Soudce Robert Fremr, kandidát na ústavního soudce. FOTO: ČTK / Šálek Václav
FOTO: ČTK / Šálek Václav
Místopředseda pražského Vrchního soudu Robert Fremr v pondělí na tiskové konferenci oznámil, že se vzdává své nominace na Ústavní soud s tím, že přiznal, že se mu nepodařilo eliminovat nedůvěru části veřejnosti v souvislosti s jeho předlistopadovou kariérou.
„Nevybíravý mediální tlak ze strany některých, a to chci zdůraznit, některých médií, protože většina médií se chovala naprosto fér, byl pro mne a mou rodinu nadále neúnosný,“ zdůvodnil Fremr svůj krok s tím, že rozhodnutí, ke kterému přistoupil po déletrvající úvaze, konzultoval s prezidentem Petrem Pavlem, který ho pochopil a akceptoval. O definitivním stanovisku prezidenta informoval v pondělí.
Fremr má za to, že podstatné výhrady, které vůči němu zazněly na plénu senátu, zvládl vysvětlit tak, že ho většina senátorů při nominaci podpořila, ovšem přiznal, že nedůvěru části veřejnosti v souvislosti s jeho předlistopadovou kariérou přesvědčivě eliminovat nedokázal a nechce ohrozit důvěryhodnost Ústavního soudu. Zmínil, že důvěra veřejnosti je pro roli ústavního soudce klíčovým předpokladem.
Ocenil podporu, kterou mu veřejně i osobně vyjádřily nejrespektovanější osobnosti justice a odborné veřejnosti; ale i nespočetné množství jeho kolegů a přátel, přičemž má podle svých slov zato, že jsou to právě oni, kdo mají zkušenost s jeho prací a charakterem. „Kvůli nim jsem se svým rozhodnutím váhal a za jejich podporu jim chci poděkovat,“ dodal.
Prezident Petr Pavel Fremrovo rozhodnutí vzdát se nominace na ústavního soudce respektuje a ocenil, že se snaží v očích veřejnosti předejít jakýmkoli pochybám o hodnověrnosti či morální integritě soudců Ústavního soudu. Hlava státu to uvedla na facebooku. Fremra prezident považuje za odborníka s nepopiratelnou profesní pověstí, uznáním v mezinárodním prostředí a za jednoho z nejkvalitnějších trestních soudců v Česku.
Trestní soudce s mezinárodním renomé Robert Fremr byl prezidentem Petrem Pavlem nominován, aby doplnil řady Ústavního soudu, což následně potvrdil senát. Senátoři Hana Kordová Marvanová a Marek Hilšer ovšem posléze přišli s novými informacemi, na jejichž základě se prezident rozhodl Fremrovo jmenování odložit.
Nové informace, které minulý týden potvrdil i Ústav pro studium totalitních režimů, vypovídají o jeho působení v justici před rokem 1989. Fremr se měl v letech 1983 až 1985 podílet na odsouzení 172 lidí ve 124 samostatných případech za emigraci, v rámci čehož byly ukládány nepodmíněné tresty odnětí svobody a propadnutí majetku, přičemž poškození byli následně rehabilitováni. Jde například o kauzu Olšanské hřbitovy.
Sám Fremr připustil možnost vzdání se místa na Ústavním soudu již minulý týden, přičemž se ovšem vyjádřil, že by to mohlo být vykládáno jako doznání. Chtěl proto vyčkat na výsledky prověrky.
Tým badatelů z Ústavu pro studium totalitních režimů pod vedením Petra Hlaváčka nyní zkoumá Fremrovu profesní minulost na pozadí fungování normalizační justice. Základní zpráva by měla vzniknout do konce srpna.
Například předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy se ke kauze vyjádřil s tím, že předlistopadové rozsudky za opuštění republiky nelze hodnotit jako osobní či profesní selhání soudců. Vynést zprošťující rozsudek nad emigranty podle něj prakticky nebylo možné, a to ani s odkazem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který soudci nemohli zohlednit. Nový předseda Ústavního soudu Josef Baxa pak komentoval, že v 90. letech se měla s vlastní minulostí důsledněji vypořádat sama justice. Varoval před černobílým viděním minulosti, které považuje za nespravedlivé. „Nemyslím si, že jsme v situaci, že bychom měli paušálně říci, že lidé, kteří pracovali před listopadem 1989, mají být vyřazeni z veřejného života navždy,“ řekl Baxa.
