Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) FOTO: Ladislav Křivan / MAFRA / Profimedia
FOTO: Ladislav Křivan / MAFRA / Profimedia
Hnutí ANO tento víkend zveřejnilo čtyři petice, jednu také proti zavedení korespondenční volby. Opoziční hnutí to avizovalo už v lednu, kdy se korespondenční volba pro občany v zahraničí řešila ve sněmovně. Poslankyni Barboru Urbanovou (STAN) přitom pobavilo, že hnutí zakládá petici, zatímco současně vede o parametrech návrhu údajně „věcnou debatu“.
„Zatímco Alena Schillerová vypráví médiím, že se nad korespondenční volbou vedla ‚naprosto věcná debata oproštěna od politických souvislostí‘, Karel Havlíček zakládá petici proti zavedení korespondenční volby,“ pobavilo Urbanovou. „Hele, vy si jako myslíte, že se s vámi dá vážně jednat?“ dodala. V komentářích následně dodala, že „založit petici jí od lídra opozičního hnutí moc věcné nepřipadá“.
Petice, na kterou odkazuje, nese název „proti zavedení korespondenční volby pro české občany žijící v zahraničí“. Hnutí ANO oznámilo už v lednu, že navrhuje jednorázové referendum o čtyřech otázkách, včetně korespondenční volby. Veřejnost by se podle nich také měla vyjádřit k přijetí eura, migračnímu paktu EU a také možnému rušení veta v rámci rozhodování unie.
Všechny čtyři petice byly zveřejněny online 15. března na Portálu veřejné správy, na sociálních sítích je následně propagovali politici hnutí ANO. Velký zájem o ně ale zřejmě není. V úterý odpoledne, tedy přibližně pět dní od zveřejnění, bylo u každé jen kolem 400 podpisů. Opoziční hnutí nicméně s petičními stánky také od pondělí objíždí Česko.
Kvůli korespondenční volbě se v lednu vedla ve sněmovně debata šest dní a více než 63 hodin čistého času. Obsáhlou diskusi provázely spory opozice s koalicí především o to, zda je navržená korespondenční volba v souladu s ústavními požadavky na osobní a tajné hlasování. Tyto podmínky ale podle ministerstva vnitra korespondenční volba naplňuje. K častým argumentům odpůrců patřily obavy ze ztráty důvěry obyvatel k regulérnosti voleb kvůli možným machinacím a tvrzení o rozdělování českých občanů na dvě kategorie. Opoziční politici se opakovaně odvolávali na stanoviska právníků a politologů, kteří se ke korespondenční volbě staví odmítavě.
Zastánci volby poštou poukazovali na nutnost umožnit uplatnění volebního práva i Čechům v rozlehlých státech, pro něž je časově i finančně náročné jet například stovky kilometrů hlasovat na ambasádu. Připomínali rovněž dlouhodobou snahu o zvýšení komfortu hlasování. Poukazovali přitom na to, že korespondenční volbu měla v programovém prohlášení i bývalá vláda Andreje Babiše (ANO).
Korespondenční volbu ze zahraničí by podle předlohy mohli využít čeští občané, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Poprvé by tak mohli volit lidé ve volbách do sněmovny v příštím roce, návrh se ale týká také prezidentských a evropských voleb.
Při posledních sněmovních volbách mohlo v zahraničí vybírat poslance asi 18 800 Čechů, hlas odevzdalo zhruba 13 200 z nich a zhruba čtyři pětiny z nich hlasovaly pro strany současné koalice. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) může v zahraničí volit v českých volbách kolem 600 000 lidí. Předkladatelé v důvodové zprávě novely píšou, že jejich zájem o hlasování poštou nelze předem odhadnout, čekají ale nárůst počtu voličů hlasujících ze zahraničí. Podle ústavních právníků Jana Kysely a Zdeňka Koudelky korespondenční volbu nevyužijí stovky tisíc Čechů pobývajících v zahraničí, ale jen desítky tisíc.
Před týdnem se nad návrhem sešli zástupci všech sněmovních stran, pozměňovací návrhy představila koalice i opozice. „Určitě jsme vedli naprosto věcnou, technickou, právní debatu oproštěnou od jakýchkoli politických souvislostí,“ řekla novinářům Schillerová. Například o odkladu účinnosti novely se podle ní nejednalo, bude předmětem až politických debat. „Mám z jednání docela dobrý pocit, což neznamená, že to nakonec povede k dohodě,“ oznámila.
Podle ní by koalice by mohla na některé z opozičních úprav přistoupit, zda to bude pro ANO postačující, rozhodne až klub. „Když bude dohoda, tak k čemu bychom obstruovali?“ poznamenala.
