Sněmovna téměř po pěti hodinách od zahájení jednání schválila program mimořádné schůze svolané z koaličního podnětu ke sporné vládní novele o růstu televizního a rozhlasového poplatku a o rozšíření okruhu poplatníků. Ještě před hlasováním kriticky vystoupili k předloze představitelé opozičních ANO a SPD Andrej Babiš, Tomio Okamura a Radim Fiala. Schůze byla přerušena ve 23.30 a bude pokračovat ve středu od 17.00.
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) uvedl vládní návrh jen krátce. Uvedl, že navrhované změny mají sloužit ke stabilizaci médií veřejné služby a zajistit dlouhodobou udržitelnost jejich fungování.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš předtím vystoupil na schůzi opět s dlouhým projevem. Obvinil vládu Petra Fialu (ODS), že zvýšením koncesionářského poplatku chce Českou televizi zkorumpovat a zajistit si před volbami do sněmovny její loajalitu. „Toto je nejprolhanější vláda, co jsme tady měli, oni brutálně lžou,“ řekl Babiš a poukazoval i na dřívější sliby vládních představitelů o tom, že nebudou zvyšovat daně nebo věk odchodu do důchodu. Televizní a rozhlasový poplatek označil za novou plošnou daň kvůli tomu, že domácnosti mají platit za zařízení schopné jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i prostřednictvím internetu, nejen s televizním či rozhlasovým přijímačem jako dosud.
„My ve volebním programu budeme mít zrušení poplatků,“ řekl. Nyní je podle Babiše uplatňuje jen deset z 27 unijních států. „Je jasný trend, že země s poplatky spíš přemýšlejí o změně financování veřejnoprávních médií,“ uvedl.
Opoziční ANO a SPD chtějí například zachovat současnou výši poplatku, který novela zvyšuje pro Českou televizi o 15 korun na 150 korun měsíčně a pro Český rozhlas o deset korun na 55 korun za měsíc.
K návrhům poslanců ANO i SPD patří vypuštění pravidel valorizace poplatku a jejich zachování v nynější podobě pro firmy. Valorizační mechanismus spočívá podle vládní novely v růstu poplatku o šest procent v případě, že součet ročních měr inflace přesáhne šest procent. Výše poplatku hrazeného právnickými osobami už nebude podle vládní novely záviset na počtu přijímačů, ale na počtu zaměstnanců.
Poslanci ANO a také SPD chtějí z předlohy vyškrtnout také ustanovení, podle kterého mají domácnosti nově platit za zařízení schopné jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i prostřednictvím internetu, nejen s televizním či rozhlasovým přijímačem jako dosud. Úhrada se tedy má týkat i domácností, které používají takzvaný chytrý telefon, tablet či počítač. Opozice dále navrhuje vztáhnout na Českou televizi a Český rozhlas prověrkovou pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu.
Mezi návrhy vládních poslanců patří úprava šíření vysílání České televize do zahraničí nebo rozšíření osvobození od úhrady poplatků i na spolky a zaměstnavatele s více než polovinou pracovníků se zdravotním postižením. Nově navrhovaný úkol obou veřejnoprávních médií spočívající v boji s dezinformacemi chtějí nahradit přispíváním k mediální gramotnosti.
Sněmovna omezila dnes večer řečnickou dobu pro debatu o sporné vládní novele k růstu televizního a rozhlasového poplatku a rozšíření okruhu poplatníků. Prosadil to zhruba po 8,5 hodiny od zahájení jednání koaliční tábor, jehož zástupci mluvili o opozičních obstrukcích.
Omezení pro vystoupení na nejvýše dvě po deseti minutách vyvolalo spory. „Vy pod slovem obstrukce už vidíte úplně všechno,“ prohlásil ke koalici za klub ANO Patrik Nacher. Varoval, že se tento postup může vládnímu táboru vrátit „jako bumerang“. Další z poslanců ANO Ondřej Babka si postěžoval, že má 12 pozměňovacích návrhů a vzhledem ke zkrácení řečnické doby má na zdůvodnění každého z nich nejvýše 50 sekund.
Šéf poslanců ODS Marek Benda vzkázal Nacherovi, aby se zamyslel, zda je v parlamentním systému normální, aby se předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Andrej Babiš postavil k mikrofonu a mluvil „páté přes deváté“. „Je jasné, že se druhému čtení zákona věnuje obrovská doba,“ řekl předseda lidoveckého klubu Aleš Dufek. Poukazoval také na to, že Babiš dnes sebral ostatním poslancům svým úvodním vystoupením tři hodiny.
Už nyní je jisté, že novela bude účinná později než od ledna, jak vláda původně předpokládala. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) řekl, že by měla začít platit určitě v první polovině příštího roku. Podle ministra je evidentní, že ekonomická situace zvlášť v ČT vyžaduje poměrně rychlé konání. Účinnost v polovině příštího roku se podle něj může potkat s okamžikem, kdy by ČT musela omezovat služby.