Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský tvrdí, že nečinnost prezidenta Zemana při odvolání ministra kultury Staňka není v souladu s ústavním pořádkem. Měl by jednat bez zbytečného odkladu. Proto je na místě podání kompetenční i ústavní žaloby na prezidenta, i když obě narážejí na svoje limity.

[ctete postid=“258344″ title=“Blíží se vláda Zemanových „odborníků“? Babiš je v koncích a je ochotný skousnout vše“ image=“https://forum24.cz/wp-content/uploads/2019/07/Babiš-Hamáček-Staněk-385×230.jpeg“ excerpt=“Premiér Babiš opět otočil a popřel vše, co tvrdil před schůzkou s prezidentem “ permalink=“https://forum24.cz/blizi-se-vlada-zemanovych-odborniku-babis-je-v-koncich-a-je-ochotny-skousnout-vse/“]258344[/ctete]

Pavel Rychetský se k aktuální situaci vyjádřil v rozhovoru pro Český rozhlas (4. 7. 2019). Zřejmě mu s nikoli prvními rozmary prezidenta došla trpělivost, když jeho chování označil za protiústavní, jelikož mu Ústava předepisuje jasné povinnosti. Současný stav označil za krizi politického systému. V tom se shoduje s většinou ústavních právníků.

Ústava je nekompromisní

Předseda Ústavního soudu polemizoval s názorem prezidenta Miloše Zemana, že hlava státu není „stroj na podpisy“. Absolutním pánem v této věci je podle Rychetského premiér, který jediný má neomezenou kompetenci nominovat a odvolávat ministry z vlády. „V tomto případě je prezident stroj na podpisy. Ústava neposkytuje prostor pro zvažování důvodů pro a proti.“

Zpochybnil Zemanovo už sedmitýdenní otálení s odvoláním Staňka. „Vím, že je nečinný. A ta nečinnost není v souladu s ústavním pořádkem,“ uvedl Rychetský. Odmítl prezidentovu argumentaci, že mu Ústava neukládá lhůtu, dokdy má premiérovi vyhovět.

„Tady je jednoznačně shodný výklad v celé akademické oblasti, že není-li v Ústavě stanovena lhůta pro naplnění nějaké ústavní povinnosti, znamená to, že příslušný ústavní orgán má jednat bez zbytečného odkladu. V tomto bodě je Ústava nekompromisní,“ dodal.

Měl by čelit kompetenční i ústavní žalobě

Podobně se ke svévolnému chování hlavy státu vyjadřují další ústavní právníci. Nejostřeji profesor ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Jan Kysela, který opakovaně kritizuje Zemanovy kroky vybočující z ústavního rámce. Současnou situaci považuje za natolik závažnóu, že by ji měla podle jeho názoru řešit kompetenční i ústavní žaloba na prezidenta pro hrubé porušení Ústavy.

V případě kompetenční žaloby podávané premiérem nejde o vyjasnění kompetencí, tam je vše podle Ústavy jasné, ale o závazné zpřesnění termínu, dokdy má prezident v podobných situacích konat.

„Buď platí, že prezident odvolává a jmenuje ministra bez zbytečného odkladu, nebo platí, že musí, ale kdy se mu zachce. Právně to není složité, ale politicky a ústavně mimořádně citlivé. Troufám si tvrdit, že Ústavní soud by rozhodl v řádu týdnů,“ dodává k tomu Kysela.

Po tomto rozhodnutí by se už prezident nemohl tvářit, že si může Ústavu vykládat podle svého. Pokud by se jím přesto neřídil, o to jednoznačněji by splnil podmínky pro druhou možnost reakce na protiústavní chování hlavy státu, ústavní žalobu.

Podmínky pro podání ústavní žaloby pro hrubé porušení ústavního pořádku, které má v pravomoci horní komora parlamentu, jsou podle Kysely naplněny už dnes. „Povinnost odvolat ministra na návrh premiéra je nepodmíněná, srozumitelná a zásadní. Proto si myslím, že žaloba Senátu by tedy měla být podána,“ tvrdí Kysela.

Příznak nefunkčního systému

Ústavní žaloba má závažnější dopady a je signálem, že ústavní systém je nefunkční, což i podle Rychetského nedělá zemi dobré jméno. Kysela dodává, že výsledkem takového řízení může být v krajním případě i „zánik funkce prezidenta republiky“, pokud Ústavní soud dospěje k závěru, že hrubým způsobem porušil Ústavu.

