Vládní sociální demokraté podpoří dnes ve Sněmovně mimořádný bod k možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle místopředsedy ČSSD Ondřeje Veselého strana chce, aby se odpovědí na auditní zprávu Evropské komise (EK) k premiérově střetu zájmů zabýval také Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). V usnesení dnešní schůze má podle ČSSD také zaznít, že v případě, že bude stát muset vracet část dotací, peníze bude vymáhat po holdingu Agrofert.

Předseda KSČM Vojtěch Filip uvedl, že by odpověď na auditní zprávu měl projednat orgán Sněmovny. Vhodný by podle něj byl kontrolní výbor, jenž je pověřený tím, aby činnost kabinetu kontroloval a komunikoval s evropskými orgány. S tím, že by odpověď kontroloval NKÚ, Filip nemá problém.

Výzvu opozičních politických stran, aby odpověď vypracovali ministři, kteří nejsou odpovědní za dotčené resorty, považují komunisté za neústavní. „Pokud má konkrétní ministr konkrétní odpovědnost a my tu odpovědnost sejmeme, v tom případě jsme v situaci, kdy takový postup může kdokoli zpochybnit. Kdokoli z auditního orgánu může zpochybnit odpověď, protože bude chtít odpověď konkrétního odpovědného ministra,“ řekl Filip.

Babiš vložil své firmy kvůli zákonu o střetu zájmů v únoru 2017 do svěřenských fondů. Podle návrhu auditní zprávy EK má Babiš na Agrofert dál vliv a současně má jako předseda vlády vliv i na použití unijních peněz. Česku proto hrozí, že by mohlo podle návrhu zprávy vracet do rozpočtu Evropské unie kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal.

Babiš není podle opozice schopen vyjednat dotace na příští období

Poslanci se dnes ve Sněmovně budou podle předsedy Starostů a nezávislých (STAN) Víta Rakušana mimo jiné ptát, jak vláda bude vyjednávat o dalším programovém období Evropské unie. Premiér Andrej Babiš (ANO) je podle něj vzhledem k podezření ze střetu zájmů zátěží, ze své pozice je ale logicky zodpovědný za jednání. Podle předsedy TOP 09 Jiřího Pospíšila Babiš nebude schopen peníze na období do roku 2027 vyjednat. Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) pak premiéra označil za lupiče evropských peněz.

V případě, že Babiš neodstoupí, bude TOP 09 iniciovat hlasování o nedůvěře kabinetu. Nynější situace je podle Pospíšila blamáží, která oslabuje pozici Česka v zahraničí a na trzích.

Před mimořádným bodem promluví podle informací opozice ve Sněmovně Babiš a další čtyři ministři hnutí ANO, řekl Rakušan po společném jednání lídrů opozičních stran. Už v pondělí avizoval projev ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Pospíšil v tomto ohledu mluvil o politicích Babišova bývalého holdingu Agrofert. Opozice, která během dne připraví usnesení, očekává útočné a ufňukané projevy a procedurální obcházení schůze ze strany ANO.

Opozice bude podle Rakušana vyžadovat reakci nejen předsedy vlády, ale také například ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO). „Budeme se ptát na to, proč jsou z českých národních zdrojů, tedy z peněz českých daňových poplatníků, nadále vypláceny peníze pro holding Agrofert. Budeme se ptát, zda ministerstvo financí zaujme nějakou jasnou taktiku a strategii v tom, jestli bude po holdingu Agrofert na základě těchto zjištění chtít finanční prostředky do státního rozpočtu vrátit zpět,“ poznamenal předseda STAN.

Dotazy chce opozice položit také předsedovi poslaneckého klubu KSČM a předsedovi dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu Pavlu Kováčikovi. „Budeme se ptát, proč i na této bázi stále plynou finanční prostředky do holdingu Agrofert, když je jasně vysloveno podezření na premiéra ve střetu zájmů,“ doplnil Rakušan. Ze SZIF bylo holdingu Agrofert od roku 2012 do letošního dubna vyplaceno zhruba 6,52 miliardy korun.

