Vládní koalice se dohodla na zvýšení životního a existenčního minima. „Tato změna se propíše do sociálního systému na mnoha úrovních a fakticky ovlivní statisíce lidí,“ říká v rozhovoru pro deník FORUM 24 Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities. Podle něj tento krok vlády z hlediska státního rozpočtu žádné vážné problémy nepřinese, jelikož se jedná o adresnou pomoc, na kterou bychom se nyní měli zaměřovat. 

Co to bude znamenat pro stát? Má na zvyšování životního a existenčního minima dostatek prostředků?

Co se týče zvýšení životního a existenčního minima, je potřeba si uvědomit, že jsou na ně navázány další sociální dávky. Dvě úplně přímo – tzv. příspěvek na živobytí a příspěvek pro pěstouny. Dále se tím parametricky ovlivňují další dávky v rámci sociálního systému. Například na základě násobku existenčního minima se stanovuje, zda daný člověk má nárok na některé sociální dávky. Tato změna se tedy propíše do sociálního systému na mnoha úrovních a fakticky ovlivní statisíce lidí.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM konfrontuje Putinův mobilizační projev s pravdou

  Na obálce nového vydání nechybí ruský prezident Vladimir Putin, který ve svém posledním projevu hledal argumenty pro částečnou mobilizaci.

Jsem přesvědčen, že nárůst životního a existenčního minima je v této době krok správným směrem, protože tu máme problémy s velmi vysokou inflací. Kdyby se životní a existenční minimum nezvyšovalo, tak by v zásadě již nebylo možné při vyšších cenách vyžít. Pokud tento růst reflektuje růst cenové hladiny v ekonomice, myslím si, že je správný. Sociální systém bychom měli do budoucna nastavit tak, že inflace bude do určité míry automaticky zohledňována jako například u starobních důchodů. V případě, že některé dávky sociálního systému nejsou indexovány, nevztahují se k inflaci, tak v obdobích vysoké inflace se tematicky snižuje kupní síla sociálních dávek. Řekl bych, že velký problém je to například u rodičovského příspěvku, který se stále vyplácí ve stejné výši, ale lidé si za něj mohou koupit o pětinu méně zboží a služeb než před obdobím vysoké inflace. Takže skutečnost, že to politici napravují, je v pořádku, ale bude to věčná diskuze, protože to bude potřeba měnit v zákonech, dokud nebude automatická valorizace jako u starobních důchodů.

Co se týče nákladů, myslím si, že to nebude zásadní zásah do státního rozpočtu, jelikož je životní a existenční minimum zaměřeno na cílenou adresnou pomoc a je to přesně v kontextu toho, že bychom se nyní na adresnou pomoc měli zaměřovat. Z hlediska rozpočtu si myslím, že žádné vážné problémy nebudou.

Myslíte, že by zvýšení těchto dávek mělo být přímo úměrné inflaci? 

Myslím si, že se může zohledňovat více parametrů v ekonomice. Samozřejmě inflace je hlavním parametrem. Přeci jen lidé na životním a existenčním minimu všechny peníze, které dostanou, okamžitě utratí. Není zde prostor, aby cokoliv ušetřili. Jestliže ceny rostou, rostou i útraty a lidé se dostávají do finančních problémů, exekucí, a to není žádoucí. Inflace je jedno z hlavních kritérií, ale zároveň si myslím, že je správné přihlížet i k jiným jako například vývoj mezd nebo jak se státu momentálně daří. Mělo by to zkrátka odrážet možnosti státu. Kdyby se vzorec postavil správně, dávky by po několika letech mohly odpovídat stavu, který by byl ideální.

Máte k tomu také nějaké výhrady? Například Národní rozpočtová rada se vyjádřila, že by taková opatření měla být spíše jednorázová.

Národní rozpočtová rada má jediné hledisko, a to rozpočtovou odpovědnost, takže chápu takové stanovisko. Kdyby se jednalo o jednorázovou záležitost, tak by to nevytvářelo trvalé náklady pro následující státní rozpočty. Jsem ale přesvědčen, že v tomto případě je potřeba, aby opatření bylo trvalé. Lidé, kteří jsou na životním a existenčním minimu závislí, opravdu nemají ani korunu nazbyt, žijí na doraz a není to příjemný život. Nyní při vysoké inflaci už přestali vycházet s penězi a stejně je to potřeba vyvažovat jinými sociálními dávkami nebo službami. Mnozí lidé, kteří takhle nevyšli, museli čerpat mimořádnou okamžitou pomoc nebo třeba i začali páchat kriminální činy.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Takže abychom nastavili ve společnosti sociální dávky tak nízko, že budeme dostávat lidi do bezvýchodných situací, není správné.

Samozřejmě se to nesmí přehnat. Neměli bychom motivovat k životu na sociálních dávkách. Je správné, že život na dávkách je velice obtížný a motivuje to lidi k hledání práce, aby přestali být závislí na sociálním systému. Nicméně, když se někdo dostal do složité životní situace i třeba příčinami, které neovlivnil, a je odkázán na životní a existenční minimum, tak by mu mělo být umožněno, aby byl ve velmi skromných poměrech schopen přežít.

Domníváte se, že tento krok zvýší vládě reputaci?

Myslím si, že to na reputaci vlády nebude mít žádný vliv. Kdybych to řekl až cynicky, lidé, kteří jsou odkázáni na životní a existenční minimum, většinou k volbám nechodí nebo podporují jiné než vládní strany. Neřekl bych, že jde o opatření, kterým by vláda chtěla pomoci svým vlastním voličům. Je to spíše sociální nutnost, která udržuje smír ve společnosti.