Ilustrační foto FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Od vyhlášení nouzového stavu uplynulo pět měsíců a drtivá většina živnostníků a malých firem se dosud přes vládní proklamace nedočkala odpovídající podpory. Většina programů je pro ně nedostupná nebo nestačí, a na stovky tisíc podnikatelů s nejasnou budoucností čeká odložený start EET.
Zatímco ministr Karel Havlíček založil speciální skupinu na záchranu krachujících česko-čínských aerolinek Smartwings Babišova přítele Šimáněho, stovky tisíc živnostníků a malých firem, kterým stát znemožnil podnikat, se musí spolehnout hlavně na vlastní síly. Vládní pomoc k nim po vypnutí ekonomiky vůbec nedorazila nebo jen symbolicky, zatímco řada jejich povinností je jen o několik měsíců odložena.
Nenechám ekonomiku na holičkách
Premiér Andrej Babiš pro portál Novinky opakoval mantru, jak vláda nesmí nechat ekonomiku na holičkách. Gigantické zadlužování ospravedlňuje tím, že „zatočil s karuselovými obchody, zavedl kontrolní hlášení, EET, zrušil daňový ráj v Praze, měl přebytkové rozpočty a v minulých letech vybral stovky miliard navíc“.
Vláda ale dosud přesvědčivě neprokázala, nakolik je větší výběr daní skutečně dílem represívních nástrojů a nakolik se do něj promítly příznivý ekonomický růst a nízká nezaměstnanost. To je především zásluha podnikatelského sektoru, zatímco vláda jen posilovala byrokracii, sankce a kontroly.
Samostatnou kapitolou je elektronická evidence tržeb, ze které se stal symbol tažení Babišovy administrativy proti malým podnikatelům, plošně cejchovaným na podvodníky. Související výběr daní přitom ve skutečnosti sotva vyrovná vyvolané vyšší náklady na provoz státní správy.
Kapka v daňovém moři
Administrativní povinnost, v této podobě platná jen v některých balkánských zemích, o to nesmyslněji vyniká dnes, kdy vláda očekává výpadky daňových příjmů jen letos přesahující 200 miliard korun. Přesto hodlá rozhazovat stovky miliard na předvolební dárečky, nechce šetřit a netrápí ji rozpočtová odpovědnost.
Start třetí a čtvrté vlny EET, týkající se 300 tisíc podnikatelů především z oblasti řemesel, služeb, výroby, ale třeba i praktických lékařů, je odsunut z května na leden příštího roku. V té době se bude stále mnoho z nich potýkat s dopady koronakrize a od státu by očekávali spíše snížení než růst povinností a nových nákladů. Zároveň byl do té doby pozastaven dohled finančních úřadů nad zprovozněnými systémy EET v restauracích, ubytovacích zařízeních a obchodech, které patřily k nejvíce zasaženým oborům.
Zmrazení EET jen prokazuje její zbytečnost a rozpočtovou zanedbatelnost. Přesto vláda, která nyní razantně přehodnocuje některá svá jiná předsevzetí, na jejím pokračování stále trvá.
Arogance státní moci
Deníku FORUM 24 to potvrdil šéf Podnikatelských odborů Radomil Bábek. Nedávno jednal s Alenou Schillerovou a předal jí řadu návrhů, jak ochránit malé podnikatele a živnostníky. Zároveň se ministryně dotázal, zda mohou počítat s tím, že nebudou od 1. ledna opět spouštět EET, když ona i premiér v březnu prohlásili, že je to pro ně přílišná zátěž. Zajímalo ho rovněž, jak uspořila za úředníky, dříve vykonávající desítky tisíc kontrol EET ročně.
„Obě odpovědi Aleny Schillerové jsou učebnicovým příkladem arogance státní moci. Na první otázku jen lakonicky prohlásila, že od ledna bude EET spuštěna pro všechny. Zjevně jí jsou potíže malých firem a živnostníků úplně lhostejné. A odpověď na druhou otázku měla dokonce charakter nehorázné lži: Úředníci prý kontrolovali a vraceli tzv. kompenzační bonus. Naše vrchnost je opravdu nestydatá,“ uvedl Bábek.
Kontroly vyplácení měsíční dávky 25 tisíc korun skutečně probíhají, přitom ministryně financí ujišťovala, že se nechystají. Opravdu se všichni podílejí na kontrolách tohoto příspěvku, který má spíš charakter „kapesného“ v porovnání s často stovkami tisíc korun za fixní náklady a ušlé tržby na jednu zavřenou provozovnu?
Přiživit zlobu a závist
„Jsem si jist, že i všichni vládní úředníci a politici jsou si již vědomi zbytečnosti a škodlivosti EET v naší ekonomice. Andrej Babiš se však udrží u moci jen tehdy, když si udrží svoje nynější voliče. V nich potřebuje živit jejich zlobu, nenávist a závist, a k tomu potřebuje vnitřního nepřítele. Zaměřil se na živnostníky a malé podnikatele, z nich udělal fackovacího panáka a předhodil je svým voličům jako návnadu,“ uvažuje Bábek o nevyřčených důvodech, které vládu vedou k udržení EET, a dodává:
„EET je nástrojem, kterým Babiš zviditelňuje živnostenské ,zloʻ. Říká svým voličům: ,Vidíte, vy slušní důchodci a zaměstnanci, ti lumpové živnostníci podvádějí, ale já jsem na ně vyzrál a dal jsem jim na krk EET. A podívejte se, jak se to těm živnostníkům nelíbí.ʻ A Babišovi voliči se tetelí radostí a živnostníkům to přejí! Proto nemůže Babiš od EET ustoupit, protože jeho voliči by mu to neodpustili.“
Elektronická evidence tržeb je podle Bábka zbytečná, protože do státního rozpočtu nic navíc nepřináší, a naopak je velmi zatěžující, protože na ni podnikatelé i stát vynakládají miliardy ročně. Lpění na EET, jako ostatně na dalších zbytečných podmínkách a povinnostech pro malé firmy a živnostníky, je důkazem postoje vlády, která se k nim chová „lhostejně a přezíravě a dokonce až nepřátelsky“.
Složitě přístupná podpora
O tom svědčí i nastavení dalších programů na podporu podnikání, jimiž se vláda tak okázale chlubí. Převážně jsou nastaveny tak, že se k nim drtivá většina ze stovek tisíc živnostníků a malých firem nedostane nebo jsou pro ně nevýhodné.
Na všechny úvěrové programy zatím dosáhlo jen něco málo přes čtyři tisíce firem, což je zlomek všech, které se potýkají s ekonomickými problémy. Složitou administrativu má i program Antivirus na částečnou úhradu mezd zaměstnanců ohrožených propouštěním. I ten je svým nastavením vhodný spíše pro velké firmy.
Podobně je na tom program COVID-nájemné, kde stát hradí polovinu nájemného, pokud se nájemce dohodne s pronajímatelem na slevě 30 procent. Z předpokládaných 150 tisíc firem zatím využilo tuto dotaci 1400, zhruba jedno procento. Rovněž čelí kritice, že je výhodný pro velké realitní firmy a majitele velkých nákupních center.
Podnikatelská praxe je v ostrém kontrastu s vládní propagandou. Předseda Asociace rodinných firem (kam jistě nespadá Agrofert) Jan Pavelka potvrzuje, že většina jejích členů na podpůrné programy nedosáhla a nic od státu ani nečekala. „Pravidla byla příliš složitá, takže jsme se většinou spoléhali sami na sebe,“ řekl Deníku. A vláda s tím jaksi automaticky počítá.
