Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) FOTO: FB AS
FOTO: FB AS
Ministryně financí Schillerová dostala v nedělní Partii prostor k rozcupování návrhu důchodové reformy vládní kolegyně Maláčové. Kritizuje ji, že neřeší zdroje. Sama však řešení nepřináší, kromě povinného spoření pro mladší ročníky. ČSSD zase hodlá více zdanit živnostníky a velké firmy.
Téma důchodové reformy je ožehavé a Českou republiku k ní vyzývají i renomované mezinárodní instituce. V horizontu deseti let nemusí být penzijní systém finančně udržitelný, což avizuje i Alena Schillerová. Důvodem je demografický vývoj, tedy stoupající poměr seniorů proti ekonomicky aktivní populaci, průběžně přispívající do důchodového systému. Kolem roku 2030 lze navíc očekávat nástup do penze silných ročníků sedmdesátých let.
Komise nepracuje dobře
Schillerová vystoupila v Partii bez oponenta, podobně jako dva týdny před ní premiér Babiš. To je už zřejmě stabilní formát TV Prima vůči vládním politikům ANO. Na návrzích čtyřicetihlavé Komise pro spravedlivé důchody, kterou zřídila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, nenechala nit suchou. Její návrhy považuje za příliš nákladné a nezabývající se otázkou, kdo a jak tyto záměry zaplatí.
Komise navrhuje tři varianty – spravedlivou, technickou a úspornou. Je však zjevné, že ČSSD preferuje tzv. spravedlivou variantu, směřující k prudkému zvýšení základního důchodu na 10 500 korun (plus zásluhová složka), což by v budoucnu bez jakékoli změny současného stavu vedlo ke schodkům penzijního systému v řádu stovek miliard korun.
Ministryně financí na dálku osočila Jana Hamáčka, který enormní růst výdajů zpochybňuje, že si návrhy ani neprostudoval. „Komise nepracuje dobře, nehledá zdroje na své plány a paní ministryně Maláčová je ani nebyla moc schopna na koaliční radě vysvětlit,“ tvrdí.
Mladší ať platí povinně víc
Vzápětí Schillerová připustila, že do úvahy připadá zavést povinné individuální spoření. „Rozhodně by se to netýkalo současných penzistů, ale mladších ročníků. Muselo by se promyslet, od jakého ročníku,“ zdůraznila. Totéž už ovšem dříve navrhovala Maláčová a odbory, a i tento návrh vyvolává kontroverze.
Opozice kritizuje, že důchodové spoření bylo vždy dobrovolné, a pokud ho stát nařídí všem, je to jen špatně maskované a ještě selektivní zvýšení odvodové zátěže. Omezuje se tak i svoboda volby využívat i jiné způsoby zajištění na stáří ze soukromých zdrojů. Řada lidí by byla nucena využívat produkt, kterému nemusí důvěřovat.
Už dnes u nás patří sociální odvody ve výši 28 procent hrubé mzdy mezi nejvyšší v Evropě a jakékoli navyšování jenom zdraží cenu práce. Sem patří i návrhy odborů nařídit všem zaměstnavatelům povinné platby na připojištění svých zaměstnanců. Řada z nich to sice dělá na dobrovolné bázi, ale zdaleka ne všichni si to mohou dovolit.
Opačný přístup je nabídnout mladé generaci snížení odvodové zátěže, tak aby jim klesla závislost na státním důchodovém systému, která je u nás druhá nejvyšší v EU, a zůstalo jim více peněz na soukromé spoření nebo investice. Ruku v ruce by s tím muselo jít ořezávání zbytnělého státního sektoru, nehospodárných zakázek a nesmyslných dotací velkým koncernům.
Hamáček: Zvyšme daně
Šéfka Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity v Brně, varuje před tím, že bez reformy v budoucnu spadne třetina seniorů do chudoby. Řešení ale spatřuje v podobných krocích jako sociální demokracie, tedy v masivním zvyšování daňové zátěže. Zejména má na mysli progresivní sektorovou daň, a totéž zamýšlí pro daň z příjmů fyzických osob.
Vyšší zdanění bank a dalších odvětví je evergreenem sociálních demokratů, který nemá šanci na přijetí. Ve skutečnosti by se obrátilo proti jejich klientům, kteří zvýšené daně zaplatí v bankovních poplatcích nebo nevýhodnějších úrocích.
S Nerudovou souzní kromě ministryně Maláčové i Jan Hamáček. Oba přiznávají, že bez daňových změn se financování důchodové reformy neobejde. „Já jsem připraven bavit se o tom, jestli zdaníme víc velké korporace. Jestli je fér, že dnes zaměstnanci platí důchody živnostníkům. Tam ty peníze jsou,“ řekl šéf ČSSD v pořadu Otázky Václava Moravce (12. 1. 2020) s notnou dávkou demagogie.
Zvýšení odvodů živnostníkům je i jedním z nejkontroverznějších návrhů důchodové komise. Živnostníci mají ovšem úplně jiný režim než zaměstnanci. V souběhu se strmým nárůstem byrokracie, povinností a sankcí by to pro ně byla další rána, která by vedla tisíce z nich k ukončení podnikání.
Babiš neví, co je reforma
Naprostou bezradnost a nesoulad vlády korunují prohlášení premiéra Babiše. „Já nevím, co je důchodová reforma. Já vím, že budeme zvyšovat důchody,“ prohlásil nedávno rovněž v nedělní Partii.
Reforma se tedy pro premiéra scvrkla na zvyšování důchodů nejlépe nad rámec povinné valorizace. Co bude dál, ho vůbec nezajímá. „Co ekonomové vědí o tom, co bude v roce 2030?“ odtušil. Dal tím jasně najevo, že se jako populista sledující horizont nejbližších voleb nebude pouštět do žádných nepopulárních kroků.
Vláda navíc zastropovala věk odchodu do důchodu na 65 letech v roce 2030, který platí v řadě evropských zemí už dnes, ale někde je i vyšší. Zároveň v době příznivé ekonomické situace rozpustila přes 100 miliard korun finančních rezerv určených pro horší časy i při výpadku důchodového systému.
To se odehrává v době, kdy daňové příjmy zůstávají za očekáváním a vláda současně rekordně zvyšuje povinné mandatorní výdaje na stále kynoucí státní správu.
Na čem se však tato garnitura shodne, že nebude příliš šetřit, ale zvyšovat odvody. Ať už je to povinné spoření mladších ročníků, ke kterému se přiklání ministryně financí Schillerová, nebo vyšší odvody živnostníků a velkých firem podle představ sociální demokracie.