Za protiústavní považuje Zemanovo chování i ústavní právník Jan Kudrna, který je členem Legislativní rady vlády. „Prezident už je za hranou ústavy, protože ta mluví jasně a není zde žádná možnost úvahy,“ uvedl. Doplnil, že prezident by měl vyhovět návrhu premiéra v řádu dnů, rozhodně nikoli měsíců. I Kudrna preferuje podání ústavní žaloby kvůli jeho nečinnosti.

Jelikož nelze kvůli Zemanovým osobnostním rysům příliš očekávat, že změní svůj názor do 12. července, kdy má v Lánech proběhnout jeho další patrně nikam nevedoucí schůzka s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem a ministrem kultury Antonínem Staňkem, jsou úvahy o obou žalobách na prezidenta v případě pokračujícího patu zcela na místě.

Limity kompetenční žaloby premiéra

Obě však mají svoje mantinely, kterých jsou si všichni aktéři, včetně Hradu, dobře vědomi. Kompetenční žaloba je mnohem rychlejší a teoreticky snáze dosažitelná. Podává ji výlučně předseda vlády, ale to je právě v současné době kámen úrazu.

Premiér Babiš se už opakovaně nechal slyšet, že nechce jít se Zemanem do konfliktu a stále věří v „kulatý čtverec“, tedy že prezident ustoupí (a současně bude uspokojený), nechá ČSSD posadit na post ministra kultury svého kandidáta Šmardu a vláda pojede vesele dál. Totéž předváděl po krachu poslední schůzky v Lánech.

„Já chci, abychom našli řešení bez toho, abychom šli do nějakých střetů,“ prohlašoval a sám snad svým slovům nevěřil. Dokonce zpochybnil vyjádření Rychetského, že je prezident nečinný. Vždyť podle něj koná, schází se s nimi. Ale bez zjevného efektu, což značí premiérovo selhání.

„Tady se ukazuje, že předseda vlády je slabým článkem. Je to úkolem Andreje Babiše, aby prezident respektoval jeho návrh. Bohužel Andrej Babiš dělá medvědí službu i dalším předsedům vlády, protože podrývá autoritu úřadu premiéra a prezident toho využívá,“ komentuje vývoj Ondřej Preuss z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Limity ústavní žaloby Senátu

Svoje limity má ovšem i ústavní žaloba na prezidenta pro hrubé porušení Ústavy. V Senátu je už připravena kvůli starším prohřeškům současné hlavy státu, podepsala ji zatím třicítka opozičních senátorů, a nic nebrání ji rozšířit o další aktuální bod svévolného veta Staňkovy demise. Je mimořádně závažný z toho důvodu, že ve svém důsledku může vést Zemanova protiústavní libovůle k pádu současné koalice a následným nepředvídatelným turbulencím.

[ctete postid=“257761″ title=“Staněk byl Hamáčkův velký omyl. Nehájí zájmy ČSSD, ale prezidenta Zemana“ image=“https://forum24.cz/wp-content/uploads/2019/05/Staněk-2-385×230.jpeg“ excerpt=“Snad už to ví i Jan Hamáček, že jmenování Antonína Staňka ministrem kultury byl jeho “ permalink=“https://forum24.cz/stanek-byl-hamackuv-velky-omyl-nehaji-zajmy-cssd-ale-prezidenta-zemana/“]257761[/ctete]

Zemanovy představy následujícího vývoje, že dosadí do vlády další svoje ministry z Rusnokovy mimoparlamentní vlády, o čemž se už spekuluje v médiích, už nemají nic společného se standardním stavem ani ústavních pořádků, ani parlamentní demokracie.

Ústavní žalobu však musí podpořit třípětinová ústavní většina jak v Senátu, kde by se mohlo hlasovat už v červenci, tak následně v Poslanecké sněmovně. To dnes zejména kvůli postoji hnutí ANO nevypadá příliš realisticky.

Pokud by k tomu došlo, minimálně se ukáže, komu skutečně záleží na dodržování Ústavy České republiky víc, než na udržování toxického spojenectví s nevypočitatelným prezidentem, který už ztratil jakékoli zábrany. Projeví se v takovém případě v plné síle antisystémové bratrstvo ANO, KSČM a SPD Tomia Okamury, které by svými hlasy mohlo ústavní žalobu zablokovat?