Opoziční poslanci si podle Rakušana neumí představit, že Babiš může být osobou, která bude za Česko vyjednávat programovací období let 2021 až 2027. „Neradi bychom dopustili, aby on svou kauzou potenciálně přivodil další nebezpečí, a to, že do ČR finanční prostředky půjdou v omezeném množství, anebo že on prostě a logicky pro Evropskou komisi nemůže být důvěryhodným partnerem do diskuse,“ uvedl.

Kalousek poznamenal, že zpráva, podle které je Babiš ve střetu zájmů, a Agrofert by tak měl vrátit část dotací, je sice pouhým návrhem, nemyslí si ale, že by doznala radikálních změn. „Nepamatuji si, že by se nějaké zemi v konečném rozhodnutí podařilo nálezy zvrátit na sto procent,“ uvedl.

Podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného by měl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kontrolovat zprávu, kterou vypracuje vláda či ministerstvo jako odpověď na auditní zprávu EK. K dispozici by ji podle něj měla dostat i Sněmovna. Na vyjádření má Česko dva měsíce. „Pokud skutečně existuje zjevný střet zájmů, budeme znovu požadovat, aby Česká republika zastavila vyplácení dotací z národních zdrojů,“ doplnil Výborný.

Společným usnesením chce opozice vyzvat české úřady, aby přerušily proplácení projektů z EU společnostem, které jsou spravovány ve svěřenských fondech, jejichž beneficientem je člen vlády. V tiskové zprávě o tom informovali Piráti, kteří po Babišovi požadují informaci o tom, kolik peněz Agrofert od státu dostal na dotacích, veřejné podpoře, veřejných zakázkách a investičních pobídkách.

MPO prověřuje čtyři projekty z holdingu Agrofert za 250 mil. Kč

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) prověřuje kvůli auditní zprávě Evropské komise čtyři projekty holdingu Agrofert v hodnotě zhruba 250 milionů korun. Proplacená částka činí zhruba 100 milionů, řekl dnes ČTK ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO). U jednoho z projektů podle Havlíčka ale unijní auditoři chybovali. Čtyři projekty spadají do let 2015 až 2017, kdy se ve střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) mohlo postupovat podle českého výkladu práva, dodal Havlíček. O jaké projekty jde, ministr neuvedl.

Úřad má podle Havlíčka také potvrzení ministerstva spravedlnosti, že u všech projektů se postupovalo v souladu s právem. Výsledek současného prověřování na MPO bude podle Havlíčka znám do dvou měsíců.

Babiš vložil své firmy včetně Agrofertu kvůli zákonu o střetu zájmů v únoru 2017 do svěřenských fondů. Podle návrhu auditní zprávy EK, který v pátek zveřejnila média, má Babiš na Agrofert dál vliv a současně jako předseda vlády ovlivňuje i použití unijních peněz. Česku proto hrozí, že by mohlo podle návrhu zprávy vracet do rozpočtu Evropské unie kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal. Od loňského srpna platí nová unijní pravidla o střetu zájmů.

„Na čtyřech subjektech se udělal rychlý pohled na věc a z těch čtyřech oblastí se zjistilo, že u jedné udělal chybu audit EK, protože si nevšiml, že projekt nebyl v režimu emisních povolenek. Tím pádem má na to nárok,“ řekl Havlíček. Dodal, že jde o technikálii, která se vysvětlí, u dalších třech projektů je jejich posuzování otázkou výkladu. Havlíček je ale přesvědčen, že interpretace hodnotitelů z MPO, nehledě na to, o jakou šlo firmu, byla správná.

„Bohužel auditní zpráva z EK začala dříve chodit po sociálních sítích, než se dostala k jednotlivým ministrům. Ačkoliv se jedná o zprávu důvěrnou, která má indikovat nějaký stav, na který se má vytvořit smysluplná oponentura, se zpráva totálně zmarketovala,“ řekl Havlíček.

Havlíček už v pondělí v pořadu ČT Události, komentáře zmínil, že resort průmyslu se v minulosti potýkal s vysokou chybovostí projektů, proto mu byla pozastavena částka až do 19 miliard korun. To ale podle ministra nesouvisí s aktuálním návrhem auditní zprávy EK. Havlíček předpokládá, že tuto částku EK zpětně proplatí. Záležitost se táhne přes rok.