29. srpna 1904 se narodila populární herečka Anna Letenská (roz. Svobodová), která se spolu se svým mužem ing. arch. Vladislavem Čalounem zapojila do pomoci lidem z okolí výsadku Anthropoid. Za tuto nezištnou službu přátelům zaplatili Anna i její manžel životem.
Anna Letenská bydlela v domě v Soukenické ulici 1196/11. A právě zde, ve svém bytě nechala přespat přítelkyni Františku Lyčkovou, manželku MUDr. Břetislava Lyčky, který ošetřil Janu Kubišovi oko poraněné výbuchem bomby při útoku na Mercedes Reinharda Heydricha v pražské Libni. Vladislav Čaloun se s doktorem Lyčkou znal ze sokolské odbojové skupiny. Anna Letenská možná neznala podrobnosti o manželově odbojové činnosti, ale zcela jistě věděla, že Lyčkovi prchají před gestapem.
Pouhé přespání Františky Lyčkové by samozřejmě nebylo důvodem k zatčení, jenže manželé Lyčkovi již byli hledáni gestapem, které se jim dostalo na stopu poté, co Karel Čurda, parašutista z výsadku Out Distance, psychicky nevydržel a na gestapu udal vše, co o parašutistech v Praze a v protektorátu věděl.
Františka Lyčková měla před gestapem odjet na Moravu, kde měla ve Vážanech domluven úkryt. Spolu s manželkou v bytě Anny Letenské strávil asi dvě hodiny i MUDr. Lyčka, jenž posléze odešel do jiného bytu v Praze.
Plán odjezdu Františky Lyčkové do Vážan však někdo dodnes neznámý vyzradil, a tak byla následujícího rána 15. července zatčena ve vestibulu Hlavního nádraží. Po výslechu byla dopravena na Pankrác do cely č. 209. Gestapo v té době již vědělo i o změněné identitě jejího muže, který u sebe měl doklady na jméno František Münzberger. Nakonec se Břetislav Lyčka v bezvýchodné situaci zastřelil v Ouběnicích, aby nepadl gestapu živý do rukou. Františku Lyčkovou pak 24. 10. 1942 čekala kulka v koncentračním táboře Mauthausen.
Smyčka se tak stáhla i nad Annou Letenskou a jejím mužem. Vladislav Čaloun byl zatčen 17. července ve své kanceláři v paláci Kotva, několik dní vězněn a posléze propuštěn s tím, že jej gestapo bedlivě hlídalo, protože doufalo, že je dovede k dalším odbojářům. Vladislav Čaloun však naděje gestapáků nesplnil, a tak byl definitivně zatčen a 16. září odeslán do Malé pevnosti v Terezíně.
Anna Letenská nebyla kvůli natáčení komedie Přijdu hned uvězněna okamžitě, ale musela se každý den hlásit v Petschkově paláci. O její profesionalitě a silné osobnosti svědčí fakt, že na ní během natáčení nebylo podle svědectví jejích kolegů nic poznat a její výkon v roli domovnice Koubkové dodnes diváky rozesmává. Zatčena byla až 3. září 1942, tedy pouhý den po natočení posledního záběru. Odpoledne byla uvězněna na Pankráci a již 5. září putovala do Terezína. 22. října 1942 byla zařazena do transportu směr Mauthausen a o dva dny později v 10.56 zavražděna střelou do týlu v popravčí komoře. Film Přijdu hned měl premiéru až dva měsíce po její smrti – 25. 12. 1942…
Vladislav Čaloun byl v Terezíně držen až do 15. ledna 1943, kdy byl s další skupinou parašutistických podporovatelů odeslán rovněž do koncentračního tábora Mauthausen. Zastřelen zde byl 26. ledna v 16.45.
Anna Letenská je vzpomenuta na památníku v Resslově ulici a její památku připomíná i ulice vedoucí k Divadlu na Vinohradech, kde je ve foyer na prvním balkoně od roku 1947 navíc umístěna i její busta.