Předseda Klubu na obranu demokracie Bohumil Doležal adresoval vánoční dopis všem, kteří v minulosti poskytli pochopení a podporu aktivitám KOD. Přeje v něm požehnané vánoční svátky a taky to, aby příští rok byl aspoň o fous lepší než ten, který právě končí. „To, co nám dnes chybí nejvíc, je naděje. Nevěřme těm, kteří se nám pokoušejí namluvit, že se teď musíme trochu uskrovnit, a až se pohroma odvalí, vrátíme se ke svým vysokým standardům. Nebudeme se mít kam vracet. Je pravděpodobné, že nám očkování pomůže, ale je to očkování proti nemoci, a ne proti strašnému marasmu, v němž teď žijeme. Naděje tu je, ale nedá se vypočítat a dokázat. Musíme v ni věřit,“ píše Bohumil Doležal.

Zde je plné znění dopisu.

Vážení přátelé,

Vánoce, které přicházejí, budou letos takříkajíc ve znamení zpřísněného stavu nouze. Pandemie jako je ta, uprostřed níž žijeme, odedávna patří k životu, jen my jsme na to v návalu optimismu zapomněli. Žádný viník v pravém slova smyslu neexistuje. Nikdo si s ní neví rady a jen málokdo si to dokáže poctivě připustit.

Opatření, která se u nás uplatňují, provádějí v řadě demokratických evropských zemí od Rakouska a Německa přes Francii až po Velkou Británii. Neměla by být brána na lehkou váhu. Dokážou pohromu zmírnit či dokonce na čas zastavit. Protestovat proti nim samým o sobě je pošetilé.

Je jen třeba vzít v úvahu dvě věci:

Za prvé, jsou nejen nepříjemná, ale znamenají v mnoha ohledech ochromení veřejného života: od kostelů, škol, divadel, koncertních a přednáškových síní až po tolik vysmívané hospody. Máme najednou nefunkční politiku, nefunkční kulturu, nefunkční společenský život. Vzniká bezbranné společenství osamělých lidí.

A za druhé: tak vzniká velká příležitost pro ty, kdo chtějí této bezbrannosti politicky zneužít ve svůj prospěch a na účet svých bližních. I to se nejspíš do určité míry děje vždycky a všude, u nás je to však dnes problém číslo jedna: tohle, a ne snad nošení roušek a dodržování rozestupů.

V posledních osmi letech jsme si nechali celkem bez odporu zbourat velmi mnoho z polistopadové demokracie. Teď nám to bude chybět. Okázalé, veselé masové demonstrace z posledních tří let nám, jak se ukazuje, moc nepomohly.

Otázka je, jak obnovit v rámci možností, které jsou nyní podstatně omezenější, než byly ještě před dvěma roky, něco jako věcný dialog ve veřejnosti. Náš klub by se rád v příštích týdnech a měsících pokusil k tomu přispět. Poprosíme Vás o spolupráci.

Půjde to ztuha a bude to trvat dlouho. Nevkládejme nadměrné naděje v plná náměstí a v revoluce. Pokud mají smysl, tak až úplně nakonec.

To, co nám dnes chybí nejvíc, je naděje. Nevěřme těm, kteří se nám pokoušejí namluvit, že se teď musíme trochu uskrovnit, a až se pohroma odvalí, vrátíme se ke svým vysokým standardům. Nebudeme se mít kam vracet. Je pravděpodobné, že nám očkování pomůže, ale je to očkování proti nemoci, a ne proti strašnému marasmu, v němž teď žijeme. Naděje tu je, ale nedá se vypočítat a dokázat. Musíme v ni věřit.

Děkuji Vám za pochopení a podporu, které jste našim aktivitám v minulosti poskytli. A přeji Vám požehnané vánoční svátky i to, aby příští rok byl aspoň o fous lepší než ten, který právě končí.

Bohumil Doležal
předseda Klubu na obranu demokracie