Andrej Babiš. FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
KOMENTÁŘ / Měla to být jedna z exemplárních kauz „protikorupční revoluce“, označená Mladou frontou DNES za největší skandál v dějinách civilní rozvědky. Její bývalý náměstek Zdeněk Blahut byl obviněný ze stomilionové zpronevěry, ale v pozadí byl Babišův zájem pomstít se údajným autorům twitterového účtu Julia Šumana. Nyní jej soud osvobodil.
Městský soud v Praze zprostil viny bývalého prvního náměstka ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Zdeňka Blahuta. Podle dozorového pražského vrchního státního zástupce Marka Bodláka měl zpronevěřit 190 milionů korun určených na záchranu uneseného českého občana. Déle než rok byl vězněný v otřesných podmínkách v Súdánu.
Trestný čin se nestal
O případu není známo příliš mnoho podrobností, jelikož šlo o utajované operace a soud byl neveřejný. Soudce Petr Blažek však odmítl konstrukci obžaloby s tím, že se trestný čin nestal.
„Pokud by byly nějaké prostředky vynaloženy a cílem byla záchrana občana České republiky, nelze tvrdit, že úmysl a motiv jednání obžalovaného směřoval k tomu, aby sebe či jiné obohatil,“ uvedl. Mohlo sice dojít k porušení některých předpisů, které však nezavdávají trestní odpovědnost.
Rozhodnutí soudu není pravomocné, dozorový žalobce se odvolal. Přesto tato kauza zasluhuje pozornost z jiných důvodů. Stíhání Zdeňka Blahuta mělo jasný politický podtext a provázela ho série pochybných okolností. Jak to začalo?
Vendeta za Šumana
Na jaře 2017 zveřejnil anonymní twitterový účet Julia Šumana sérii nahrávek. Dokládaly závažná podezření, že Andrej Babiš ovlivňoval vlastní média v konkurenčním boji proti ČSSD, manipuloval s policejními protokoly uniklými ze Šlachtova ÚOOZ a dostával neveřejné informace ze „zaklekávání“ finančních úřadů na nepohodlné firmy.
Kvůli nahrávkám vznikla parlamentní vyšetřovací komise a tehdejší ministr financí musel opustit vládu. Vrátil se do ní s neskrývanou touhou po vendetě a jeho první menšinová vláda ANO provedla čistky v bezpečnostních složkách. Mezi prvními postihly ÚZSI, kde mohl premiér počítat s loajálním ministrem vnitra Lubomírem Metnarem.
Babiš podezíral civilní rozvědku a jmenovitě Blahuta, že stojí za Šumanovými nahrávkami. „Takové informace mám už delší čas, že se tam dějí podivné věci vůči mé osobě. Určitě se to nedělá oficiálně,“ tvrdil už v květnu 2017. Rozvědka měla podle něj „údajně nějakou spolupráci s agenturou z Plzně, je to řízeno panem Chovancem“.
Obří skandál a Babišův muž
Nikdo sice účast rozvědky na pořízení nahrávek neprokázal, avšak legenda o „účelovém spiknutí“ žila v médiích, zejména Babišových. Celou aféru rozehrála v březnu 2018 Mladá fronta DNES článkem „Rozvědka má obří skandál“.
Babišův deník zveřejnil exkluzivní informace, že inspekce ÚZSI vyšetřuje podezření, že z této zpravodajské služby odtekly stovky milionů korun. Už tehdy bylo jasné, odkud vítr vane.
Spouštěčem aféry byl ambiciózní zpravodajec Radek Musílek, který v únoru 2018 nastoupil na post prvního náměstka ředitele ÚZSI po Blahutovi, jenž byl donucen rezignovat. Musílek byl považovaný za Babišova muže a podal v této věci trestní oznámení.
Musílek původně pracoval jako detektiv a vyšetřoval nepřátelské převzetí Lovochemie Andrejem Babišem, později odložené ad acta. Poté působil v BIS a civilní rozvědce a oba muži byli ve spojení kvůli privatizaci chemického holdingu Unipetrol.
Tuto transakci, na které měl majitel Agrofertu eminentní zájem, provázelo podezření z obří korupce. Babišovy nadstandardní kontakty na Stanislava Grosse byly propírány i v polském sejmu a na krakovské prokuratuře. Musílek se sběru informací o Unipetrolu věnoval v obou službách.
Jelikož jeho trestní oznámení zasáhlo i tehdejšího ředitele civilní rozvědky Jiřího Šaška, postavil ho Metnar mimo službu. Pověřil vedením rozvědky Musílka a už tehdy se spekulovalo o tom, že míří do jejího čela nebo na post ředitele BIS.
Nesmyslná obvinění
Ředitel Jiří Šašek všechny spekulace důrazně odmítal. „To, co je nám nesmyslně podsouváno, nikdy ÚZSI pod mým vedením nedělal a nikdy ani dělat nebude. A ani nesmí,“ uvedl ve svém prohlášení. Jakoukoli vinu odmítal i Blahut.
„Můj nástupce Radek Musílek měl za úkol zjistit, že ÚZSI stojí za Juliem Šumanem, že sledujeme Babiše a že si platí lidi blízké ČSSD. Když zhruba po měsíci zjistil, že nic takového neprokáže, nemohl přijít za Babišem a říct mu: Oni to tam dělali dobře,“ komentoval důvody svého stíhání pro Ekonomický deník.
Musílek nakonec neuspěl, jelikož resort vnitra ve druhé Babišově vládě získal Jan Hamáček a post ředitele rozvědky obsadil Marek Šimandl. Musílek z ní nakonec odešel, i když jím rozpoutaná kauza žila dál svým životem.
Zastrašit bezpečnostní komunitu
V srpnu 2019 byl Blahut zatčen a Vrchní státní zastupitelství v Praze sdělilo serveru iDNES, že Městské státní zastupitelství v Praze, jemuž byl případ postoupen, zahájilo jeho trestní stíhání pro „zločiny podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby“.
Blahutově zadržení, domovním prohlídkám a propojení na exministra vnitra Milana Chovance, s nímž Babiš válčil, se tradičně věnovaly titulní strany Lidových novin a Mladé fronty DNES, které kdosi podstrčil dezinformaci o Chovancově zatčení. Dnes Babišův nátlak narazil, což nic nemění na tom, že kauza diskreditovala práci celé rozvědky.
„Hlavním důvodem této akce bylo zastrašit bezpečnostní komunitu v České republice a postupně ji přimět k rezistenci. Podle tohoto modelu dnes můžete podat trestní oznámení na všechny akce tajných služeb a můžete ihned sdělit obvinění všem operativcům. Tohle by se opravdu nemělo do budoucna opakovat,” říká Blahut.
Současně je to jedna z kauz, kde se prolnuly Babišovy zájmy s aktivitami obou vrchních státních zastupitelství, jež nezřídka skončily u soudu blamáží. Už jich je skutečně mnoho, nemůže jít o shodu náhod. A nikdo za ně nenese odpovědnost.
