Čínský komunistický vůdce Si Ťin-pching. FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
KOMENTÁŘ / V souvislosti s rozkrýváním role čínského organizovaného zločinu v americké „fentanylové krizi“ a jeho krytí ze strany čínských autorit se americký investigativní server ProPublica zaměřil také na podobné čínské aktivity v Evropě. Právě zde se podle autora nové reportáže Sebastiana Rotelly podařilo v některých případech potvrdit vazby mezi vládními institucemi či orgány a čínskými „mafiánskými“ organizacemi. Ty v zahraničí působí nejen v legálním a pololegálním byznysu v oblasti logistiky a obchodu, ale podílejí se také na nelegálních aktivitách, gamblingu, prostituci, praní špinavých peněz, obchodu s drogami.
Stejně jako klasická mafie tyto organizace zároveň dohlížejí na běžné podniky provozované jejich krajany. Podle Rotelly „partnerství [čínských autorit s mafií] spojuje geopolitiku a korupci k oboustrannému prospěchu“. Tato spolupráce je tak výhodná nejen pro individuální aktéry (klasická korupce), ale i pro stát. Tomu pomáhá kontrolovat zahraniční diasporu a šířit čínský vliv prostřednictvím lokálních kontaktů.
Geopolitické zájmy Číny
O tom, že „čínský stát bezpochyby využívá skupiny organizovaného zločinu jako vlivové agenty“, nedávno otevřeně hovořili vysocí představitelé FBI i dalších zpravodajských služeb aliance Five Eyes („Pět očí“), zahrnující USA, Kanadu, Velkou Británii, Austrálii a Nový Zéland. V Severní Americe a Pacifiku podle jejich šéfů zpravodajské služby zachytily „toky peněz z organizovaného zločinu“ mířící na účty „jedinců ve vládě“. Často se jedná o zkorumpované funkcionáře nebo úředníky na lokální úrovni čínské politiky.
Zpravodajské služby však zdokumentovaly i vazby čínských zločineckých skupin na systém jednotné fronty. Ten Komunistická strana Číny využívá mimo jiné ke kontrole zahraniční komunity a cílí na posilování vlivu komunistické strany za hranicemi ČLR. To ukazuje na vyšší geopolitický zájem čínského státu přesahující pouhou korupci několika jednotlivců.
Rozkrytí italské sítě
Na evropském kontinentu se zatím v rozkrývání těchto vazeb dostali nejdál italští vyšetřovatelé specializující se na boj s místními mafiemi. V rámci operace China Truck, pojmenované podle hlavního deklarovaného oboru podnikání jednoho z čínských bossů, postupně od roku 2010 rozpletli rozsáhlou síť kontaktů. Ta propojuje čínskou diasporu v několika evropských zemích a vlivné osobnosti jejího podsvětí s funkcionáři, organizacemi a orgány z jejich domovských provincií v Číně.
Některé aktéry se po mnohaletém úsilí podařilo obvinit z konkrétních zločinů. Vyšetřování však ztěžuje řada faktorů počínaje nedostatkem vhodných tlumočníků se znalostí jihočínských dialektů a konče již zmíněným „krytím“ vlivných bossů prostřednictvím politických konexí.
Nápomocné krajanské komunity
Investigativci serveru ProPublica na základě studia soudních spisů, veřejně dostupných materiálů a desítek rozhovorů s agenty bezpečnostních složek, lidskoprávními aktivisty i členy čínské diaspory odhalili, že čínské „mafie“, podobně jako ty italské, jsou založené na principu krajanských komunit a mají vazby na vládní i bezpečnostní složky v původní domovině. V konkrétním případě, kdy italská policie začala v roce 2010 vyšetřovat vraždu dvou čínských migrantů ve městě Prato, se ukázalo napojení místních bossů na krajanské spolky provincie Fu-ťien, z níž pochází většina tamní čínské komunity.
