Českoamerický politolog a historik Jan Kalvoda FOTO: Nakladatelství Dílo / Jan Cholínský / se souhlasem
FOTO: Nakladatelství Dílo / Jan Cholínský / se souhlasem
Cenu Václava Bendy, kterou uděluje Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), obdrželo v senátu patnáct osobností, které se zasloužily o naši demokracii, svobodu, lidská a občanská práva, a to za hojné účasti členů senátorů, poslanců, členů vlády i diplomatického sboru a mnoha vzácných hostů. Slavnostní večer proběhl 16. ledna, v památný den 55. výročí sebeobětování Jana Palacha.
Sestava laureátů byla pestrá a důstojná. Nelze zde vyjmenovat všechna jména, namátkou připomeňme Rudolfa Battěka, Lva Prchalu, Viléma Prečana, Martu Kubišovou, Alexeje Kelina či Jáchyma Topola.
U jednoho jména bych se však zastavil, neboť je veřejnosti naprosto neznámé, bohužel i drtivé části veřejnosti odborné, což v tomto případě zahrnuje historiky a politology. O to větší je zásluha ÚSTR, že se snaží tento dluh napravit. Profesor Josef Kalvoda (1923–1999) po svém zatčení komunisty v roce 1948 uprchl do exilu, vystudoval v USA, dosáhl postavení elitního historika a politologa. Učil na prestižních univerzitách, publikoval, přijal americké občanství a vstoupil do Republikánské strany, ve které byl v kontaktu s mnoha vrcholnými politiky, včetně Ronalda Reagana, jemuž pomáhal ve volební kampani. Byl i poradcem americké vlády a formoval její politiku ve vztahu k SSSR.
Největší význam pro naši současnost má však nejen jako velký vzor vlastenectví, houževnatosti a odvahy, ale i jako historik, autor zásadních knih o naší moderní historii, založených na rešerších rovněž v amerických archivech. Jeho vysoký morální kredit, hluboké znalosti a nezdolná touha po hledání pravdy prostupují celým jeho životem a dílem. Kalvoda nabízí naší současné společnosti nekompromisní vhled do nedávné minulosti, tak často vylepšované a zkreslené mnoha mýty a iluzemi. Kromě ocenění samotného Kalvody však patří velká zásluha a dík také historiku, publicistovi a nakladateli Janu Cholínskému, který již před lety celé dílo Josefa Kalvody objevil, spojil se s ním a začal jeho knihy vydávat.
Kromě sepsání dobrodružného životopisu tohoto exilového vlastence a bojovníka za svobodu, začal sám po autorově smrti v roce 1999 vydávat jeho knihy, nejprve za pomoci Kalvodovy pozůstalé americké manželky, později sám, nebo za pomoci sponzorů – a stále v tom pokračuje. Po stěžejním Kalvodově titulu „Geneze Československa“ nedávno vyšel už druhý svazek rozsáhlé monografie „Sovětizace Československa“.
Loni se konala na zámku v Malči u Chotěboře, kde se Kalvoda narodil, vědecká konference „Sto let od narození profesora Josefa Kalvody“. O další pomyslný návrat exulanta do vlasti se zasloužil vysočinský novinář a občanský aktivista Milan Pilař, který založil na konci loňského roku po vzoru své již tradiční Letní žurnalistické školy Karla Havlíčka Borovského ještě Podzimní školu Josefa Kalvody v Chotěboři.
