Spolek Občanský Startup si zadal sociologický průzkum k příštím prezidentským volbám. Záměrem spolku bylo zjistit, jaká jsou očekávání občanů od příštího prezidenta republiky v souvislosti s prezidentem současným, jak je veřejnost obeznámena s některými osobnostmi, o nichž se v souvislosti s kandidaturou na prezidenta mluví, a jaké jsou v tomto směru její preference.
Minulá i předminulá volba prezidenta se členům spolku jeví jako nepřiměřená dobrým tradicím České republiky. Spolek chce svou činností přispět k nápravě politické situace a zlepšení vyhlídek do budoucna. Sociologický průzkum měl odkrýt náladu ve společnosti a tím i možnosti potenciálních kandidátů, tedy i budoucí podporu konkrétních kandidátů ve společnosti.
„V souladu s účelem spolku jsme si nechali vypracovat sociologický průzkum, abychom dokázali objektivně zhodnotit možnosti, které by mohly nabídnout příští prezidentské volby, které se budou konat nejpozději začátkem roku 2023,“ říká předseda spolku Petr Dauš.
Podle jeho názoru současná politická situace, tedy kombinace nejasného výsledku parlamentních voleb v říjnu letošního roku a svévolné, tedy očekávané nestandardní kroky současného prezidenta ČR, ukazují zásadní vliv na další politický vývoj až s počátkem roku 2023, kdy zvolená osoba budoucího prezidenta ČR snad umožní sestavení vlády podle Ústavy.
„Spolu s ppm factum research jsme se pokusili zmapovat náladu ve společnosti, a pokud možno objektivně vyhodnotit možnosti kandidátů v další prezidentské volbě. Cílem zadaného průzkumu tedy bylo nejen otestovat možné kandidáty, ale také, a to zejména, zjistit preference a potřeby voličů, které se upírají k postavě příštího prezidenta,“ vysvětluje Dauš.
Sociologický průzkum měl dvě fáze a obě proběhly v první polovině července letošního roku. Kvantitativní část byla prováděna metodou CAWI+CAPI na vzorku 1 000 osob a kvalitativní pak formou Focus groups (skupinových diskusí) v lokalitách Sokolov, Most a Ostrava.
„Z průzkumu vyplynulo, že současný prezident ztratil svou většinovou podporu a zejména svým vystupováním již znechutil většinu obyvatelstva, která od svého prezidenta očekává zejména důstojnost. Průzkum prokázal, že další prezident má být zejména reprezentativní osobnost s tím, že nedůstojné a společnost rozdělující chování není žádoucí,“ sdělil předseda spolku Občanský Startup.
Poněkud překvapivé bylo něj bylo zjištění, že byť má současný premiér u veřejnosti poměrně vysokou podporu jako předseda vlády, v prezidentské funkci by ho většina respondentů nechtěla. Kvalitativní průzkum, který se zaměřoval na méně vzdělanou populaci ze sociálně problémovějších lokalit, ukázal na přetrvávající xenofobii, náznaky nacionalismu a touhu mít v čele státu autoritativního vůdce, který nastolí pořádek. Znechucení nad neprůhledností rozhodování výkonné moci, včetně současného prezidenta, a ztráta důvěry v demokratické principy vede velkou část respondentů k pocitu, že odevzdání svých práv nějaké osvícené autoritě by bylo lepší řešení.
„Převládající názor, že příští prezident by měl prověřit hospodaření kanceláře prezidenta republiky za celé funkční období, naznačuje, jakou důvěru občanů má současné osazenstvo Hradu. Výběr kandidátů na prezidenta, zařazených do sociologického průzkumu, obsahuje nejen ty osoby, které svou kandidaturu již ohlásily, ale i odhad potenciálních kandidátů, kteří jsou ve veřejném prostoru zmiňováni,“ říká Dauš. „Z průzkumu jasně vyplynulo, že čím je kandidát známější, tím více je nevolitelný. Tedy, že naděje na změnu je větší motivace než již prokázané schopnosti kandidáta. V tomto ohledu je překvapivá malá podpora současného premiéra, pokud by se volby prezidenta účastnil. Obecně lze konstatovat, že znechucení současnou politikou a politiky dominuje a je lhostejno, zda jde o politiky vládní koalice nebo opozice,“ dodává.
