Celých 86,6 procenta Rusů toleruje a podporuje potenciální útok na území Evropské unie, včetně útoku na tyto země: Polsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Bulharsko, Česká republika, Slovensko a další. Vyplývá to z výsledků sociologického průzkumu provedeného společností „Active Group“.
Zajímavou zprávu o výsledku průzkumu přinesl web activegroup.com.ua. Dočteme se tam i o metodice výzkumu: „Průzkum byl proveden ve dnech 11.-14. března 2022 metodou CATI (telefonický rozhovor s využitím počítače). Celkem bylo dotazováno 1557 respondentů. Teoretická chyba při pravděpodobnosti spolehlivosti 0,95 nepřesahuje 2,5 procenta. Zvláštností tohoto projektu bylo, že hovory byly uskutečněny pomocí messengeru Viber a tazatelé, kteří se představovali, neříkali, že volají z Ukrajiny, a zároveň používali pro hovory dočasná čísla (čísla zakoupená prostřednictvím služeb prodeje virtuálních čísel).“
A jaké byly výsledky? Celkově naznačují ochotu ruských občanů pustit se do vojenských akcí vůči dalším evropským zemím: „Myšlenku vojenské invaze do další země schvaluje 75,5 procenta Rusů a domnívají se, že by to mělo být Polsko. Podle respondentů se jedná o logické pokračování takzvané vojenské speciální operace Ruské federace. Navíc podle průzkumu 75 procent respondentů v různé míře toleruje použití jaderných zbraní svou vládou.
Zatímco k vojenské invazi do jiných zemí se negativně staví pouze 13,4 procenta Rusů, 46 procent respondentů si je naprosto jisto, že by ruská vláda měla zaútočit na EU, a 40,6 procenta předpokládá přípustné rozšíření válečných akcí. Tři země, které podle průzkumu budou cílem ruského útoku, jsou: Polsko (75,5 procenta), pobaltské země, mezi něž patří Estonsko, Litva a Lotyšsko (41 procenta), Bulharsko, Česká republika, Slovensko a Maďarsko (39,6 procenta). V průzkumu měli respondenti možnost vybrat několik zemí.“
Rusové by neváhali ohledně použití jaderných zbraní. Pouze 25,5 procenta Rusů je rozhodně proti tomu. Z dotázaných považuje 40,3 procenta jaderný útok za naprosto přijatelný a 34,3 procenta takové rozhodnutí ruských úřadů do určité míry podpoří.
„Celkový dojem z průzkumu je, že Rusové, kteří souhlasili s komunikací s tazateli, jsou agresivní nejen vůči Ukrajině, ale i vůči EU. Respondenti buď odmítají komunikovat poté, co se dozvěděli téma rozhovoru, nebo deklarují připravenost podporovat a schvalovat další ruské vpády do jiných zemí“, komentuje výsledky Andrij Jeremenko, zakladatel výzkumné společnosti „Active Group“.
Na otázku „měla by Ruská federace vojensky donutit ostatní země, aby se vzdaly podpory nacistů na Ukrajině?“ odpovědělo záporně pouze 13,4 procenta respondentů, 86,6 procenta do jisté míry podporuje vojenskou agresi proti jiným zemím: 40,6 procenta podporuje jednoznačně a 40,6 procenta si není jisto. To rozložení je pak různé podle toho, o jaké země by se jednalo, jak jsme už zmínili výše.