Bezpečnostní analytik, důstojník Armády České republiky a bývalý náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn. FOTO: Armáda České republiky / se souhlasem
FOTO: Armáda České republiky / se souhlasem
Významná část ruských občanů v Evropě se netají podporou Putinovi, což v kombinaci s intenzivními aktivitami ruských tajných služeb generuje hrozbu, píše na sociální síti facebook bezpečnostní analytik, důstojník Armády České republiky a bývalý náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn. Reagoval tak na prohlášení prezidenta Petra Pavla, že by bezpečnostní složky měly sledovat, co se v ruské komunitě děje. Situaci přirovnal k přísnému dohledovému režimu, v němž za druhé světové války žili Japonci ve Spojených státech.
„Vyjádření prezidenta o potřebě důslednějšího monitoringu ruských občanů v Evropě je samozřejmě zcela na místě. Významná část z nich se netají podporou Putinovi, což v kombinaci s intenzivními aktivitami ruských tajných služeb v Evropě prostě generuje hrozbu,“ píše bezpečnostní analytik Otakar Foltýn na sociální síti v reakci na slova prezidenta Pavla.
Je příznačné, že vyjádření českého prezidenta ruská propaganda okamžitě překroutila na fantasmagorii o koncentračních táborech, což vzápětí papouškuje i dezinformační scéna.
Hrozba ze strany ruských občanů podle něj není zrovna malá. „Ani po odchodu okupačních vojsk Kreml nepřestal Českou republiku chápat jako svoji sféru vlivu. Tomu odpovídala kvantita informačních operací, obrovská rezidentura jeho špiónů a nedávno dokonce i exploze skladu ve Vrběticích způsobená ruskými vojáky v činné službě,“ dodává Foltýn s tím, že to nelze ignorovat a detailní monitoring občanů agresivního státu je v současné situaci bezpečnostním imperativem.
„Je příznačné, že vyjádření českého prezidenta ruská propaganda okamžitě překroutila na fantasmagorii o koncentračních táborech, což vzápětí papouškuje i naci-flastenecká dezinformační scéna,“ pokračuje Foltýn na sociální síti facebook.
Kdyby se Česká republika měla řídit strachem, že kremlofilní propaganda překroutí každé vyjádření demokraticky zvolených reprezentantů státu, nemohla by prý dělat nic. „A to by v době nejhorší bezpečnostní situace v Evropě od konce druhé světové války skutečně nebylo dobře,“ uzavřel Foltýn příspěvek, ke kterému přiložil obrázek s nápisem: „Že bychom monitorovali Rusy na území EU nejvíc vadí Rusům, co mají co skrývat.“
Bývalý náčelník Vojenské policie tak reagoval na slova prezidenta Petra Pavla, který ve čtvrtek v rozhovoru pro Radio Liberty prohlásil, že by Rusové, kteří žijí v západních zemích, měli být sledováni tajnými službami, stejně jako tomu bylo v USA s Japonci za druhé světové války.
„Myslím, že když probíhá válka, by bezpečnostní opatření proti ruským občanům měla být přísnější než za normálních podmínek. Všichni Rusové žijící v západních zemích by měli být pečlivěji sledováni než v minulosti. Protože jsou občany země, která vede agresivní válku,“ řekl český prezident a upřesnil, že má na mysli sledování speciálními službami.
V žádném případě neměl na mysli internaci
Po kritice v nedělním diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News odmítl, že by vyzýval ke sledování každého ruského občana na území České republiky. „Já jsem použil termín monitorování zpravodajskými službami a možná bych ho měl vysvětlit. Monitorování neznamená sledování každého jednotlivého ruského občana. Znamená to plošné sledování toho, co se v komunitě děje, a reagování na rizikové faktory chování, protože to je opatření, které má za cíl sledovat bezpečnost našich občanů,“ řekl Pavel. Zmínil výbuch muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, ze kterého české tajné služby podezřívají příslušníky ruské tajné služby GRU.
Pavlova mluvčí Markéta Řeháková už v pátek odmítla, že by prezident vyzýval k umísťování Rusů do internačních táborů či k jakémukoli jejich pronásledování. Přísný dohledový režim by se neměl vztahovat na každého jednotlivého ruského občana, ale na ty, u nichž jsou rizikové faktory, uvedla v prohlášení.
Cílem odkazu na japonské občany žijící v USA za druhé světové války bylo ukázat, že restriktivní opatření vůči občanům nepřátelských zemí nejsou ničím novým a byla přijímána i v minulosti, i když tvrdším způsobem, napsala Řeháková. Prezident neřekl, že by taková opatření měla být přijata nyní, a v žádném případě neměl na mysli internaci či jakýkoli druh pronásledování, dodala mluvčí.