Stejné vazby byly využity i při otevření zahraniční policejní stanice města Fu-čou, hlavního města Fu-ťienu, v sídle Fuťienské krajanské asociace v italském Pratu loni v březnu. Informaci o tom podle zjištění ProPublica přinesla lokální čínská média, která zveřejnila i fotografie několika známých bossů při slavnostním otevření. Shodou okolností jen krátce nato lidskoprávní organizace Safeguard Defenders publikovala skandální zprávu o „tajných čínských policejních stanicích“ po celém světě a služebny v Pratu byly později na nátlak italské veřejnosti zrušeny. Jen v Itálii jich však za předchozí vůči Pekingu vstřícné vlády vzniklo jedenáct.
Další případy pak prošetřovaly bezpečnostní orgány ve Španělsku a Francii, v Česku se provozováním těchto stanic zabývala bezpečnostní služba BIS i ministerstvo zahraničí. Zatímco podle oficiálních čínských vyjádření tyto služebny mají hlavně pomáhat místní čínské komunitě ve „vyřizování konzulárních záležitostí a formalit“, Safeguard Defenders se – spolu se zástupci zpravodajských složek v USA i Evropě – domnívají, že mají mnohem širší pole působnosti. Případ z Prata to částečně potvrzuje, mimo jiné i kvůli prokázanému napojení na místní čínské podsvětí.
Spolupráce s mafiánskými „elitami“
Toskánské Prato, tradiční centrum oděvního průmyslu, už od 90. let minulého století hostí největší čínskou komunitu v Itálii. Ta v současnosti čítá asi 40 tisíc lidí, což je téměř čtvrtina obyvatel města. Tým ProPublica zdokumentoval sérii případů točících se kolem tohoto města a jeho čínské komunity. O některých už dříve informovala italská média, nicméně až nová reportáž doplňuje kontext jasně ukazující, že „podezřelé osobnosti [čínského] podsvětí v Evropě se spojily s čínskými bezpečnostními složkami a dalšími státními entitami“ v oboustranně prospěšném partnerství.
Reportáž tuto spolupráci charakterizuje slovy francouzského badatele zabývajícího se čínským organizovaným zločinem Emmanuela Jourdy: „Čínská komunistická strana si vybírá ty nejmocnější, nejbohatší a nejúspěšnější osobnosti zahraničních komunit, které považuje za elitu. Přitom nehraje žádnou roli, jakým způsobem peníze vydělali. Dohoda, vyřčená nebo nevyřčená, zní: ‚Ty budeš sbírat informace o komunitě a my tě necháme dělat tvůj byznys. Ať legální, nebo nelegální.‘“
Zjištění ProPublica to dokládají na několika konkrétních případech sahajících od Itálie do Španělska, Francie, Německa či Maďarska. Tyto případy naznačují možné obecnější vzorce působení čínského státu v zahraničních komunitách. Autor reportáže se v souladu s citovanými nejmenovanými „odborníky na národní bezpečnost“ z USA, Itálie a Francie domnívá, že čínské autority k takovému typu spolupráce s vlivnými jedinci nebo organizacemi z podsvětí přistupují primárně ze dvou důvodů.
První z nich vychází z vnitřní potřeby kontrolovat dění v místních čínských komunitách. Jejich členy jsou často dočasní ekonomičtí migranti, kteří se vracejí do Číny a mají tam pevné vazby, proto pro režim představují určité bezpečnostní riziko. Druhým důvodem jsou vnější vazby, které tito lidé dokážou navázat v hostitelských zemích. Znají dobře nejen místní čínskou komunitu, ale také jazyk a prostředí hostitelské země a mívají vlivné konexe sahající často i do politických kruhů. Čínské bezpečnostní a zpravodajské složky by bez nich neměly možnost do těchto sfér snadno proniknout. Proto také, jak se ukázalo v Itálii, jsou tyto osobnosti zapojovány do různých lokálních asociací a sdružení, působí v hospodářských a obchodních komorách. Jsou také užitečné pro zmíněné zahraniční policejní stanice představující prodloužené ruce čínského bezpečnostního aparátu.
