
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) FOTO: Úřad vlády ČR
FOTO: Úřad vlády ČR

Letošní zima se v evropských státech odehraje pravděpodobně bez dodávek plynu z Ruska. Dodávky plynovodem Nord Stream 1 už v červenci poklesly na pouhých dvacet procent. A lepší to již zřejmě nebude. České republice ale podle ministerstva průmyslu akutní nedostatek nehrozí. Resort se zároveň snaží výrazně snížit naši spotřebu. V případě problémů pak může Česko dalších úspor dosáhnout například omezením výroby elektřiny v plynových elektrárnách, řekl deníku FORUM 24 mluvčí ministerstva.
Odborníci z oboru plynárenství, ale ani politologové neočekávají, že ruský prezident Vladimir Putin zavře přívod plynu do Evropy zcela. Šéf Kremlu se ovšem bude zřejmě snažit prostřednictvím dodávek vydírat a získávat nějaké politické ústupky. Hlavně však požene cenu plynu do výšky.
Česká republika závisí kvůli nečinnosti předchozích vlád, které neobnovily smlouvy na plyn z Norska, na ruském plynu z 97 %. Zatím to vypadá, že nasmlouvaný plyn k nám z Německa přiteče i v případě, že Nord Stream 1 by se zcela zastavil. Jenže v zimě by vše mohlo vypadat jinak. Vláda se proto snaží zajistit další možnosti alternativních dodávek.
Už se podařilo nasmlouvat místo pro plyn v terminálu pro kapalný plyn LNG v Eemshavenu v Nizozemsku. ČEZ si zde pronajal třetinu jeho kapacity, což představuje přibližně 8 milionů kubických metrů plynu za den. To by mělo podle teoretických propočtů pokrýt českou spotřebu z jedné třetiny. Doprava tohoto plynu na naše území je vcelku jednoduchá. „Po převedení zpět do plynného stavu bude dodáván prostřednictvím evropské plynárenské soustavy,“ vysvětlil vedoucí tiskového odboru ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík. Terminál bude uveden do provozu v září a hned poté by z něj měl do České republiky začít proudit nakoupený plyn.
Vláda nechala nakoupit plyn za 8,5 miliardy korun do zásobníků v republice a přijatým pravidlem „use it or lose it“ nutí firmy, které si pronajaly kapacitu v tuzemských zásobnících, aby ji využívaly, jinak o ni přijdou. Díky tomu se daří plnit i zásobník v Dambořicích na jižní Moravě, jehož vlastníkem je z padesáti procent ruský Gazprom, a tak panovala obava, že v rámci „plynové války“ se budou Rusové snažit, aby zůstal prázdný.
Domácí zásobníky plynu, které jsou v případě naplnění schopné pokrýt další třetinu celkové spotřeby, jsou v tuto chvíli naplněné na 80 %. Plyn by tak měl vydržet do března, ovšem záleží na tom, kdy vypukne topná sezóna. Jinými slovy, jak silná bude nadcházející zima. Ještě není jisté, zda se podaří zásobníky naplnit na plnou kapacitu. „Možné to samozřejmě je, na druhou stranu je nutné uvědomit si současnou cenu plynu na evropských spotových a krátkodobých trzích, které pro obchodníky představují významnou finanční zátěž,“ říká Vošahlík. I proto uložila Evropská unie všem svým členským státům, aby vlastní zásobníky na svém území, které jsou přímo propojené s trhem, byly naplněny alespoň na 80 % kapacity. „Tuto povinnost již Česká republika de facto splnila. Cílem je nadále pokračovat v plnění zásobníků,“ dodává Vošahlík.
Kromě terminálu v Nizozemsku by Česká republika mohla využívat dva plovoucí terminály na LNG v Německu, konkrétně v Lubminu a Wilhelmshavenu, odkud je přímé propojení na plynovod Opal, jímž se plyn pro Českou republiku dopravuje. Oba terminály by mohly být zprovozněny do konce letošního roku.
„Babišova média začala šířit novou dezinformaci: Zásoby plynu v České republice nevlastní Česko, ale němečtí distributoři, a prý tak hrozí, že o ně v případě nouze přijdeme. Je to hloupost. Naše vláda si pro případ krize zajistila legislativní nástroje, které nám umožní plyn na našem území zadržet,“ napsal na twitter ministr průmysl a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Otázkou ale zůstává, zda vystačí naše zásobníky v kombinaci s terminály na LNG na celou zimu, aniž by muselo dojít k nějakým restrikcím například pro průmysl.
„Ministerstvo průmyslu a obchodu klade důraz zejména na úspory, díky kterým můžeme výrazně snížit naši spotřebu. Aktuální spotřeba je oproti loňsku nižší asi o 20 procent. Dalších úspor se dá dosáhnout například omezením výroby elektřiny plynových elektráren, které představují skoro 10 procent roční spotřeby,“ naznačuje, jak snížit spotřebu plynu ministerstvo průmyslu a obchodu ústy svého mluvčího Marka Vošahlíka.
Politici již také začali apelovat na občany, aby doma netopili na tak vysoké teploty jako dosud. Podle průzkumů totiž jako jedni z mála v Evropě vytápíme v zimě svá obydlí až na 24 stupňů, přičemž běžným standardem je teplota o dva až tři stupně nižší. A to by samo o sobě znamenalo značnou úsporu, neboť vytápění je „největší položkou“ při spotřebě plynu.