29. srpna 1904 se narodila populární herečka Anna Letenská (roz. Svobodová), která se spolu se svým mužem ing. arch. Vladislavem Čalounem zapojila do pomoci lidem z okolí výsadku Anthropoid. Za tuto nezištnou službu přátelům zaplatili Anna i její manžel životem.

Anna Letenská bydlela v domě v Soukenické ulici 1196/11. A právě zde, ve svém bytě nechala přespat přítelkyni Františku Lyčkovou, manželku MUDr. Břetislava Lyčky, který ošetřil Janu Kubišovi oko poraněné výbuchem bomby při útoku na Mercedes Reinharda Heydricha v pražské Libni. Vladislav Čaloun se s doktorem Lyčkou znal ze sokolské odbojové skupiny. Anna Letenská možná neznala podrobnosti o manželově odbojové činnosti, ale zcela jistě věděla, že Lyčkovi prchají před gestapem.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM se zastal ministryně obrany Jany Černochové

Nový Týdeník FORUM se zastal ministryně obrany Jany Černochové. Poté, co se na sociálních sítích ostře, nepietně vyjádřila ke smrti…

Pouhé přespání Františky Lyčkové by samozřejmě nebylo důvodem k zatčení, jenže manželé Lyčkovi již byli hledáni gestapem, které se jim dostalo na stopu poté, co Karel Čurda, parašutista z výsadku Out Distance, psychicky nevydržel a na gestapu udal vše, co o parašutistech v Praze a v protektorátu věděl.

Františka Lyčková měla před gestapem odjet na Moravu, kde měla ve Vážanech domluven úkryt. Spolu s manželkou v bytě Anny Letenské strávil asi dvě hodiny i MUDr. Lyčka, jenž posléze odešel do jiného bytu v Praze.

Plán odjezdu Františky Lyčkové do Vážan však někdo dodnes neznámý vyzradil, a tak byla následujícího rána 15. července zatčena ve vestibulu Hlavního nádraží. Po výslechu byla dopravena na Pankrác do cely č. 209. Gestapo v té době již vědělo i o změněné identitě jejího muže, který u sebe měl doklady na jméno František Münzberger. Nakonec se Břetislav Lyčka v bezvýchodné situaci zastřelil v Ouběnicích, aby nepadl gestapu živý do rukou. Františku Lyčkovou pak 24. 10. 1942 čekala kulka v koncentračním táboře Mauthausen.

Dále čtěte

Z první vlny výsadků do protektorátu přežilo jen pět mužů

Druhá světová válka se nevedla jen ve vzduchu, na moři a na obrovských bojištích s plným zapojením největších armád, které…

Smyčka se tak stáhla i nad Annou Letenskou a jejím mužem. Vladislav Čaloun byl zatčen 17. července ve své kanceláři v paláci Kotva, několik dní vězněn a posléze propuštěn s tím, že jej gestapo bedlivě hlídalo, protože doufalo, že je dovede k dalším odbojářům. Vladislav Čaloun však naděje gestapáků nesplnil, a tak byl definitivně zatčen a 16. září odeslán do Malé pevnosti v Terezíně.

Anna Letenská nebyla kvůli natáčení komedie Přijdu hned uvězněna okamžitě, ale musela se každý den hlásit v Petschkově paláci. O její profesionalitě a silné osobnosti svědčí fakt, že na ní během natáčení nebylo podle svědectví jejích kolegů nic poznat a její výkon v roli domovnice Koubkové dodnes diváky rozesmává. Zatčena byla až 3. září 1942, tedy pouhý den po natočení posledního záběru. Odpoledne byla uvězněna na Pankráci a již 5. září putovala do Terezína. 22. října 1942 byla zařazena do transportu směr Mauthausen a o dva dny později v 10.56 zavražděna střelou do týlu v popravčí komoře. Film Přijdu hned měl premiéru až dva měsíce po její smrti – 25. 12. 1942…

Dále čtěte

Kubiš a Gabčík, nebo Čurda? Tito hrdinové a zrádci se najdou v každé době, říká historik operace Anthropoid

Přesně 80 let od okamžiku, kdy byl v Libni při útoku československých parašutistů smrtelně zraněn zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich,…

Vladislav Čaloun byl v Terezíně držen až do 15. ledna 1943, kdy byl s další skupinou parašutistických podporovatelů odeslán rovněž do koncentračního tábora Mauthausen. Zastřelen zde byl 26. ledna v 16.45.

Anna Letenská je vzpomenuta na památníku v Resslově ulici a její památku připomíná i ulice vedoucí k Divadlu na Vinohradech, kde je ve foyer na prvním balkoně od roku 1947 navíc umístěna i její busta.