Smlouva o vydávání dětí, kterou prezident Miloš Zeman navrhuje uzavřít s Norskem, je podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) v rozporu s mezinárodními smlouvami a nevyhovuje některým zásadám mezinárodního práva. Ministerstvo k ní má vážné výhrady, ale zadalo její analýzu i ministerstvu spravedlnosti.

Podle prezidentova návrhu smlouvy, který představil před dvěma týdny, by děti s českým občanstvím byly v Norsku vydávány svým rodičům. Dokument má být řešením případů dětí odebíraných rodičům norskou sociální službou Barnevernet. Podle analýzy, kterou si nechal zpracovat Zaorálek, mají ale právníci ministerstva k návrhu zásadní výhrady.

Zemanův návrh je podle ministra v rozporu s některými mezinárodními smlouvami, které už ČR dříve ratifikovala. „Konkrétně je dle mého v rozporu s úmluvou o právech dítěte, protože ten návrh vůbec nezohledňuje zásadu nejlepšího zájmu dítěte,“ řekl Zaorálek na tiskové konferenci.

Do rozporu se dostává i s úmluvou o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí. „Ta přiznává v těchto ohledech pravomoc orgánům bydliště dítěte,“ uvedl Zaorálek. Další problém vidí Zaorálek i v retroaktivitě, tedy tom, že by smlouva měla platit i pro případy předcházející její ratifikaci.

Návrh jako opsaný od Petra Macha

S návrhem smlouvy s Norskem již dříve přišel europoslanec Petr Mach (Strana svobodných občanů), Zaorálek ho tehdy označil za nepříliš použitelný. „Připadá mi, že je ten návrh totožný, alespoň jsem nezaregistroval, že by tam byly nějaké rozdíly,“ řekl Zaorálek.

V médiích byly dosud zveřejněny dva případy, kdy norské úřady odebraly děti s českým občanstvím z péče biologických rodičů. Bratry Michalákovy odebrala sociální služba matce Evě v květnu 2011 kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání. Vášně budí i kauza devítiměsíčního děvčátka, které norská sociálka odebrala české matce a norskému otci před několika týdny. Podle poslankyně TOP 09 Jitky Chalánkové, která se problémem zabývá, jsou podobné případy českých dětí v Norsku tři.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) dříve k Zemanovu návrhu řekl, že sjednání podobné dohody včetně ratifikace podle něj vyžaduje léta. „V tuto chvíli si proto nedokážu představit, jak by předložení návrhu jakékoliv mezinárodní smlouvy mohlo napomoci řešení aktuálních konzulárních případů a rozdílných názorů, které s Norskem na některé otázky máme,“ sdělil premiér v lednu v tiskovém prohlášení. Důležité podle Sobotky je, aby Norsko přistoupilo k haagské úmluvě o ochraně dětí.

V kauze Michalákových chce být Česko účastníkem soudního sporu 

V kauze odebraných dětí Evy Michalákové vstoupí Česká republika do řízení před norským soudem . Rozhodla o tom dnes vláda. Česko chce poukázat mimo jiné na to, že adopce dětí je v případu Michalákové nepřípustná a v rozporu s mezinárodními dohodami, uvedl ministr zahraničí Zaorálek.

Norská sociální služba Barnevernet odebrala českým rodičům syny Denise (ročník 2005) a Davida (2008) v květnu 2011 kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání. To se nepotvrdilo. Soud ale tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů.

Loni v září norské úřady rozhodly o zbavení matky rodičovských práv a adopci mladšího chlapce. Eva Michaláková se odvolala, soud by se měl uskutečnit koncem února. „Využijeme institutu norského práva, jehož smyslem je umožnit veřejným subjektům vstupovat do soudních řízení a obhajovat v nich širší veřejný zájem,“ řekl Zaorálek novinářům během jednání vlády.

Norský právní řád prý neupravuje přímo vstup cizího státu do vnitrostátního řízení, ale ministr věří, že soud pokusu o intervenci vyhoví. Na jednání pak chtějí české úřady poukázat na dvě vady v postupu norských úřadů. „Domníváme se, že v situaci dětí Michalákových je nepřípustná adopce v cizí zemi,“ uvedl Zaorálek. Takový postup podle něj není v souladu s úmluvou o právech dítěte.

Druhé pochybení vidí ministr v tom, že úřady odpíraly Michalákové styk s dětmi, přestože o něj jevila zájem. „Dnes požádám vládu, aby mi s tímto postupem dala souhlas,“ řekl Zaorálek.

Pokud by Michaláková s nynějším odvoláním neuspěla, může se obrátit na další norské soudní instance. Po skončení všech těchto řízení pak může jít k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Členové české vlády už dřív řekli, že by ji tam Česká republika podpořila.