Zločinci i viceprezidenti
Vyšetřování vražd z Prata po sedmi letech vedlo k odhalení několika čínských bossů a jejich vazeb v ČLR. Díky policejním odposlechům se například podařilo zjistit, že jedna z nejvýše postavených osobností čínské „mafie“ v Itálii, nyní stíhaný muž jménem Čang Naj-čung původem z Če-ťiangu, v Římě hostil a provázel významného člena vládní delegace, kterou přijal italský kabinet v čele s tehdejším italským premiérem Paolem Gentilonim.
Jeden z obviněných v italské policejní akci China Truck, jistý Čeng Wen-chua, zapletený do případu vydírání a zbití otce majitele masážního salonu a dalších kontroverzí včetně držení marihuany, zase zastával post výkonného viceprezidenta Fuťienské krajanské asociace v Pratu. V této funkci se coby jeden z vážených funkcionářů také zúčastnil slavnostního otevření zahraniční kanceláře fu-čouské policie pro jeho komunitu.
Podle italské policie byl přitom navázaný na místní čínskou mafii a jednoho z jejích bossů Lin Kuo-čchuna, který má svou stopu údajně i v České republice a jemuž Čeng dohlížel na byznys v Pratu zahrnující nelegální herny a prostituci. Zatímco Čeng Wen-chua dosud na svobodě čeká na soud, byl podle informací ProPublica letos v březnu zvolen do samotného čela krajanské asociace. Právě kvůli vlivným domácím konexím a funkcím v organizacích zahraničních komunit se řada bossů identifikovaných italskými vyšetřovateli dokázala dosud opakovaně vyhýbat stíhání doma i v zahraničí.
Malá část velké skládačky
Mnozí kritici Číny již nyní otevřeně hovoří o tom, že, slovy Sebastiana Rotelly, „[čínské] podsvětí hraje hlavní roli v [státním] úsilí infiltrovat Západ, hromadit bohatství i vliv a kontrolovat a řídit komunity diaspor, jako by byly koloniemi pekingského policejního státu“. Zapojení osob spojených s organizovaným zločinem v Itálii do lokálních sdružení, spadajících pod Oddělení práce na jednotné frontě, i jejich vazby na nově zřizované zahraniční policejní stanice přinejmenším naznačují existenci obecnějšího vzorce. V jeho rámci čínský stát využívá vlivné osoby a organizace s pochybnou pověstí k prosazování své moci a vlivu v zahraničí.
Tyto kontakty může použít tam, kde končí legální nástroje ambasád a konzulátů, například k dříve popsanému zastrašování disidentů, monitoringu čínských studentů či nelegálnímu zatýkání stíhaných osob na území cizích států v rámci operace známé jako Fox Hunt („hon na lišku“). Tichou státní podporu dále potvrzují i nepříliš medializované a diplomaticky citlivé kauzy, které v Itálii, Francii a Španělsku podle ProPublica vedly k vysokým pokutám pro čínské státní banky za to, že napomáhaly praní peněz z daňových úniků, celních podvodů či pašování zboží.
Významná část nelegálních finančních toků přitom proudí přes Maďarsko, které je už od 90. let klíčovou základnou čínského vlivu v Evropě. Podobně jako v Americe nabízejí čínské organizace prostřednictvím čínských bank služby praní peněz i drogovým kartelům operujícím v Evropě.
Zatímco v USA, Kanadě či Austrálii se bezpečnostní a zpravodajské složky na tyto aktivity již delší dobu zaměřují, v Evropě bylo dosud vyšetřováno jen několik konkrétních případů. Ty se až nyní spojují do širší sítě propojující špičky organizovaného zločinu s vlivovým působením čínského státu. Prozatím alespoň kauza v Pratu vedla po deseti letech vyšetřování k obvinění téměř osmdesáti osob v prvním velkém procesu proti čínské mafii v Evropě. Klíčovým obviněným se však stále daří trestům unikat.