Informace ke kvantitativnímu sociologickému průzkumu
Způsob sběru dat:
CAWI (online dotazování panelu respondentů) + CAPI (osobní dotazování s pomocí počítače), 1 000 osob (750 CAWI, 250 CAPI), kvótní výběr respondentů
Struktura vzorku CAWI+CAPI:
Informace ke kvantitativnímu sociologickému průzkumu
Termín sběru dat: 1. až 15.7. 2021
Výsledky kvantitativního sociologického průzkumu
Deklarovaný zájem o politiku
Alespoň „středně“ se o politiku zajímá 67 % občanů, čili asi dvě třetiny. 26 % se podle svých slov moc nezajímá a 7 % se nezajímá o politiku vůbec. Častěji se o politiku zajímají muži (alespoň středně 76 %) než ženy (59 %).
Častější zájem projevují také občané ve věku od 60 let (alespoň středně 81 %) než mladší věkové skupiny. Zájem o politiku roste se zvyšujícím se vzděláním – zatímco mezi lidmi bez maturity se aspoň středně zajímá 60 %, mezi středoškolsky vzdělanými je to 66 % a mezi vysokoškolsky vzdělanými 76 %. O politiku se zajímají častěji lidé solidně zajištění než ti, kteří jsou zajištění průměrně nebo špatně.
Významná většina (80 %) populace preferuje ráznou změnu ve volbě příštího prezidenta. K tomuto názoru se častěji kloní příslušníci střední generace, mezi 30 a 59 lety, lidé pracující v odborných profesích nebo samostatně podnikající a lidé solidně materiálně zajištění.
Jen čtvrtina lidí, nejvíce ve věku 60 let a výš, důchodci a lidé bez maturity, si myslí, že by měl příští prezident pokračovat ve stylu současného prezidenta.
Souhlas s výroky o funkci prezidenta
Podle mínění veřejnosti by měly první kroky nového prezidenta směřovat k podpoře české kultury (správné podle cca 80 % občanů), ale prezident by měl provést i kontrolu hospodaření bývalého prezidenta a jeho kanceláře (schvaluje 70 %). Více než polovina občanů by chtěla, aby nový prezident skoncoval s podbízením se Rusku a Číně (téměř 60 %) a aby jednoznačně potvrdil naše ukotvení v EU a NATO.
První kroky nového prezidenta
Nejznámější z hypotetických kandidátů jsou ti, kteří jsou členy – A. Babiš a A. Schillerová. Okolo tří čtvrtin občanů zná současné senátory P. Fischera, M. Němcovou a eurokomisařku V. Jourovou. O něco méně jsou známi generál v. v. P. Pavel a předseda HK V. Dlouhý. Cca šedesátiprocentní podíl občanů zná senátora M. Hilšera a předsedu ČMKOS J. Středulu. Nejméně lidí zná kandidáty , kteří jsou rektory univerzit. T. Zimu zná 39 % a D. Nerudovou jen 16 %.
Znalost jednotlivých osobností (případných kandidátů na prezidenta)
Pokud se zaměříme na kladný vztah k volbě jednotlivých kandidátů (určitě + spíše), je zajímavý příznivý výsledek A. Babiše, kterého by sice volila cca čtvrtina občanů, ale současně je nutné upozornit i na vysoký podíl občanů zásadně odmítajících jeho volbu.
Vztah k volbě jednotlivých osobností v celé populaci
Pokud vyhodnotíme vztah k volbě jen mezi těmi, kteří příslušného kandidáta znají, vypadá pořadí hypotetických kandidátů jinak. Nejlepších výsledků dosahuje D. Nerudová. Čtyři z deseti lidí, kteří ji znají, by ji určitě nebo spíše volili. Pouze u této osobnosti je tento podíl – v rámci skupiny lidí, kteří ji znají – vyšší než podíl těch, kdo by ji nevolili. U P. Pavla (rovněž by ho volilo 40 % z těch, kteří ho znají) jsou oba tyto podíly v rovnováze.
V případě M. Hilšera, P. Fischera, M. Němcové, T. Zimy, A. Babiše a V. Dlouhého výzkum zjistil čtvrtinové až třetinové podíly těch, kteří by jim určitě nebo spíše dali hlas. U V. Jourové, A. Schillerové a J. Středuly jsou tyto podíly méně než dvacetiprocentní.
Vztah k volbě jednotlivých osobností mezi těmi, kteří je znají