Vědci z Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP) zveřejnili svou prognózu dalšího vývoje po přijetí vládních nařízení, jejichž součástí je zákaz volného pohybu nebo úplné uzavření všech škol. Podle nich opatření nebudou dostatečná k výraznému zlepšení epidemiologické situace, pokud nedojde k uzavření méně důležitých podniků. Může za to podle nich i nepřipravené povinné testování ve firmách.
Předseda vlády Andrej Babiš nechtěl uvést přesná čísla, ke kterým by se po tomto přísném lockdownu mělo dospět. Není tak jasné, jaký přesně má Česko covidový cíl – jakých čísel by se mělo dosáhnout, aby byl zavedený lockdown skutečně efektivní.
Propočet toho, co může přijít, však provedli odborníci. Centrum pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP), jehož výzkumný tým tvoří 24 vědkyň a vědců, vydalo podrobnou analýzu, ve které poukazují na neefektivitu v pondělí zavedených opatření. Podle jejich predikce totiž vládní nařízení stavu epidemie v České republice nepomůže tolik, jak si slibuje vláda.
„Opatření, která se vláda chystá zavést od pondělka, jsou nedostatečná. I při velké míře dodržování bude ještě na začátku dubna 7000 lidí v nemocnicích, 9000 nových případů a přes 150 mrtvých denně. V nejhorším scénáři bude situace za měsíc stejná jako teď,“ varuje ve své zprávě skupina výzkumníků.
I pokud by současně nastavená opatření zabrala, v optimistickém případě se podle nich můžeme dostat na snížení reprodukčního čísla R ze současných 1,25 na 0,85. „Pak po 1–2 týdnech setrvačnosti s 12–17 tisíci případů denně bude pokles způsobený »třemi pekelnými týdny«, znamenajícími čtyři reprodukční cykly viru, sice znatelný (0,85^5 = 50 %), bude ale znamenat pouze návrat na desetitisícovou úroveň z předchozích dvou týdnů,“ uvádí BISOP.
Postupné uvolňování by tak mohlo přijít v úvahu jenom v případě, že by se dařilo držet reprodukční číslo R na hodnotě 0,85 po tři měsíce. „To je samozřejmě čistě hypotetický scénář, větší roli postupem času začne hrát přirozená i vakcinační imunita a možná i sezonalita viru, takže R začne pravděpodobně při týchž opatřeních klesat. I tak je však jasné, jak by tato cesta byla vyčerpávající,“ přibližují vědci ve své analýze, kde podrobně popisují metody, jak ke svým výpočtům dospěli.
Důležitým aspektem je významné omezení kontaktů na pracovištích, zejména pak v některých vybraných méně důležitých průmyslových provozech – pokud by došlo k omezení o 60 %, srazilo by to počty nově nakažených za 6 týdnů pod 1000 případů denně. To by nejen skutečně ulevilo nemocničním kapacitám, ale zachránilo by to 1–2 tisíce životů jen v tomto období a další tisíce v následujících měsících.
Podle centra BISOP je tak nejvhodnějším řešením, byť kontroverzním, plošně uzavřít zbytné provozy na týden až dva – s dostatečnými kompenzacemi. K tomuto rozhodnutí v minulosti dospěly i jiné evropské země – například Velká Británie nebo Portugalsko, jímž se povedlo britskou mutaci viru dostat pod kontrolu.
Po tomto razantním kroku by následovala další adekvátní opatření. Alternativou je home office a povinné pravidelné testování pracovníků kvalitními testy. Vláda tuto variantu avizuje, zatím však není testování dostatečně připravené.
Přísnější lockdown, který by zahrnul i uzavření podniků, by chtěl na pondělním jednání vlády prosadit vicepremiér a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD). „Předsednictvo ČSSD pověřilo svoje ministry, aby ve vládě navrhli uzavření průmyslových podniků, které nejsou klíčové pro chod státu,“ avizoval.
Jeho vládní kolega, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) však na tuto variantu nechce ani pomýšlet. „Jsem kategoricky proti zavírání průmyslu a není to jen na základě ekonomických argumentů, ale i na základě argumentů pandemických. Jestliže dnes chceme po průmyslu, abychom jeho prostřednictvím vytvořili desetitisíce testovacích míst, a děláme obrovský projekt plošného testování, který tady nemá obdoby, tak jim nemůžeme současně říkat, že je budeme zavírat,“ uvedl v rozhovoru pro deník Právo. Hamáček pro svůj návrh nemá ve vládě podporu, uzavírat podniky nechce ani premiér Babiš.