhu.
Zatímco si premiér Babiš, jehož problémy malých a středních firem nikdy nezajímaly, koaliční dohodu pochvaluje, ostře proti jsou podnikatelé. Tentokrát i jinak vůči vládě konformní Asociace českého tradičního obchodu, jejíž předseda Zdeněk Juračka je nadšeným propagátorem EET. Ještě loni tlačil na důraznější kontroly, které považoval za nedostatečné.
Likvidační krok
Asociace českého tradičního obchodu dnes považuje plány na zvyšování minimální mzdy za nebezpečný krok, který může výrazně ovlivnit život lidí na venkově. Hrozí, že pro některé venkovské obchody bude likvidační.
Tajemník asociace Jan Hrdina na serveru Podnikatel varuje, že „setrvalý tlak na opakované navyšování minimální mzdy může ohrozit existenci malých prodejen potravin, které zajišťují obchodní obslužnost venkova a malých měst“.
Mzdové náklady bývají často nejvyšším nákladem obchodníků. Za současného stavu je tedy reálné, že další zvýšení minimální mzdy zaměstnancům nepomůže, ale naopak je o práci připraví, protože obchodníci takový tlak ekonomicky nezvládnou a prodejnu budou muset uzavřít.
Podobně kriticky se na vládní hrátky s minimální mzdou dívá prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jan Wiesner. „Můžeme mzdy navyšovat tam, kde to ekonomika dovolí. Ty návrhy z vlády nemají ekonomické parametry,“ uvedl v České televizi.
Trvalý tlak na zvyšování mzdových nákladů je podle Wiesnera vážnou překážkou. „Brání malým a středním podnikům v inovacích, které jim zajistí konkurenceschopnost do budoucna,“ prohlašuje.
Podraží služby
Hospodářská komora zase upozorňuje, že po aktuálním navýšení minimální mzdy mnoha firmám nezbude nic jiného než zvýšit ceny. Podle mluvčího komory Miroslava Dira budou nejvíce zasaženy ty obory, kde pracují zaměstnanci s nižší či žádnou kvalifikací.
„Ke zdražování dojde především ve službách, kde je podíl nízkokvalifikované práce největší. Jedná se například o závodní stravování, opravy a stavební práce v domácnostech, úklidové a ubytovací služby, autodopravu a další,“ dodal Diro.
Přes tyto varovné ukazatele stojí na druhé straně pomyslné barikády odbory, které si představovaly růst minimální mzdy ještě o 400 korun vyšší. U Středuly a jeho soudruhů však nelze čekat racionální přístup. Tradičně se snažili prosadit maximum přes upadající sociální demokracii.
Havlíček nehnul prstem
I tak je kompromisní výsledek pro malé a střední podnikatele tristní. Kde zůstal ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který se tak verbálně pere za podnikatele, a přitom ve vládě pustí každou „zločinnost“, která jim hází klacky pod nohy?
Havlíček, který do vlády přišel z Asociace malých a středních podniků a živnostníků, už tehdy patřil mezi nejloajálnější spojence premiéra Babiše a propagoval vládní politiku (EET) proti zájmům malých podnikatelů. Ani teď pro ně nehnul prstem, ačkoli si musí být dobře vědom, jaké těžkosti přináší malým firmám prudký růst minimální mzdy.
Je skutečně tragické, když o takto citlivém parametru vyjednávají ministryně Jana Maláčová a Alena Schillerová, které už mnohokrát prokázaly, že na názory podnikatelů kašlou, a podbízejí se specifické skupině zaměstnanců.
Likvidace venkovských prodejen
Minimální mzda se za vlád ANO a ČSSD zvýšila o 60 procent a tomuto náporu ještě není konec, příští rok má pokračovat. Jejich společnými zásahy trpí především venkov, když se prorocky naplňují slova Havlíčkovy předchůdkyně Marty Novákové.
„Malé prodejny na vesnicích jsou už nyní často na hranici ziskovosti, či jsou dokonce mírně ztrátové. Zvýšení minimální mzdy to ještě prohloubí,“ tvrdila Nováková ještě v roli prezidentky Svazu obchodu a cestovního ruchu už v říjnu 2016.
„Tyto prodejny hrají důležitou sociální roli a představují jediné možné místo nákupu pro starší a imobilní obyvatele,“ uvedla tehdy Nováková s tím, že uzavření těchto obchůdků povede ke zhoršení obslužnosti venkova. To se nakonec potvrdilo.
K úbytku malých venkovských prodejen docházelo i předtím, ale nájezd nové byrokracie v kombinaci se skokovým zvyšováním minimální mzdy tento trend značně urychlil. Během dvou let po zavedení EET ukončilo provoz jen na venkově celkem 1595 obchůdků.
Tento počet bohužel nebude kvůli letošní vánoční nadílce Babišovy vlády konečný.
